Vážené dámy, vážení pánové,
hned v úvodu bych chtěla říci, že jelikož navýšení zhruba necelých těch 7 % připadne i samozřejmě panu premiérovi, takže jeho navýšení bude třeba činit 19 500 hrubého. Ale v kontrastu se zvyšováním cen energií, ať už teďka demokratického či nedemokratického plynu, protože ve finále to zaplatí naši čeští poplatníci, tak bych chtěla jenom ukázat, že to je stejná částka - tady na kameru (ukazuje tabulku) - jako bere právě třeba řeknu kuchařka, která pobírá čistý plat jakožto nepedagogický pracovník 19 234 korun. Je to výsměch všem pracujícím občanům.
Vděčným tématem z parlamentního života bývá otázka platů politiků, zprávy o možném zmrazení jejich mezd již patří k mediálním evergreenům. Platy poslanců a senátorů jsou dány stejným zákonem jako platy členů vlády, soudců a dalších veřejných činitelů. Je však tolik diskutovaná výše těchto platů na nich to nejdůležitější? Zajímavější je způsob výpočtu těchto platů. Platy poslanců, senátorů i ministrů jsou násobením odvozeny od průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. Například poslanecký plat se vypočte jako přibližně trojnásobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, tedy průměrné měsíční mzdy státních zaměstnanců, úředníků, policistů, většiny učitelů, soudců, vojáků, policistů a dalších. Čím více rostou mzdy úředníků a ostatních státních zaměstnanců, tím více rostou i mzdy poslanců, senátorů a ministrů.
Z ekonomického hlediska lze společnost rozdělit na nepodnikatelskou a podnikatelskou sféru. Nepodnikatelská neboli veřejná sféra jsou všechny úřady, armáda, policie, soudy, veřejné školy a tak dále. Podnikatelská sféra jsou všechny firmy, živnostníci, soukromí lékaři. Veřejná sféra bohatství nevytváří, pouze ho spotřebovává, naopak podnikatelská sféra bohatství vytváří. Když se podíváme, tak v poslední době můžeme číst dennodenně články, jak propouští tamhleta firma, druhá firma, naposledy Doktor Edgar (?), předtím to byl... Pneumatiky. I u nás v Plzeňském kraji je mnoho firem, o kterých sama vím, a budou propouštět právě v našem Plzeňském kraji. Tamhle pět tisíc lidí na Tachovsku, v rámci třeba Přeštic dvě stě lidí, v Janovicích dalších dvě stě lidí.
Úřady, armáda, policie, soudy, školy jsou bezpochyby nutné instituce, vytvářejí a udržují prostředí potřebné pro život i podnikání. Otázkou je však míra a kvalita. Kvalitní, průhledná a levná veřejná správa a kvalitní právní řád prospívají, je-li veřejná sféra přebujelá a neefektivní, jsou-li daně vysoké a složité, a právní řád je nekvalitní, pak se podnikání samozřejmě nedaří. A to vidíme právě i na ceně teďka plynu, možná do budoucna ropy.
Přímý vliv na podmínky pro tvorbu bohatství mají volení zástupci lidu, nejvíce členové parlamentu a vlády. Zaměstnanci, celá veřejná sféra a koneckonců i sami politici jsou placeni z peněz vydělaných podnikatelskou sférou. Z peněz vyprodukovaných podnikateli jsou prostřednictvím veřejných rozpočtů financovány také samozřejmě silnice, důchody, památky, armáda, policie, zdravotnictví. Z toho není těžké odvodit, že snahou volených zástupců by měly být co nejlepší podmínky pro tvorbu bohatství, tedy pro podnikání. A jak je zmiňováno i v rámci SPD, tak samozřejmě bychom chtěli odchod od klimatické Pařížské dohody, vystoupení ze systému emisních povolenek či popřípadě zastropování na nějaké minimální ceně, třeba po vzoru právě co má Čína, která má 6 dolarů na tunu v rámci CO2. Amerika má 8 dolarů co se týče poplatku formou jakoby daně v rámci jedné tuny CO2, kdežto v Evropě se průměrná cena pohybuje na 70 eurech. A je to ještě formou akcií, které mají skoupeny samozřejmě čínští podnikatelé.
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Samozřejmě to je poněkud otřepaná fráze, ale připomeňme si ještě jednou, jak jsou vypočítávány platy politiků. Nebylo by lepší vypočítávat je nikoliv jako násobek průměrné měsíční mzdy státních zaměstnanců, ale jako násobek průměrné měsíční mzdy v podnikatelské sféře. Pak by poslanci, senátoři i ministři byli přirozeně motivováni k utváření lepších podmínek pro podnikání, což bohužel teďko není. Jejich platy by fungovaly jako zpětná vazba.
Bezpochyby by do platového vzorce bylo možné zahrnout i další veličiny. Podstatné však je odvozovat plat volených zástupců z platu těch, kteří se přímo účastní na tvorbě bohatství. Možná je to jen drobná změna, ale měla by i svůj symbolický význam, byla by výrazem úcty k těm, kteří tvoří bohatství. Pro pravicové politiky by takový výpočet neměl znamenat žádnou změnu, spíš naopak by si měli polepšit. Ovšem levicoví politici by měli problém, možná by o nich tento způsob placení ledacos prozradil.
