Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, stojí před vámi lump, šmelinář s nemovitostmi, ten, který kšeftoval s obecním majetkem a v roce 2017 byl vydáván touto Sněmovnou. Říkám to úplně přesně tak, jak to sem do Sněmovny od policie přišlo.

Pro ty kolegy, kteří zde ve Sněmovně jsou noví, tak bych si jim dovolil z vlastního příběhu odcitovat, jak jednoduše se dá objednat trestní stíhání. Je to velice jednoduché. Já vám to pak řeknu i v bodech, abyste se mohli poučit, kdybyste náhodou potřebovali sejmout nějakou politickou konkurenci. Je to opravdu jednoduchý. Ale já bych začal úplně od začátku.

V roce 2019 - to už jsem byl poslanec - zprostil Okresní soud v Chomutově devět občanů města Postoloprt - tito občané byli zastupitelé města, včetně mě - obžaloby za to, že jako zastupitelé se měli dopustit trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti. Skutek měl spočívat v tom, že jako zastupitelé města Postoloprt rozhodli o prodeji domu v majetku města za nižší cenu, než cenu obvykle v místě dosažitelnou, aniž by takové své rozhodnutí na zastupitelstvu zdůvodnili.

Myslím, že to je velice důležité i pro zástupce STAN, kteří hájí zájmy starostů. Sdružení měst a obcí, když jsem byli v tomto problému, tak dělalo mrtvého brouka, tak se nás ani nezastalo. Jediný, kdo se nás zastal, byla v té době náměstkyně ministra vnitra, která doporučila, aby ten náš případ posoudil odbor na Ministerstvu vnitra, jestli jsme se něčeho dopustili, nebo nedopustili. Ale k tomu se také dostanu.

Takže příběh devíti, respektive ze začátku deseti, zastupitelů města Postoloprt - protože pak ten policejní orgán zjistil, že ten jeden, ten desátý, se toho zastupitelstva vůbec nezúčasnil, ale byl také obviněný. Nevadí, byla to politická konkurence. Prostě tam se jednalo evidentně o člověka, který chtěl být v zastupitelstvu, nedostal se tam a začal škodit. Jako obdobný příklad tady u pana poslance Babiše. Chce se někdo někoho zbavit, tak co udělá? Objedná si trestní stíhání, to je úplně to nejjednodušší. Já se k tomu postupně dostanu. Je to velice zajímavé a poučné, zejména pro ty nové poslance, kteří tady jsou v tomto volebním období.

Takže příběh devíti, respektive desíti, zastupitelů města Postoloprt v čele se starostou. Podotýkám, že za hnutí ANO jsem tam byl sám takhle obviněný, že všech těch ostatních osm zastupitelů bylo jenom ze spolku, za který kandidovali. Takže za politické hnutí jsem tam byl sám. Aby zase někdo neřekl, že hnutí ANO tam mělo svoje lidi. Já jsem tam byl sám za ANO.

Takže příklad by mohl sloužit jako příklad všem kritikům, kteří poukazují na selhávání soustavy státního zastupitelství v případech týkajících se rozhodování samosprávy. Roli v něm hraje postup orgánů činných v trestním řízení, které postavily obvinění na jediném znaleckém posudku, jehož způsob vypracování i metoda budily od počátku pochybnosti. Dále přehlížení důkazů ve prospěch obžalovaných i neznalost aktuální judikatury.

Prosím, znalecký posudek to je to nejdůležitější. Já se o tom budu tady ještě zmiňovat, jak můžeme zneužít znalecký posudek. Stačí k tomu málo. Najít si spřízněného znalce, který ve svém znaleckém posudku ocení něco, ani sám pak neví co, za nějakou cenu a ani neví za kterou cenu. Tento mix individuálních pochybení pak bohužel nenalezl v systému trestního řízení odpovídající korekci dříve, než musela poměrně banální věc doputovat až k soudu. Mezitím jsem se stal poslancem a s panem poslancem Svobodou jsme v minulém volebním období tady byli vydáváni.

