Srdečně zdravím, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády.

Já rozhodně začnu pozitivně, protože chci ocenit jedno ocenění, které tady zaznělo, a to, že pan poslanec Juchelka ocenil průběh digitalizace dávek. Co maličko nezaznělo, bylo, že to je přece věc, co tady roky chyběla, že to je něco, co se za ty minulé roky minulých vlád nestalo.

Na druhou stranu, co mě mrzí, a už na to reagoval pan předseda Výborný, je to vykreslování, jako kdyby tady téměř každý sociální problém této země začal prostě v říjnu nebo v listopadu 2021. To je fakt nesmysl. Stejně tak jako je nesmysl to, že by zástupci dnešní opozice byli jediní, kdo si všímají toho, co se děje. To je naprostý - skoro bych chtěla říct sebeklam. Já osobně se téhle oblasti věnuji roky, hodně mi na ní záleží, a proto mi záleží i na tom, aby se tady říkala pravda. A ráda bych tedy upozornila na tři nebo čtyři věci, které si myslím, že veřejnost má vědět.

První je možná zdánlivá drobnost, ale v průběhu své řeči pan poslanec Juchelka řekl něco ve stylu - moje je tato mimořádná schůze Sněmovny. Ještě jednou to řeknu - moje. A tak to přece vůbec není, schůze Sněmovny tady jsou občanů této země, jsou proto, abychom tady našli řešení, nejsou pro žádného jednoho poslance ani jednu poslankyni, jsou prostě proto, abychom zde řešili důležité věci v zájmu lidí.

Vzhledem k tomu, že to není tedy one man, ani one human show, je to prostě prostor, abychom spolupracovali a já si přeju, aby se to dařilo, tak chci upozornit na druhou z těch nepravd, kterých jsem si všimla v těch předchozích příspěvcích. Paní předsedkyně Schillerová zdůrazňovala svobodu volby, znělo to hezky - nechte to na těch ženách, říkala. Ale připomeňme si, jak konkrétně vypadala realita pro hnutí ANO, když v listopadu 2019 probíhalo hlasování o rodičovském příspěvku. Tam se objevil návrh nejen můj, pirátský, ale i předložený vlastně panem poslancem Kaňkovským, dnes předsedkyní paní Pekarovou Adamovou či místopředsedkyní Kovářovou. Byl to návrh týkající se pravidelné automatické valorizace rodičovského příspěvku, a my jsme chtěli debatu, já jsem navrhla konkrétní valorizační vzoreček, který se nemusel každému líbit, ale byl to prostě předložený konkrétní návrh, který by zohledňoval inflaci rodičovského příspěvku. Proč to říkám? O žádnou debatu vy, kteří jste zde byli v minulém období, pamatujete si to myslím, jste nestáli, žádná debata o automatickém valorizačním mechanismu se nevedla, byť bych si to bývala velmi přála, a ten návrh, který prostě podstatou věci by znamenal zohledňování inflace u rodičovského příspěvku, jste prostě v 239. hlasování 6. listopadu 2019 jednoduše zamítli. Bylo to naprosto jednomyslné z vaší strany a možná to některé z vás dneska mrzí, já nevím, jak to osobně máte, každý si to může dohledat, byla to 35. schůze 239. hlasování, ale je to černé na bílém.

A druhá věc, která je možná ještě flagrantnější, je, že jste tehdy nechtěli debatovat a jednoznačně jste zamítli i tak základní věc, jako bylo navýšení měsíčního limitu u toho rodičovského příspěvku. Nechci být technická, chci jenom připomenout, že to je něco, co jsme my jako vláda navýšili velmi promptně na možných 13 tisíc měsíčně, a tehdy v tom listopadu 2019, to byl tehdy také můj pozměňovací návrh, jsem předkládala navýšení toho limitu na 10 tisíc měsíčně zejména kvůli ženám, co měly dítě třeba během studií nebo kvůli živnostnicím, kvůli OSVČ. A teď, proč je to tak důležité. Protože tím, že to hnutí ANO tehdy přijalo velmi negativně, mimochodem jako i tehdy téměř celá ČSSD, tak se vlastně vyjádřilo proti svobodě volby těch žen. Paní předsedkyně tady dnes říkala - nechte to na těch ženách, ale tehdy hlasování, když jste byli ve vládě, když jste měli možnost tu svobodu a flexibilitu zvýšit, tak jste byli jasně a jednoznačně v tom 241. hlasování na 35. schůzi proti. Ještě tedy uvedu, že samozřejmě, aby to nevypadalo tak negativně, tak to nejčastěji bylo zdržení, ale to je v praxi také ne, to nepřispěje k tomu přijetí. Tehdy to skončilo trošku happyendem, protože tenhle limit se navýšit podařilo, takže to tu svobodu rodinám dalo. Já jsem byla moc ráda, že to tehdy podpořili jiní, ale když tedy dnes zaznívají slova - nechte to na ženách, já to plně podporuji, ale prostě to zní z mého pohledu jako vámi často vzpomínaný dvojí metr.