Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

někteří z vás se v tomto vypjatém čase rozhodli vyvolat další v tomto období již druhé hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. To minulé bylo taky před volbami, krátce před volbami, a navíc v první polovině předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Vyvolali jste ho, i když jste říkali, že nebudete v době předsednictví navrhovat vyslovení nedůvěry vládě. Přesto jste to udělali a teď to děláte krátce před volbami znovu. Nevěřím tomu, že vaším cílem je něco jiného než nějaké mediální představení uprostřed prezidentských voleb, ale nebudu, nebudu vaše jednání hodnotit, já myslím, že občané si udělají úsudek sami.

Nakonec i svým projevem paní předsedkyně Schillerová ukázala tu bezradnost a zoufalství z toho, že už po třinácti měsících naší vlády je vidět ten propastný rozdíl mezi našimi výsledky ve srovnání s tím chaosem a zmatkem (smích poslanců ANO) a vládou ve prospěch osobních zájmů a střetu zájmů, jaký tu byl před nástupem naší vlády. A je to vidět prakticky ve všech oblastech, o některých se zmíním, ať už je to zvládnutí covidu, energetická bezpečnost, investice do infrastruktury a další a další věci. Naše vláda dokázala za třináct měsíců tu situaci výrazným způsobem změnit přes to všechno, čemu jsme čelili. Ano, dnes je to třináct měsíců, dokonce myslím přesně, od chvíle, kdy naše vláda byla jmenována. Za tu dobu jsme toho zažili víc, než se obvykle stane třeba i za deset let. Uplynulý rok nepochybně změnil Evropu, změnil ji navždy a celou naši zemi postavil před rozhodnutí tak závažná, že by se stala životní zkouškou pro každou vládu. Já jsem přesvědčen, že jsme to zatím zvládli dobře, a proč jsem o tom přesvědčen, o tom budu argumentovat ve svém vystoupení.

Dovolte, abych vám připomenul, čeho se naší vládě k dnešnímu dni podařilo dosáhnout a proč si tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vaši důvěru zaslouží. Kdybych to měl říct krátce hned na úvod, tak si vaši důvěru zaslouží proto, že Česká republika pod naším vedením úspěšně prochází největší krizí, kterou většina z nás zažila, a že navíc ještě zvládáme naplňovat dlouhodobé vize, které jsme vám na začátku naší vlády představili. Ve svém vystoupení se tedy budu soustředit na nejvýznamnější výzvy a problémy, které před nás uplynulý rok postavil a které se nám společně s občany České republiky podařilo zvládnout. U každého z těch témat vám stručně připomenu, co jsme udělali pro to, abychom České republice a jejím občanům zajistili co největší jistotu, abychom zároveň co nejlépe investovali do naší společné budoucnosti.

První velké téma, které naše vláda řešila přesně před rokem, byla pokračující pandemie koronaviru. Nešlo o žádný okrajový nebo doznívající problém, ale naopak o největší vlnu nákaz, kterou si české země prošly od začátku pandemie. Já jenom připomenu ta čísla, aby to třeba někdo nezapomněl. My jsme měli až 430 tisíc aktivních případů za den, zatímco minulá vláda při těch předcházejících vlnách pandemie v tom maximu měla 169 tisíc případů za den, 460 tisíc (?) případů za den ku 169 tisícům případů za den. Tato vlna znamenala dosud nejrozsáhlejší zátěžovou zkoušku pro naše zdravotnictví a v řadě ohledů pro celou společnost. A přesto jsme tuto komplikovanou situaci dokázali řešit. Spolehli jsme se na pravidelné testování ve firmách, podařilo se nám zajistit efektivní očkování, představili jsme štědré smysluplně nastavené kompenzace pro podnikatele. Ale především, a to je důležité, jsme obnovili, významně obnovili důvěru lidí, důvěru lidí v očkování, důvěru lidí ve zdravotní systém, důvěru lidí v odpovědné řízení státu v čase krize. Tato důvěra byla předtím, jak si určitě všichni dobře pamatujeme, silně otřesena kvůli nekompetenci předcházející vlády. Právě její řízení mělo na svědomí dlouhodobý chaos a bohužel i desítky tisíc zbytečných úmrtí. Naše vláda tento chaos ukončila, zavedla opatření, která přinesla výsledky. Zdravotnický systém, státní instituce, občané i firmy chápali, jaký smysl naše opatření mají a proč je děláme. Zachovali jsme chladnou hlavu a díky tomu jsme nejhorší fázi krize společně překonali. Největší covidovou krizí jsme díky tomu prošli bez chaotických zákazů, bez nesmyslných omezení, bez nefunkčních lockdownů, které by ještě více oslabily naši ekonomiku nebo znejistily naše občany. Nezavírali jsme okresy, neodřízli jsme od zbytku světa žádná města a vesnice, tak jak to za předchozí vlády zažil například Uničov, který jsem nedávno navštívil, nebo Litovel a další a další obce, jenom si na to vzpomeňte. My jsme žádné lockdowny, zavírání okresů, zavírání škol, nic takového nedělali. A přesto jsme se s touto vlnou covidu dokázali vyrovnat, projít jí s nesrovnatelně menším počtem obětí a škod, než u mnohem menších vln to dokázala předcházející vláda.

