V souvislosti s nedávnou stávkou škol, záplavou čísel a porovnání kolik vlastně ti učitelé berou, jaké platy jsou v jiných profesích či zemích atp., je na místě se střízlivě podívat, jak náš vzdělávací systém vlastně funguje.

O učitelování se často mluví jako o poslání. S tím asi nelze nesouhlasit. Je to jednoduchá rovnice, pokud budeme mít nefunkční vzdělávací systém a neschopné učitele, doplatí na to celá společnost. Nebudeme mít dostatek šikovných a vzdělaných lékařů, inženýrů, ekonomů, elektrikářů… Naše školství bude produkovat nemalou těžce zvladatelnou sociální skupinu, jíž bude chybět zvídavost, schopnost koncentrace, pevné vědomosti, základní pracovní návyky. Generace, které u věčně zapnutého internetu, budou vynikat hloupostí a klesající gramotností. V důsledku toho nejsou současní mladí schopni dlouhodobějšího nasazení v běžném pracovním procesu. Pokud nebudeme schopni děti a mladé účinně vzdělávat a zaujmout, tak jejich nicneděláním nezvratně poškodíme jejich intelektuální schopnosti a zkazíme jim vyhlídky na lepší budoucnost. Je asi nabíledni, že ze svého flákání už nevyrostou.

Značná část veřejnosti poukazuje na výhody učitelského povolání a nesouhlasí se mzdovými požadavky učitelů. Lze souhlasit s tím, že učitelé mají takové množství dovolené, prázdnin a volna jako žádná jiná srovnatelná profese. Připočteme-li takřka ideální pracovní dobu a růst mezd, tak nám vychází povolání učitele jako atraktivní zaměstnání. Přesto se do škol žádní noví učitelé nehrnou. Situace je zcela opačná. Učitelé nejsou, zvláště aprobace jako matematika, fyzika, cizí jazyky, dokonce už i tělesná výchova. Čím to je, proč je na trhu práce vystudovaný učitel nedostupné „zboží“? V letošním roce ukončila moje neteř studium učitelství na Univerzitě Karlově (Tv-Ze) a následně nastoupila ve škodovce v Mladé Boleslavi do oddělení, kde programují roboty. Důvodem je zásadní rozdíl v nástupním platu a v perspektivě, ale možná se k učitelství vrátí…

V celosvětovém žebříčku úspěšnosti našich žáků a studentů obsazujeme dlouhodobě jen průměrné hodnocení, spíše se pozvolna propadáme. K těm dlouhodobě nejúspěšnějším v Evropě patří např. Finsko. Čím to je, že ve Finsku mají vzdělávací systém, jehož absolventi nejenže jsou patřičně vzděláni, ale mají vysokou míru adaptability na rychle a neustále se měnící pracovní trh? Čím to je, že jsou úspěšní v práci i v životě?

Základem dobrých výsledků je vzdělaný a motivovaný učitel, obsah vzděláni a smysluplné vzdělávací cíle. Příště si tom něco řekneme.

Petr Procházka
ředitel Hotelové školy Vincenze Priessnitze a Obchodní akademie Jeseník
člen Výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost Olomouckého kraje