Tato věc skončila pravomocným rozhodnutím o zproštění obžaloby a prosím to na návrh státní zástupkyně. Tento proces trval čtyři roky. Takže Růžička plus dalších osm zastupitelů byli čtyři roky mediálně vláčeni, bylo na ně poukazováno jako na lumpy, ty, kteří kšeftují s obecním majetkem, a pak státní zástupkyně u soudu řekne, že se nic nestalo.

Stvrzená amilionu korun, kterou jsme měli jako zastupitelé městu způsobit, se totiž revizním posudkem, který zadal až soud - protože na naše znalecké posudky nebyl brán zřetel - tak tento znalecký posudek řekl, že jsme to vlastně prodali s padesátitisícovým ziskem. Takže nejdřív půlmilionová škoda, pak padesátitisícový zisk. Logicky pak nastává otázka, zda škodu státu nezpůsobili ti, kdo svým postupem zapříčinili zbytečné trestní řízení a s tím spojené náklady.

Jak to bylo na začátku? Na počátku případu stálo trestní oznámení občana Josefa Tišáka, místního obchodníka, šmelináře. Zastupitelstvo města Postoloprt se totiž rozhodlo na podzim roku 2015, kdy jsem ještě v politice vůbec nebyl - ani jsem o tom neuvažoval - že prodá dům na náměstí dosavadní nájemkyni. Ano, v roce 2015 to už jsem vlastně byl. Ta dům užívala dva roky. Předtím byl dům skoro rok a půl bez nájemce. Město v něm muselo provádět pravidelné opravy, které ovšem, jak potvrdil soudní znalec, byly spíše udržovací, kosmetické a v žádném případě nezvedly hodnotu toho domu.

Město hledalo pro dům, pro který nemělo vlastní využití - spodní patro bylo určeno pro obchodní činnost, v horním se nacházel jeden velký bytový prostor, ovšem neobyvatelný. Předchozí kupec opakovaně od roku 2008 - původní odhad do roku 2008, který sloužil pro účely odkupu třetiny podílu tak, aby město vlastnilo nemovitost celou a mohlo ji prodat - stanovil na 1 506 tisíc. Přibližně za tuto cenu také město nabídlo dům k prodeji, aniž by se ovšem někdo přihlásil.

V roce 2011 proto město rozhodlo o snížení požadované ceny na jeden milion. Přičemž tento krok byl odůvodněn celkovou zchátralostí objektu, jehož by pro účely užívání nutně čekala rozsáhlá rekonstrukce. Prostě město si s touto nemovitostí nevědělo rady, nechtělo do ní investovat a hlavně se chtělo bránit tomu, aby tuto nemovitost koupil nějaký spekulant a třeba tady z Prahy nám tam nastěhoval nějaké další nepřizpůsobivé, protože jsme sociálně vyloučená lokalita.

Přihlásil se jediný zájemce vietnamské národnosti, který nabídl složit milion v hotovosti, jehož nabídku předchozí zastupitelé ale nevyslyšeli. Podle některých svědectví sehrála roli obava z následného využití tohoto domu, který stojí v centu města. Na podzim obdrželo město totožnou nabídku od zmíněného pana Tišáka a ten chtěl dům odkoupit za půl milionu. Předtím za půl milionu a teď se mu milion zdál málo. Také argumentoval, že ta nemovitost je zchátralá a je tam u ní nutná rekonstrukce. Toto všechno ta policie a státní zastupitelství vědělo. Ale mašinérie státních zástupců fungovala dál. My prostě těch devět lumpů, těch zastupitelů, dostaneme k soudu. Také se jim to povedlo.

Zastupitelé prodej neschválili, nicméně opět bylo veřejně konstatováno, že dům je zchátralý a celkově je ve špatném stavu. Dům pak přišel o nájemce. Město v něm nicméně provedlo drobné práce zhruba za 460 tisíc, aby ten barák nespadl. Jak již bylo řečeno, podle soudem přizvaného znalce nijak tato rekonstrukce nezvedla tuto hodnotu. Cílem zastupitelů u té opravy bylo, aby ten barák nehyzdil náměstí a měl alespoň opravenou fasádu, když nic jiného.