Úspěšně zvládnutou vlnu pandemie vystřídala další obrovská vlna, nutnost reagovat na ruský válečný útok na Ukrajinu, který se v mnoha směrech přímo dotýká naší země. Naše vláda měla od začátku jasno v tom, že jedinou možností je stát za Ukrajinou, nabídnout jí pomoc a zvýšit šanci na to, že se Ukrajina ubrání. Ukrajina je země, která je nám v mnoha směrech blízká. Její napadení bylo jednoznačným aktem mezinárodní agrese, a proto bylo naší povinností, i morální povinností, ji podpořit. Pomocí napadené zemi ale zároveň jednoznačně posilujeme vlastní bezpečnost, dlouhodobou bezpečnost České republiky a celé Evropy. Rusko se svými útoky snaží změnit rovnováhu na evropském kontinentu, a to ohrožuje přímo i nás a je v našem bytostném zájmu, abychom se těmto snahám postavili - a naše vláda to dělala od začátku a věděla to od začátku.

Naše zapojení do té pomoci má více úrovní. V první řadě je to samozřejmě vojenská pomoc a dodávky vojenského materiálu. Naší vládě se podařilo dosáhnout naprosto výjimečné spolupráce mezi státem, českým obranným průmyslem a našimi spojenci v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Do sbírek na nákup zbraní a dalšího materiálu se zapojilo neuvěřitelné množství firem, spolků, obcí a občanů, a to je tady potřeba také s vděčností připomenout. Výsledkem byly dodávky zbraní, logistického vybavení, vojenského, zdravotnického a humanitárního materiálu za miliardy korun. Česká republika od počátku konfliktu patří mezi státy, které Ukrajině dodávají vůbec největší objem vojenské pomoci vzhledem k výši svého hrubého domácího produktu, aniž bychom jakkoliv ohrozili svoji obranyschopnost nebo oslabili vlastní kapacity, možná právě naopak. Celkově šlo o podstatnou a přitom rozumně nastavenou pomoc, která svým malým dílem přispěla k zvrácení průběhu války a pomohla zatlačit Rusko zpět. A díky tomu, že jsme jednali rychle, rozhodně, s přesvědčením, byla naše podpora doopravdy účinná.

U některých kategorií zbraní jsme byli vůbec první, kteří Ukrajině dodali potřebné technologie. A to je také důležité, protože náš úspěch inspiroval další státy a spustil dominový efekt, což při vší skromnosti připočítávám k jednoznačným úspěchům naší vlády. Na to můžeme být hrdí a musíme v tom pokračovat, dokud Ukrajina bude naši pomoc potřebovat. A to, co je na té pomoci důležité a co je potřeba také zdůraznit, připomenout a podtrhnout, díky tomu, že většina naší pomoci proběhla na komerční bázi, to znamená, že ostatní země si u českých výrobců objednávaly techniku, kterou následně předávaly Ukrajině, díky této komerční bázi jsme tímto přístupem, těmito kroky masivně podpořili svůj domácí průmysl.