Já děkuji za slovo. Já bych si dovolil, byť jako nepedagog, taky několik poznámek. Za prvé nechci, aby to bylo míněno tak, že srovnávám učitelské povolání s lékařským. Nicméně že musí být v oboru, tak asi zdravotní sestra je také v oboru, ale nepřipustili bychom, aby léčila, byť na tři roky. Ale nechci srovnávat ta povolání, protože jsou od sebe opravdu odlišná. 

To, že to je problém, že máme nedostatek učitelů, že se s tím ředitelé škol potýkají, že dneska to řeší tak, že vezmou opravdu někoho, ale musí prokázat, že nesehnali toho učitele, který má příslušnou kvalifikaci, to je pravda. Na druhou stranu je také ale pravda, co tady taky od někoho padlo, že pro ty ředitele je to ta výjimka na tři roky. Je otázka, a to ukáže až čas, jak se to osvědčí, jestli ta původní, tak jak to bylo dříve - když to prokazoval neustále další a další roky, tak ho tam mohli mít třeba pět let. Dneska za tři roky bude ten člověk muset odejít a oni nám možná dojdou. Ale nechci polemizovat, to opravdu ukáže až čas a uvidíme za tři roky, jestli máme dostatek těchto lidí, kteří se budou dále vzdělávat.

Druhou mou myšlenkou je, že tady padlo vzdělávání. Schvaluju to, že je možné změnit profese a je to dobře, dneska je to celosvětový trend, ale ono je potřeba se zaměřit i na celoživotní vzdělávání učitelů, protože já se obávám, že to není úplně dobře nastavené.

A třetí z mého pohledu laika, myslím si, že je potřeba - a nevím jak, nejsem pedagog - ale vytvářet i tlak na vysoké školy pedagogického směru. Protože z mého pohledu většina vysokých škol se dneska soustřeďuje z 90, možná 99 % na to, aby toho učitele naučili (Předsedající: Čas, pane poslanče.)... Pardon, naučili tu materii, ale ne pedagogiku. A je potřeba (Předsedající: Pardon, čas, pane poslanče.) se zaměřit i na pedagogiku. Děkuju.