Výčet těchto událostí je důležitý pro to, neboť popisuje místní poměry a všeobecné povědomí o stavu domu před jeho prodejem. Od roku 2014 jsem byl zvolen do zastupitelstva města. Proto když v roce 2015 projevila zájem o odkup domu současná nájemkyně, která v něm od roku 2013 provozovala krejčovský salon a to za cenu jeden milion, město nebylo proti.

Záměr opět schválilo zastupitelstvo, zveřejnilo ho na úřední desce, kde bylo zákonem předepsanou dobu, během níž město obdrželo jednu jedinou nabídku od zmíněné nájemkyně, kterou posléze zastupitelstvo zcela regulérně prodalo za jeden milion korun. Ano, jedinou věc, kterou jsem já v tomto udělal, bylo, že na tom zastupitelstvu jsem zvedl ruku. Nic víc, nic míň.

Banky ovšem nájemkyni odmítly poskytnout požadovanou hypotéku, přičemž obě při posuzování hodnoty domu dospěly k cenám okolo jednoho milionu korun. Jednalo se o Českou spořitelnu a Equa bank. Tyto okolnosti vedly k tomu, že se zastupitelstvo města muselo zabývat po několika měsících návrhem splácení kupní ceny splátkovým kalendářem, kdy během deseti let město obdrželo za dům 1,25 milionu korun. Během jednání, na němž byl splátkový kalendář zase zastupitelstvem řádně schválen, řádně probíhala debata zastupitelů o zmíněné nemovitosti. Byl k tomu přiložen i odhad bank a na tomto zastupitelstvu padl návrh od zmíněného pana Tišáka, že tento dům koupí za jeden milion deset tisíc korun, tedy o deset tisíc větší nabídka. Ale bylo mu řečeno, že tento prodej však již není možný, protože zastupitelé na minulém jednání již rozhodli.

Tak a tady ten příběh začíná, pan Tišák se naštval a řekl já vám to osladím. A začaly se dít věci. Padlo již zmíněné trestní oznámení od tohoto nespokojeného občana. Policie, konkrétně příslušníci z oddělení hospodářské kriminality v Lounech. Louny, pro ty, co to nevíte, je malé městečko, dvaceti tisícové, je krásné. Ono se tam z té kriminality toho až tak moc neděje, takže případ ze začátku deseti, poté devíti zastupitelů pro místní policii byl něco obrovského. Všem policistům na hospodářské kriminálce se rozjiskřila očička, jak mohou devět zastupitelů začít stíhat a udělat pro to všechno, aby začali. Takže toto oddělení hospodářské kriminálky si přizvalo v únoru znalce pro ocenění nemovitostí, nějakého pana Jiřího Vaňka. Tento znalec již zpracovával posudky v rámci ústecké policie a výhradně pro toto lounské oddělení, kde byl od roku 2011-2016, takže policie byla ráda, že má svého znalce. Měli tam nějaké vazby, dostal za to dohromady asi dvacet dva tisíc. Ten policejní orgán, a tady to přichází, dal znalci zadání, že má stanovit cenu nemovitosti k jejímu prodeji v roce 2015. No, ale on zapomněl stanovit, jakou tu cenu tedy chce znát do toho znaleckého posudku. Nebylo tam, jakou chce cenu. Takže to je paráda. První věc je, že se na někoho naštvete, je třeba si najít loajálního policistu, kterého přesvědčíte, že máte pravdu, musíte za ním chodit hodně dlouho, aby poté řekl, tak já je tedy začnu stíhat ať mám od toho Tišáka klid a najít si vhodného znalce, kterému je třeba říct my těch devět zastupitelů potřebujeme dostat k soudu, pro nás je to případ, potřebujeme, aby tam škoda byla větší jak půl milionu, abychom mohli začít stíhat podle přísnějšího paragrafu. A když znalec nemá stanoveno ve znaleckém posudku jakou cenu má stanovit, tak stanoví nějakou cenu, udělá to fikaně, těch půl milionu to přelezlo o 2 864 Kč, paní státní zástupkyni to vůbec nebylo divné, že to přelezlo ani ne o tři tisíce a začali nás stíhat podle toho přísnějšího paragrafu. Takže přes znalce se dají dělat obrovské věci a vy co jste v samosprávě, tak tato cesta, kde je na vás obrovský bič a stačí se opravdu jen někomu svým rozhodnutím znelíbit a máte peklo minimálně na čtyři roky.

