„Parlamentní debata je nesmírně důležitá. Způsob, jakým je někdy zneužívána, ale vede jak k neefektivitě až paralýze práce Sněmovny, tak k devalvaci parlamentní demokracie v očích veřejnosti. Tomu bychom chtěli usnesením zabránit,“ vysvětluje předseda poslaneckého klubu Starostů a nezávislých Josef Cogan. Vnitřní usnesení sněmovny, které by dobu přednostních práv rozumně omezilo, je přitom procesně jednodušší a rychlejší než chystaná změna Jednacího řádu. „Změnu Jednacího řádu však považujeme za nezbytnou, chceme se na ní dál podílet a společně ji co nejdříve předložit,“ doplňuje Cogan.

Zkrácení přednostních práv na dvakrát 30 minut je jedním z návrhů, který již padl v pracovní skupině, v níž vládní pětikoalice připravovanou změnu Jednacího řádu řeší. „Právě skončená schůze ukázala, že stávající Jednací řád může být jednotlivci zneužíván způsobem, který překračuje smysl obstrukce a vede k tomu, že práce Sněmovny je v očích normálních lidí devalvována,“ říká 1. místopředseda poslaneckého klubu STAN Ondřej Lochman v narážce na excesy, při nichž například Tomio Okamura předčítal několik hodin z bakalářské práce, s jejímž obsahem se dokonce ani neztotožňoval.

„Takové využití přednostního práva již nemůže být považováno za naplnění legitimního práva opozice prezentovat a obhajovat svůj názor, to je už čistá destrukce parlamentního procesu. Přicházíme proto s rozumným kompromisem, kterým se i my sami vzdáváme časově neomezených přednostních práv. Každý by měl být schopen přednést a odůvodnit návrh během třiceti minut,“ dodává Lochman s tím, že vystoupení poslanců a poslankyň bez přednostního práva v jedné rozpravě by měla být limitována časem dvakrát deset minut.

Vedení poslaneckého klubu STAN osloví s tímto návrhem ostatní poslanecké kluby. „Vnímáme to jako krok ke kultivaci sněmovní debaty, který je možné udělat ještě před tím, než dojde ke změně Jednacího řádu. Změnu Jednacího řádu ale nadále považujeme za nutnou. Kromě omezení doby přednostních práv by podle našeho názoru měla zahrnovat například i úpravu navrhování programu, aby se nestávalo, že poslanci a poslankyně budou hodiny nebo dokonce celý den jednat jen o změnách programu schůze, namísto toho, aby se věnovali podstatě věci,“ říká závěrem Josef Cogan.