Názorně to ukazuje dočasná instalace takzvaných klimatických hodin na Letné. Odpočítávají totiž čas do blížící se chvíle, než se planeta oteplí o jeden a půl stupně oproti době před průmyslovou revolucí. Podle Pařížské dohody je právě tento milník hranicí zlomu, po jehož překročení bude buď nemožné nebo velmi těžké vrátit se zase zpět k dřívějším hodnotám.

V Praze si plně uvědomujeme, že je nutné řešit klimatickou krizi jako jednu z hlavních priorit současnosti. Proto už od roku 2021 naplňujeme náš klimatický plán s 69 konkrétními opatřeními pro udržitelný chod města s cílem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Rychlé změny klimatu už dávno nejsou jen otázkou k diskuzi, ale skutečně se nám ukazují před očima dokonce v rámci jedné generace! Vidíme to i v Praze, kde narůstá počet tropických a bezsrážkových dnů. Kvůli tomu například trpí suchem a kůrovcem pražské lesy, parky a další přírodní oblasti jako třeba Šárka nebo Letenské sady.

Kvůli tomu už není možné tak jako dříve sázet klasické druhy stromů v ulicích měst, protože by se už neuchytily. A kvůli tomu jsou některá místa v Praze během horkých letních dnů téměř k nežití. Navíc vše souvisí se vším. Praha třeba odebírá velkou část pitné vody z Želivky na Vysočině, jejíž okolí také dlouhodobě trápí sucho.

Je tedy nezbytné hledat cesty, jak se nevyhnutelným změnám klimatům přizpůsobit, ale v rámci světového společenství a úsilí nás všech také pracovat na tom, aby už se klima tak dramaticky dál nezhoršovalo.