Praha se dotáže Úřadu vlády ČR, zda již s ohledem na vysoce chráněné objekty státního významu provedl v součinnosti s Policií ČR vyhodnocení případných bezpečnostních rizik. Jako možné řešení do budoucna pak přichází v úvahu změna poměrně široce pojatého zákona, na čemž se jednomyslně shodli všichni zúčastnění. Petiční zákon například oproti zákonu o právu shromažďovacím neobsahuje povinnosti svolavatele, nestanovuje působnost úřadu a neřeší situace, kdy dochází k jeho porušování, a nestanovuje žádné sankce.

„Situaci průběžně monitorujeme a hledáme vhodné řešení, ale není to jednoduché. Není to ani tak otázka názoru či snad politického vkusu, ale především zákonů, které ctíme a zároveň odmítáme jejich zneužívání. Takto jsme postupovali doposud a budeme postupovat i dál,” uvedl primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Podle informací magistrátu stánek splňuje náležitosti podle petičního zákona (petice, petiční arch a podobně), což explicitně potvrdil také ministr vnitra Vít Rakušan. Petiční stánek je od samého začátku provozován pod bezprostředním dohledem Policie ČR u několika chráněných objektů nejvyššího státního významu, které jsou ve zvláštním režimu ostrahy uniformovanými příslušníky ze strany Policie ČR v režimu 24/7.

Starostka městské části Praha 1 Terezie Radoměřská, k situaci dodala: „Petiční právo je výsostným právem občana a nesmí být omezeno. To, co se ale u Úřadu vlády děje, již není sběr podpisů pod politické stanovisko, jako spíš ukázka impotence státu vůči aroganci protisystémových uskupení. I demokracie musí mít, dle mého názoru, své obranné mechanismy. Vítám společnou snahu najít řešení a věřím, že nalezeno bude.”

Zástupci pražského magistrátu, městské části Praha 1, Policie ČR (PČR), městské policie a další se na začátku týdne sešli, aby se pokusili najít možné řešení petičního stánku u Úřadu vlády ČR. Situaci ohledně „petičního stánku“ u Úřadu vlády ČR všichni zúčastnění sledují a zabývají se jí. Po intenzivních diskusích se účastníci schůzky shodli, že možné řešení by mohlo přinést vyjádření Úřadu vlády ČR s ohledem na tři chráněné objekty v blízkosti, tedy Kramářovu vilu, Strakovu akademii a vládní kryt.