Samozřejmě ještě se přidáme ke srovnání platů politiků. Ti čeští patří v Evropě samozřejmě k těm lépe placeným. Češi vstupovali do nového roku s vidinou, že v něm odvedou do státní pokladny víc než loni. Mnozí se obávají chudoby a snížení životní úrovně. Politici tyto obavy mít nemusí. Jejich platy porostou sice jen minimálně v průměru (?) k průměrné mzdě, jsou ale vysoké.
Z mezinárodního srovnání dokonce vyplývá, že v Evropské unii patří čeští zákonodárci k těm lépe placeným. Plat politiků se vypočítává ze základny, kterou určuje samozřejmě zákon. Pro rok 2024 začínal na částce 94 775 korun, to je jen o necelých 20 korun více než v roce předchozím. Následně se zvyšuje samozřejmě koeficient. Poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08, který stanovuje samozřejmě zákon. Koeficient se zvyšuje v návaznosti na působení ve výborech, komisích nebo (v?) předsednictvích (předsednických ?) funkcí (funkcích ?). Koeficient třeba u paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové činí 1,82. Výraznější navýšení je u členů vlády. Členovi vlády náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví ministru ve výši 2,06, místopředsedovi vlády ve výši 2,49 a předsedovi vlády ve výši 2,9. To samozřejmě vyplývá ze zákona. Hrubý plat premiéra Petra Fialy za ODS se tak vyšplhal v roce 2024 na 274 847 korun. Průměrná mzda v Česku ale samozřejmě byla v roce 2024 43 967 korun.
Nejsou to ale jediné peníze, které vrcholní politici každý měsíc inkasují. Další složkou jsou paušální náhrady spojené s výkonem funkce, například na reprezentaci, dopravu, na odborné práce a administrativní práce, které se samozřejmě s výkonem funkce... které jim s výkonem funkce vlastně pomáhají. U premiéra například víceúčelová náhrada činí 35 000 korun měsíčně, předsedové obou komor Parlamentu mají nárok samozřejmě na náhradu ve výši 55 000 korun.
Samozřejmě v případě vrcholných představitelů české politiky se nedá mluvit tedy o nízkých platech, vztaženo k průměrné mzdě nejsou špatně placeni, jejich plat je dokonce velmi reprezentativní a už dlouho neplatí, že oproti ostatním svým evropským kolegům jsou chudí příbuzní.
V loňském roce třeba španělská analytická společnost El orden mundial provedla srovnání platů předsedů vlád evropské sedmadvacítky. Vztaženo k průměrné mzdě v dané zemi patřil plat českého premiéra k osmému nejvyššímu. Menší rozdíl mezi svým platem a průměrnou mzdou mají například premiéři Belgie, Francie, všech skandinávských zemí, Lucemburska nebo Itálie a Španělska. Naopak nejlépe placeným premiérem je ten maďarský, Viktor Orbán, v jeho případě se jedná o téměř patnáctinásobek průměrné maďarské mzdy.
Argumenty pro vysoké platy politiků jsou dlouhodobě stejné. Poměrně starý argument je, že vysoké platy mají zabránit braní úplatků, zvýšit odolnost politiků či (vůči ?) lobbingu a podobně. To jsme mohli slyšet i z úst teďko v rámci soudního zástupce. Dnes je to ale už argument, který neobstojí, protože se ukazuje, že můžeme platit politikům sebevíc, ale nakonec jde vždy o morální integritu každého jedince.
Výše zmíněné náhrady bývají často terčem kritiky, zejména pokud poslanci a poslankyně samozřejmě nakupují v obchodech luxusních značek. Má to ale svůj význam, samozřejmě oblečení z konfekce by je stavělo do nevýhodné pozice. Vrcholní představitele státu se setkávají s vrcholnými manažery, majiteli podniků, se zahraničními kolegy, kteří v drahém oblečení běžně chodí, že.
Italský ekonomický magazín Money (?) přinesl rozbor platu italské premiérky Georgie Meloniové, která už jako poslankyně volala po snížení poslaneckých i ministerských platů a náhrad v návaznosti na růst či nerůst italské ekonomiky a nezaměstnanosti. Princip je stejný jako ve firmách, když se daří, je zisk k rozdělení, zatímco když se nedaří nebo prostě není žádný, tak nejsou samozřejmě žádné náhrady, žádný zisk. Podle magazínu se vzdala části náhrad, které čerpala jako poslankyně a její měsíční plat momentálně činí 6 700 eur.
Snížit si platy nebo náhrady v Evropě není zase nic tak výjimečného. Přistoupilo k tomu i například Švédsko, Dánsko nebo Německo, kdy se jednalo o reakci na silné volání ze společnosti. Je absurdní, aby se zvedaly platy politiků, když všem ostatním mzdy a platy klesají. Ve Švédsku dokonce přistoupili ke zrušení dvoukomorového parlamentu a mají nyní jednokomorový. Že by podobnou výzvu přijala i česká politická scéna bohužel je zřejmě nepravděpodobné. Myslím, že k tomu v tomto ani příštím volebním období nedojde. V tomto je politická scéna zabetonovaná a chybí tak samozřejmě i velký tlak, pod který by společnost politiky samozřejmě dostala. A my samozřejmě trváme na tom, aby bylo odsouhlaseno aspoň právě to pětileté zmrazení platů.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