Takže takový posudek znalec vypracoval a předložil, přičemž však u soudu nebyl schopen vysvětlit přesně důvody, jak k ceně dospěl a jakou metodu zvolil. To nebylo divné v přípravném řízení ani policii, ani státní zástupkyni. Z výpovědi nové majitelky domu v přípravném řízení navíc vyplynulo, že znalec se zastavil v domě v pátek odpoledne se svojí manželkou během cesty na chatu a strávil v domě okolo deseti minut. Během deseti minut tento znalec vyřkl ortel nad devíti zastupiteli a udělal jim čtyři roky ze života neskutečné peklo. V některých částech domu se pak nebyl podívat vůbec, krovy shlédl jen ve tmě a svědkyně zpochybnila i údaj v posudku, že znalec prováděl jakékoliv měření. Tyto skutečnosti pak samotný znalec při výpovědi před soudem nepopřel. V této výpovědi pak majitelka policisty upozornila i na další odhady, které existují, a to jeden za sedm set tisíc a další za jeden milion.

V rámci přípravného řízení podezřelí a následně obvinění zastupitelé opakovaně na rozpory v posudku, včetně jeho podobnosti s posudkem, který byl vypracován v roce 2008, jen ho opsal, změnil datum a opsal ho. Tento posudek neřešil stanovení prodejní ceny, neboli ceny v čase a místě obvyklé. V tom posudku byly pasáže z roku 2008, což mi připomíná současnou žádost na vydání pana poslance Babiše, kde byly také zkopírovány věci. Jednalo se o identifikaci různých místností a kluboven. Na to jsem upozornil v procesním řízení a ono to vůbec nikoho nezajímalo. Vůbec ne. Prostě zaslepené klapky na očích, my, těch devět lumpů dostaneme.

Ve svých stížnostech státní zástupkyni jsme rozporovali i stanovení odpovědnosti zastupitelů, kterou při sdělení obvinění policejní orgán vyvodil podle paragrafu 39 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení se majetek města prodává za cenu zpravidla ve výši v daném místě a čase obvyklou, přičemž odchylka od této ceny musí být zdůvodněna. Opět, nikoho to nezajímalo. Když si najdete svého policistu, tak si můžete s každým dělat co chcete.

Ve stížnosti proti zahájení trestního stíhání jsem výslovně uvedl, že z tohoto ustanovení nevyplývá povinnost zpracovat znalecký posudek, aby byla splněna podmínka takového zdůvodnění, a to tvrzení podloženo odkazem na odbornou literaturu a příslušné komentáře zákona o obcích. Já i starosta jsme opakovaně ve svých výpovědích a stížnostech státní zástupkyni přitom uváděli, že taková zdůvodnění existují a žádali jejich opatření policejním orgánem. Všichni se nám vysmáli.

