Hlavním  bodem  jednání čtvrtečního setkání lídrů EU byla energetická unie, jejíž  návrh  Evropská  komise  představila na konci února. Z pohledu České republiky přinese energetická unie především větší  bezpečnost  a spolehlivost  dodávek, vetší propojení a kapacitu energetických sítí. Důraz bude kladen na důsledné  dodržování  existujících pravidel a  větší zodpovědnost  za  rozhodnutí v oblasti energetiky na národní i přeshraniční úrovni.

„Projekt  energetické  unie  pokládám  za  důležitý  krok  směr  k moderní, konkurenceschopné  a  diverzifikované  energetice.  Zároveň  vítám, že dnes schválené závěry povedou k zajištění energetické bezpečnosti a nezapomínají ani  na ochranu spotřebitele,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka, který na  jednání  Evropské rady podpořil také návrh na transparentnost kontraktů dodávek plynu.

České  republice se zároveň podařilo ve spolupráci s partnery z Visegrádské skupiny prosadit do stávajícího návrhu energetické unie významné úpravy. Ty počítají s posílením energetické infrastruktury s důrazem na dostupnost cen energií  pro  domácnosti  a  průmysl s cílem zabránit energetické chudobě a podpořit konkurenceschopnost evropských firem.

Česká  vláda  výslednou  dohodu  Evropské  rady  vítá a věří, že přispěje k bezpečnosti  dodávek  energií  a ochraně domácí energetické soustavy. Česká republika  však  bude  i  nadála trvat na vlastní tvorbě energetického mixu včetně jádra.

Závěry  Evropské  rady  k  projektu  energetické unie budou v následujících měsících  rozpracovány  do konkrétních legislativních návrhů. Jak zdůraznil premiér  Bohuslav  Sobotka,  energetika  bude  zároveň  jednou  z klíčových priorit   nadcházejícího   českého  předsednictví  Visegrádské  skupiny  od července letošního roku.

Předseda  vlády  dále  jednal  s  evropskými  partnery  o rusko-ukrajinském konfliktu  a  budoucnosti  sankčních  opatření  EU  vůči Rusku. Lídři EU se shodli  na  návrhu,  který  plně prosazovala i česká vláda. Ten znamená, že sankční  režim  EU  vůči  Rusku  bude  plně provázán s naplňováním minských dohod,  které  mají  být  realizovány  do konce letošního roku. O případném prodloužení  sektorových sankcí, které mají vypršet na konci července, bude Evropská rada rozhodovat na svém zasedání v červnu.

Dalším  bodem jednání Evropské rady byla diskuse k tzv. Evropskému semestru a  aktuální  hospodářské  situaci  EU.  Pozitivní  zprávou je, že dochází k postupnému oživení ekonomiky ve všech členských zemích včetně ČR.

Pokud  jde  o  Evropský  semestr,  důležité je, aby květnová doporučení pro jednotlivé  země  řádně zohlednila politickou a ekonomickou realitu v ČR, a pomohla  tak  posunout  reformní snahy vlády kupředu. Z pohledu ČR jsou pro dialog s Komisí nejzajímavějšími tématy makroekonomická stabilita, zlepšení výběru  daní či energetická účinnost. Česká republika je rovněž přesvědčena
o   nutnosti   provádění   strukturálních   reforem,   které   jsou  klíčem
k ekonomickému růstu.

Česká  republika na jednání v Bruselu podpořila rychlé dokončení ambiciózní Dohody  o  transatlantickém  obchodním a investičním partnerství (TTIP). Je rovněž důležité vést o obsahu této klíčové dohody otevřenou diskusi, včetně aspektu ochrany spotřebitele a sociálních standardů.

Na  okraj  summitu  se uskutečnila schůzka věnovaná aktuální situaci Řecka. Důležitým  závěrem  je  potvrzení  řeckého  závazku v pokračování reforem a spolupráce s partnery.