Vážený pane ministře zahraničí, milý Jakube, vážené paní velvyslankyně a vážení páni velvyslanci,

jsem rád, že po jisté nemilé přestávce se můžeme opět setkat, a já bych svoje dnešní vystoupení rozdělil do dvou částí. Tu první bych nazval konzervativní, a tam budu více méně opakovat to, co si o zahraniční politice České republiky myslím dlouhá a dlouhá léta. Ta druhá část bude inovativní a je dobré si uvědomit, že ne každá inovace je pozitivní a v našem případě je takovou inovací i Afghánistán, a to pozitivní určitě není.

Dovolte mně tedy, abych nejdříve přešel k té první konzervativní části. Vycházím z toho, že malá až střední země má založit svoji zahraniční politiku na ekonomické diplomacii, to znamená na podpoře exportérů, samozřejmě i na získávání zahraničních investic, a nemá být tou zemí, která bude poučovat ostatní, zejména pak velmoci, co všechno mají anebo naopak nemají dělat, protože to mnohdy působí docela směšně. Konec konců nejbohatší Čech Petr Kellner uspěl se svým podnikáním především díky svým aktivitám na ruském a především na čínském trhu, a čínský trh je dnes největším trhem světa. I když mě budete označovat za ruského nebo čínského agenta, já jsem ve skutečnosti pouze český agent, tak uznejte, že odmítnout exportní možnosti na těchto a dalších trzích je pošetilé, a že pošetilé jsou proto i studenoválečnické postoje, ať už z domácích kruhů, především některých pražských komunálních politiků, nebo některých politiků strany lidové a samozřejmě, že něco podobného je i v případě zahraničních tlaků. Studoval jsem s velkým zájmem spor o Nord Stream 2 a ukázalo se, že pro Českou republiku by tento plynovod měl pozitivní fiskální efekty, to znamená tranzitní poplatky a podobně, na druhé straně Spojené státy považovaly za naprosto nezbytné, aby se pletly do ujednání mezi Německem a Ruskem. Teď už snad došlo k pozitivnímu vývoji, ale takových případů, viz třeba kauza Huawei a tak dál, je hodně.

Abych Vás dlouho nezdržoval, uvedl bych ještě alespoň jeden příklad. Všichni experti se v zásadě shodují, že snížení počtu účastníků v tendru na vybudování jaderné kapacity znamená růst ceny. To je téměř učebnicový příklad. A v tomto případě růst ceny o několik desítek miliard korun, to znamená, že ti, kdo způsobili, že jim nevoní Rusko nebo Čína, tu Čínu bych ještě oželel, ale Rusko má nejlepší reference, tak připravili nebo připraví českou ekonomiku o několik desítek miliard korun. Byl bych rád, abyste si to uvědomili a, až budete ve svých destinacích působit, abyste nedávali přednost ideologickým a zejména studenoválečnickým výkřikům, ale trpělivé ekonomické práci pro naši republiku.

Dovolte mi, abych teď přešel k části druhé, a to je co jiného, než Afghánistán. Na dvou posledních summitech NATO jsem kritizoval odchod z Afghánistánu a říkal jsem, že tento odchod bude mít několik fází, že v první fázi Tálibán ovládne území Afghánistánu, to znamená žádné žvásty, že se vytvoří jakási vláda národní shody. To mohou říkat jenom ti, kdo neznají Tálibán. V druhé fázi svrhne demokratickou vládu, no was heisst demokratickou, ale s rozumnými omezeními přece jen demokratickou. Tím, že prezident Ghaní odletěl, tak i to se splnilo. Ve třetí fázi, která může trvat určitou dobu, ale nepříliš dlouhou, Afghánistán vybuduje nové teroristické centrum, tedy pardon, Tálibán v Afghánistánu s tím, že bude bohatě financováno z výnosu prodeje opia, protože, jak víte, Afghánistán je největším producentem opia. A konečně ve čtvrté fázi, že začnou opakované teroristické útoky, ať už á la 11. září nebo třeba s útoky o něco menšího rozsahu. Říkal jsem to v přítomnosti všech vedoucích představitelů Severoatlantické aliance a setkal jsem se s poděkováním v kuloárech a s mlčením na hlavním zasedání. Jak už jsem říkal teď v rozhovoru pro Blesk, tam někteří lidé seděli, styděli se, měli sklopenou hlavu, ale americký prezident zavelel, a díky tomu všechny jednotky se daly na pochod domů. Cena, kterou jsme za to zaplatili, je především znehodnocení všech investic včetně smrti našich vojáků, které jsme v Afghánistánu uplatnili. A teď řeknu něco, co budete možná považovat za provokativní. Dříve nebo později se budeme muset do Afghánistánu vrátit, ale nejdřív musí přijít ta vlna teroristických útoků v novém balení, a to zase nemusí být za měsíc nebo za půl roku.

