Vážení přátelé, čeština má jedno krásné slovo, které není sprosté, ale člověk si jím může trochu ulevit. Jelito. Tak nějak samo se mi dostalo na mysl, když jsem přemýšlela nad prací ministra financí Stanjury. Nejdřív jsem si vybavila, jak 8 let v opozici tvrdil, že by všechno dělal lépe a že celá jeho ODS je připravená převzít vládu. Osm let. To je strašně velký kus v životě člověka. V roce 2021 přišla jeho vytoužená chvíle a mohl začít úřadovat. Hned první rok udělal největší sekeru v dějinách České republiky, zfixloval rozpočet na následující rok způsobem, který nikdo v této zemi nepamatuje, a kvůli kterému se musí nejdůležitější zákon předělávat už po pár měsících. K tomu chce zmrazit ekonomiku naší země a zvýšit nezaměstnanost „balíčkem“, který experti, novináři i úředníci označili za naprosto nesmyslný. Ani po všech těchto důkazech vlastní nekompetence nekončí, ale ohlašuje další a další nepromyšlené a nepodložené zásahy do života naší země.

Čeština má ještě další zajímavé slovo. Utřinos. To se hodí na všechny ty ministry Fialovy vlády, kteří jen koukají, jak jim pološílený ministr financí škrtá miliardy tam, kde ani škrtnout nejdou, a pokud jdou, tak strašlivým způsobem mrzačí to, o co se mají ministři starat a pečovat.

Od čeho je ministr, než aby celým svým nasazením bojoval za rozkvět toho, co mu bylo svěřeno? Ministr financí bojuje za státní kasu, to je jasné. Pamatuju, jak jsem při nástřelu státního rozpočtu utahovala opasky všem ministrům, protože jsem věděla, že si to nenechají líbit a budeme vyjednávat. Měsíc před tím, než jsem šla s rozpočtem do Sněmovny, byl nejbrutálnější. Objednával se ke mně jeden ministr za druhým a byly to tvrdé přestřelky. Karel Havlíček chtěl víc peněz na dálnice, obchvaty, vědu, Adam Vojtěch zase na nemocnice nebo psychiatrickou péči, Klára Dostálová na chodníky, na školy, památky… Mohla bych pokračovat. Každý jeden náš ministr za svůj resort tvrdě bojoval a když si něco obhájil jako naprosto klíčové, tak ty peníze dostal. Naše země se rozvíjela a zároveň jsme měli po celou dobu vlády ANO víceméně vyrovnané rozpočty nebo dokonce přebytkové, než přišel covid.

Teď se podívejte na Fialovy ministry. Jak za Vás bojují? Místo, aby Jurečka bránil SVOJE důchodce před Stanjurovými škrty, stal se z něj tank, který tlačil Sněmovnou nezákonné snížení valorizace penzí. Neslyšeli jsme ani ministra Kupku, že by mlátil do stolu, když Stanjura nařídil vzít 30 miliard na opravy a stavby silnic, dálnic a železnic, aby si je Státní fond pro dopravní infrastrukturu pak musel půjčovat od bank. Neslyšeli jsme ministra Bartoše protestovat, když byly JEHO školky, chodníky a veřejné budovy označeny Stanjurou za „dotační byznys“ a škrtnuty, ani ministra Beka, když se JEHO školy a univerzity rozhodl Stanjura vyhladovět. A co takový ministr Válek, když se ukázalo, že Stanjura chce šetřit i na zdravotnictví? Jasně, pojďme rušit pohotovosti…

V Česku není profese nebo věková skupina, která by měla zastání v osobě ministra před nekompetentním a asociálním ministrem Stanjurou. Musím se Vám přiznat, že já jako ministryně financí bych si člověka, který nebojuje za svůj resort, vážit nedokázala.