Děkuji za slovo, pane předsedající. Protože na 88. schůzi mi nebylo umožněno vystoupit, podruhé tedy, přestože jsem byl řádně přihlášen, tak moje vystoupení bude trošku delší, ale tedy oproti mým zvyklostem, čili nijak nebude přesahovat ostatní vystoupení.

Kromě toho, že naše spoluobčany trápí zcela jiné problémy, než korespondenční hlasování, jako je znehodnocení úspor, obrovská drahota, pokles reálných příjmů a podobně, tak si nemyslím, že vaše úmysly jsou zcela čisté. Důvody, proč chcete zavést korespondenční volbu, jsou podle mého názoru zcela jiné.

V úvodu svého vystoupení si dovolím citovat bývalého diplomata a současného českého politologa Petra Druláka. Cituji: "Myslím si, že tento zákon Česká republika nepotřebuje a že tím otevíráme skutečně pandořinu skříňku, která může přinést velké problémy. Pokud mluvíme o volbách v zahraničí, tak již dnes je možné na zastupitelských úřadech a na konzulátech volit, takže naši krajané v zahraničí možnost volby mají, na tom se určitě všichni shodneme. V okamžiku, kdy připustíme možnost korespondenční volby, tak podle mého názoru ohrožuje nezávislost a svobodu hlasů, protože když volíme tímto klasických způsobem, který známe všichni, tak za tou plentou jsme skutečně svobodní a nikdo neví, jaký hlas tam dáme. Když volíme poštou, tak to, kdo je u té obálky, kdo koho ovlivňuje, pod jakým je tlakem, to už nikdo nikdy nezkontroluje. A pak je tu samozřejmě otázka pro sčítání hlasů, jak se tyto hlasy vyhodnocují.

To znamená, že se otevírají otázky, které jsou podle mě velmi nebezpečné pro demokracii", sdělil ke korespondenční volbě Drulák. Česká republika je přitom jednou z pěti posledních zemí, která nemá uzákoněno hlasování poštou. Jak tomu rozumět? Je pravda, že to je určitý trend. Je to trend, který jde napříč západními demokraciemi, ale ten trend je nebezpečný. Já bych třeba upozornil na to, že Francie měla až do sedmdesátých let možnost korespondenční volby a zrušila ji. Zrušila ji právě z obav před manipulacemi. To, že je něco západním trendem ještě neznamená, že to je dobře. A já považuji za znepokojivé, že například v posledních volbách do Německého spolkového sněmu polovina hlasů přišla korespondenční volbou. Pro mě je to otázka, do jaké míry ta volba byla skutečně svobodná, dodal tedy Drulák. Podle Drulákových slov existují u korespondenční volby dvě rizika. Před jedním z nich se nezabezpečíte nikdy, a to za jakých okolností je onen hlas vložen do obálky, to prostě nikdy nezkontrolujete. To prostě nevíte.

A pak je tu samozřejmě druhé riziko, a to je sčítání hlasů. Tam si myslím určitě se dají nastavit institucionální podmínky tak, aby byla zaručena anonymita, aby ty hlasy byly správně sčítány a na druhou stranu všechny tyto podmínky jsou prolomitelné. Takže to riziko zůstává, jakkoliv samozřejmě věřím, že ta bezpečnostní opatření mohou být poměrně robustní, zmínil Drulák. Jak následně dodal, je nutné podívat se na to, jak vlastně Češi ze zahraničí volí. Ty volby vyznívají jednoznačně pro strany současné koalice. Kdyby rozhodovali Češi v zahraničí, tak máme koalici Pirátů a STAN a ani by k tomu nepotřebovala ty další strany. A já se obávám, že tohle je jedna z motivací, která vede předkladatele tohoto zákona spíše, než péče o Čechy v zahraničí. To znamená, že očekávají, že když budou mít Češi v zahraničí tuto možnost, tak ty strany, které jsou součástí současné koalice, z toho budou jen profitovat, zmínil Drulák.