Poslední poznámka k tomuto tématu. To, že porážka v Afghánistánu je debakl a ostuda, snad nikdo nepopírá. Přesto máte dvě možnosti. Buď se tvářit, jako že se nic neděje a NATO pokračuje dál, nebo budete chtít, aby se NATO reformovalo. Já jsem nikdy neříkal, že jsem pro vystoupení z NATO, ale na druhé straně trvám na tom, že bez podstatné reformy Severoatlantické aliance ztratí tato aliance smysl. K čemu nám vlastně bude, je-li to aliance vojenská, když nemá s kým bojovat a nechce s nikým bojovat. Bude to něco jako mýdlová opera, která občas v Pobaltí uspořádá manévry. Můj přítel Frank-Walter Steinmeier, kterého zítra přijímám, dokonce říká o tom Pobaltí, že je to zbytečné chřestění zbraněmi. Bude se předvádět na různých přehlídkách, my do toho budeme cpát peníze, které s potěšením zinkasují zahraniční zbrojovky, ale protihodnota, to znamená boj proti nepříteli, nebude inkasována.

Tím přecházím k druhému bodu. Zde souhlasím s prezidentem Macronem, který na londýnském summitu řekl, Rusko není nepřítel, nepřítel je mezinárodní terorismus. Promiňte mi mou nezdvořilost, já většinou mluvím o islámském terorismu. V každém případě tento terorismus už napáchal obrovské množství škod a má ve svém programu ovládnutí celé zeměkoule. Říkal mi to o Muslimském bratrstvu jak marocký král, tak korunní princ emirátů, slyšel jsem to ze strany egyptského prezidenta, Egypt mimochodem Muslimské bratrstvo důrazně potlačil, a samozřejmě, že kromě Muslimského bratrstva tady máme Al-Káidu, máme tady zbytky Islámského státu, a co je nejhorší, máme tady Tálibán. A to není žádný zbyteček, to je bojová síla, dobře finančně vyfutrovaná, plná nenávisti a v jejím programu, jak jsme se mohli dovědět, je přesně totéž, to znamená ovládnutí světa se vším, co k tomu patří, jako je právo šaría, jako je usekávání rukou, vypichování očí.

Když byl jeden z mých kolegů v zahraničí, nebudu vám říkat zemi, tak navštívil islámské popraviště, a on se udiveně zeptal, a vy tady popravujete stětím i ženy? Řekli mu, ne, kdepak, ženy kamenujeme za městem. Tohle by naši jakž takž vyvinutou civilizaci čekalo, protože polovina její populace by se nutně ocitla ve zcela nerovnoprávném postavení. Nevěřme, prosím, slibům Tálibánu. Nestojí ani za fajfku tabáku. Tálibán bude lhát, bude podvádět a bude se připravovat k novým teroristickým útokům, a proto v závěru se vracím ke své výzvě. Nemá-li být Severoatlantická aliance naprosto impotentní, musí se reformovat a musí najít odvahu k boji proti mezinárodnímu terorismu.

Děkuji vám za vaši pozornost.

Miloš Zeman
prezident republiky

Pražský hrad, 24. srpna 2021