Co vlastně znamená svoboda a demokracie? Sprostě nadávat a řvát z jednoho metru premiérovi do obličeje? Pro někoho asi jo. Jsou lidi, které to vyloženě baví. Pořád ta samá skupinka. Když bylo hlasování o důvěře, když někde máme mítink, dokonce když jsem se ženil, a teď když jsem vzdával hold obětem před Českým rozhlasem.

Svoboda a demokracie pro tyhle lidi znamená právo dát průchod nenávisti. Ale já pamatuju, že v roce 1968 i 1989 jsme si pod slovem svoboda a demokracie představovali něco jiného: svobodu cestovat, říct názor a nebát se, že vás za něj zavřou, pracovat a studovat v zahraničí. Dnes to máme, získali jsme svobodu po roce 1989 a není ohrožená. Jak jsem už řekl v projevu: “Každý si dnes může říkat a psát co chce, každý si může založit stranu nebo hnutí nebo změnit své volební preference. A komu se něco nebo někdo nelíbí, může jakkoli kritizovat a proti něčemu brojit nebo si v příštích volbách zvolit někoho jiného.”

Spousta lidí si myslí, že jsem za tu dobu v politice musel otupět. Vždyť mi chodí i spousta anonymních dopisů a dokonce výhružky smrtí. Ale já nejsem cynik. Ty urážky se mě pořád dotýkají. Když na mě někdo fanaticky řve “estébák” nemůžu tu křivdu necítit. Soud na Slovensku jsem vyhrál. Mou rodinu StB šikanovala kvůli emigračkám a mému tátovi zarazila služební postup. Ale to fanatikům nejde vysvětlit. Nechápou ani to, že člověk, na kterého můžou beztrestně plivat, není ohrožení demokracie. Jediné, co ohrožuju, je korupční klientelistický systém, který tady zakořenil po roce 89, a který postupně odstraňujeme.

Proto mě hrozně těší Vaše vzkazy podpory a dopisy. Dostal jsem jich spoustu. Třeba manželé z Ostravy mi popsali svoje pocity z křiklounů u Rozhlasu, schválně neuvádím jejich jména, aby neměli problémy. Jsme dneska v situaci, že když mě někdo podporuje, může si za to vysloužit urážky: “Tolik vulgarity nenávisti a zloby, kterou projevují vůči Vám osobně, neprojevovali v minulosti ani vůči komunistickým vládám. Povětšinou vynikali spíš servilitou, než odporem. V současnosti nerespektují ani základní pravidla slušnosti. Ani vůli většiny.” Tvrdé, ale asi pravdivé.

Napsal mi i 22letý student pražské ČVUT. O víkendech pracuje jako fotbalový rozhodčí, takže ho napadlo docela trefné přirovnání křiklounů před Rozhlasem k neukázněným fotbalovým fanouškům. Vzkázal mi, že bude rád, když jeho dopis zveřejním celý, takže tady je:

“Český lide,

již 22 let jsem tvou součástí, vidím a vnímám co se kolem mě děje. Vážím si možností, které díky právě tobě mám. Svobodu jsme před 50 lety ztratili, ale díky tobě ji máme a přetrvává. Díky tobě máme svobodu projevu, díky tobě mohu studovat a právě díky tobě bych měl být hrdý.

Ano, jsem hrdý, že jsem Čech, ale tvoje chování mě občas zklame. Ti, jež mezi tebou patří k „nejloajálnějším“, právě tací ti dělají největší ostudu. Tací, kteří s oblibou nosí trikoloru, či odznaky podporující demokracii a republiku. Tací právě často jednají proti vlastním slovům a hodnotám, za kterými naoko stojí.

Říkám dost! Dost tomuto ostudnému jednání, kdy se na pietní události chováš jako neukázněný fotbalový fanoušek. Dost hanobení demokracie, alespoň v den, kdy jsme o demokracii přišli, by ses mohl chovat uctivě k jednomu z hlavních představitelů našeho demokratického státu. Dost hanění prezidenta i ostatních zástupců lidu zvolených v demokratických volbách. Myslíš si, že nemám pravdu? Kde jsou obrazy našeho pana prezidenta? Kam zmizely ze škol a úřadů? Proč pořádáš demonstrace, na které jsou často vyháněni studenti i proti jejich vůli? Proč, když se snažíš říct pravdu, neříkáš ji celou? Jak můžeš dopustit to, že tvé hašteření je pro smích ostatním národům?

Vím, že máš možnost projevit svůj nesouhlas, ale i to bys měl dělat s pokorou, rozumem a hlavně sám sobě nedělat ostudu. Měl bys stát za zvolenými zástupci, víš přeci, že většina rozhoduje, právě to je demokracie a ty jako menšina bys měl stát za společným rozhodnutím, na kterém ses podílel. Pokud je demokracie to co chceš, měl bys ji tedy respektovat.“

Takže abych to uzavřel. To, že může člověk řvát premiérovi sprostě do obličeje, považuju já osobně za důkaz, že u nás máme svobodu a není nijak ohrožena.