Státní zástupkyně Radka Pavlišová však stížnost obviněných zamítla se zdůvodněním, že jelikož vypracovaný znalecký posudek obsahuje všechny náležitosti, znalecký závěr ohledně výsledné ceny je v dostatečném rozsahu odůvodněn a logicky provázán s použitými metodami, nelze než konstatovat, že závěry znaleckého zkoumání jsou plně způsobilé k procesnímu postupu, který vyústí k vydání napadeného rozhodnutí, pro které je dostatečným podkladem. Takže vlastně tady paní státní zástupkyně posvětila činnost policie a obžalovali nás. Podle státní zástupkyně zastupitelstvo svoje odchýlení od ceny obvyklé nijak nezdůvodnilo, za relevantní odůvodnění považovala zmínky o špatném technickém stavu, a tak dále, a tak dále. Dále je nezbytné zdůraznit, že samotné konstatování, že cena byla snížena z důvodu havarijního stavu domu, nemůže obstát, neboť nejde o důvod pro odchýlení se od obvyklé kupní ceny. Ale znovu opakuji, znalec žádnou obvyklou kupní cenu nezkoumal a v tom znaleckém posudku nebyla. Takže je to docela vtipné, dostalo se to před soud. Samozřejmě nadřízené Krajské státní zastupitelství potvrdilo to, co dělala státní zástupkyně v Lounech. Ta řekla, že je to všechno v pořádku a obžaloba skončilo u Obvodního soudu v Chomutově, kde paní předsedkyně soudu, Kateřina Vltavská, dokázala během jednoho dne vydat trestní příkaz na dvacet pět tisíc a tím pádem nám pak už všichni říkali podívejte se na ně, vždyť on ten soud vydal trestní příkaz, takže oni tam určitě něco udělali, a samozřejmě je ten soud odsoudil. Samozřejmě jsme se proti tomu odvolali.

Samozřejmě jsme se proti tomu odvolali. Paní soudkyně byla velice aktivní, když jsme se ptali, jak mohla za jeden den načíst ten obrovský spis, tak nám bylo řečeno, že se to prý takhle běžně u soudu dělá, že to je běžná praxe, že oni vás opálí bez toho, aniž by zjišťovali, jestli jste vinen, nebo nejste vinen.

Na konci března pak město obdrželo stanovisko od Ministerstva vnitra České republiky, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly, které ve všech ohledech shledalo postup města Postoloprt při prodeji zmíněného domu v souladu se zákonem o obcích. A vůbec nikoho to nezajímalo. Ani státní zástupkyni ani policii ani soud.

Závěrem k tomu lze říct, že orgány činné v trestním řízení měly od počátku vyšetřování informace ohledně důvodů, proč došlo k rozhodnutí obviněných a posléze obžalovaných zastupitelů k prodeji domu za konkrétní částku. Stejně tak byly od počátku trestního řízení na stole relevantní pochybnosti o postupu i zvolené metodě posudku policií přizvaného znalce. S námitkami se však ani policie ani dozorová ani dohledová státní zástupkyně nevyrovnaly, což je obdobné jako u toho případu, který řešíme teď. S námitkami se prostě nikdo nevyrovnal. Slovy státní zástupkyně z obžaloby se totiž zdá, že orgány činné v trestním řízení postupovaly s velkou mírou nedbalosti ve svém rozhodnutí, které může státu způsobit velkou škodu.

V závěrečné řeči před soudem, protože ač mě Sněmovna nevydala, byl jsem z toho případu dán bokem, tak jako tady pan poslanec Svoboda obdobně, tak s ostatními zastupiteli soud proběhl, a v závěrečné řeči paní státní zástupkyně Pavlišová obhajovala postup policie a zejména svůj neprofesionální postup a doslova u toho soudu řekla, že není odborník na oceňování majetku a nemůže tedy znát, jaká je tedy ta cena správná. Prosím vás, devíti lidem svojí nekompetencí udělala čtyři roky peklo. Potom samozřejmě já jsem se z toho vyvinil, protože když rozhodl soud, tak paní státní zástupkyně na mě žalobu stáhla, takže jsem se z toho taky vyvázal.

Na závěr chci říct, byl to obrovský zásah do osobního života, do osobní sféry, do rodiny, do mého zdravotního stavu, kde potom se u mě ozvalo onkologické onemocnění. A pro pana poslance Svobodu - teď je ten bod B, kdy se soudím se státem, a Úřad pro zastupování státu prostřednictvím magistra Borovičky u soudního jednání říká, vždyť se nic nestalo. Buďte rád, prosím vás, že vás nezavřeli, že na vás obžalobu stáhli, buďte rád, to je jediná kompenzace, kterou vám ten stát dá. Ale s tím já se nesmířím. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)