Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, tak jeden problém nám střídá druhý. To je přesně styl vládnutí, který nastavila současná vládní koalice. Já samozřejmě rozumím tomu, že dnešní doba je dynamická a že situace a podmínky se neustále mění. Ale je bohužel zřejmé a neřešíme to tu poprvé, že pětikoalice se nedokáže aktuálně měnící se době přizpůsobit a reagovat prostě promptně. 

Příkladem, bohužel jedním z mnoha, je i dnes projednávaná novela energetického zákona, která má jednak mimořádné dopady na příjmovou stránku státního rozpočtu pro rok 2023 a vůbec neodpovídá předpokladům, ze kterých vychází státní rozpočet, jehož druhé čtení jsme měli tuto středu možnost projednat. Ale také se ukazuje, že současná novela energetického zákona může být pokládána za protiústavní, protože zavádí dvojí zdanění, dvojí daňový dopad.

Bohužel se tady opět projevil tandem ministrů Stanjura, Síkela, který navíc se ještě dostává - a budu o tom mluvit podrobněji - do kolize s českým ústavním pořádkem, ale i právem Evropské unie. Navíc celé ještě pod hlavičkou stavu legislativní nouze, o kterém jsme tady hovořili před chvílí téměř hodinku. Jednoznačně se ukazuje opět, že levá ruka vlády neví, co dělá pravá ruka. V tomhle případě bohužel, promiňte mi, mám pocit, že má vláda obě ruce levé.

Teď mi dovolte pár faktů. Je potřeba si uvědomit, že český daňový řád považuje za daň jakékoliv peněžité plnění, o němž zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu. Takže já si dovolím upozornit - tuším - že to řeší § 1 daňového řádu. Navíc v tomto zákoně je vysloveně uvedeno, že podle § 95g energetického zákona v navrhovaném znění se při správě odvodu postupuje podle daňového řádu. To jsem přímo citovala z tohoto zákona, který teď projednáváme. Navíc v § 95e tohoto zákona se stanoví, že pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem.

Když jsem se ptala na rozpočtovém výboru expertů - protože já si myslím, že to je daň - tak mi říkali, že z hmotněprávního hlediska to není daň, ale z procesně právního hlediska to je daň. Takže jsem si vzpomněla - trochu mně to připomněl můj ctěný kolega Milan Feranec - vzpomněla jsem si díky němu na známé anglické úsloví, k němuž se ve své judikatuře přihlásil i náš český Ústavní soud. Cituji: "Když něco vypadá, plave a kváká jako kachna. Bude to patrně kachna."

Ze všech těchto důvodů lze uzavřít, že odvod z nadměrných příjmů je materiálně i formálně vzato daňovým plněním spravovaným podle daňového řádu jako daň. Tedy společně s daní z neočekávaných zisků - to je ta windfall tax, kterou jsme tady schvalovali jako nadivoko načtený pozměňovací návrh pana ministra Stanjury - jde o dvojí zdanění. Jednotlivým subjektům z odvětví energetiky hrozí tedy dvojí zdanění, dvojí daňová zátěž, a to z daní z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrných příjmů.

Evropské nařízení, které umožnilo zavést režimy windfall tax a omezení tržních příjmů, totiž počítalo s tím, že se každý režim bude vztahovat na odlišné subjekty. Windfall tax na zemní plyn, ropu a tak dále a omezení tržních příjmů na elektřinu. Takže ta novela je podle nás v rozporu s evropskou úpravou, protože zavádí opět opatření na stejné subjekty.

Navíc toto zdanění by mohlo mít rdousící efekt pro celé odvětví s ohledem na to, že výše odvodu z nadměrných příjmů činí dle vládního návrhu 90 % nadměrného příjmu a že tento odvod je doprovázen daní z neočekávaných zisků, která rovněž dopadá na vybrané výrobce elektřiny a opět je ve vysoké výši 60 %, ke kterým se ale připisuje klasická korporátní daň, čili daň z příjmu právnických osob, která je 19 %. Takže tolik jenom k posouzení těchto dvou daní, za mě.

Já vůbec nechci zpochybňovat, že posuzování vhodnosti a nezbytnosti jednotlivých komponent daňové politiky je ponecháno v diskreci demokraticky zvoleného zákonodárce, tedy dnes logicky pětikoalice, která má tady většinu. To rozhodně nechci současné vládě nijak ubírat. Ale i tato diskrece, tato většina, má v judikatuře našeho Ústavního soudu formulované limity a sice, že dopad daně nesmí mít dusící efekt.

Daň z očekávaných zisků, již tak z hlediska výše zdanění velmi přísně nastavena ve srovnání s evropskou regulací, byla nyní doprovázena dalším velmi výrazným typem daně dopadající na z části, podotýkám, totožné adresáty, kteří vlivem jejich kombinace mohou pocítit onen rdousící efekt. Takové řešení by mohlo být potenciálně považované za protiústavní.

Já tady nedělám lobbistku žádnému odvětví. Já se snažím jako právník, ale i jako poslanec, který má pro něco zvednout ruku už na konci dnešního dne - už na konci dnešního jednacího dne, nemyslela jsem celého, ale jednacího - a měla bych mít čisté svědomí, že to je v pořádku. Já rozumím, že vláda hledá příjmy na mimořádné výdaje, ale ty příjmy, které tam má, také nejsou ničím podepřeny.

Opakovaně jsem se dotazovala pana ministra financí, který tu dnes není, ale reagoval na to ve středu i v rámci prvního čtení - pokaždé tedy trochu jinak - z čeho vyplývají ty příjmy. On vždycky řekl, že to jsou propočty expertů Ministerstva financí. Tak toto asi ne, když to předkládá pan ministr průmyslu a obchodu, ale nikdo ty propočty neviděl. Ty propočty bychom právě viděli, kdyby to šlo alespoň zkráceným legislativním procesem, zkráceným mimořádným připomínkovým řízením nebo výbory a věděli bychom, kolik to vlastně je.

Protože pak by se nemohlo stát, že v pozměňovacím návrhu Zbyňka Stanjury, který byl schválen v rámci daňového balíčku windfall tax, máme uvedeno, že vlastně výnos z windfall tax, včetně tohoto odvodu, bude 100 miliard a ten odvod že bude asi 15 miliard, protože 85 je z windfall tax, abychom se dočetli v tomto odvodu, v tom zákoně 335, který dnes projednáváme, že předpokládaný výnos tohoto odvodu je 80 miliard a že v podstatě se obě platí formou zálohy.

Protože vždycky daň svým způsobem je to daň z příjmů, i když pak jsem se dočetla, že je to daň z elektřiny, tak já už nevím, z čeho je to daň, ale rozpočtuje to jako daň z příjmů, tak ta se vždycky platí buď formou záloh, a ty se zúčtovávají v následujícím roce po skončení zdaňovacího období. A tam buď potom vyjde přeplatek, nedoplatek, nebo je to, jak se říká lidově, šul nul. No a tak jsem si neuměla představit, jak by mohlo být, když jsem slyšela na rozpočtovém výboru, že vlastně ta windfall tax bude započitatelná vůči odvodu, tak jsem si to neuměla moc představit, jak to u těch záloh bude fungovat. No a pak jsem se dočetla na straně 14 důvodové zprávy, že ten odvod vlastně má - že zavedení tohoto odvodu bude mít dopad snižující inkaso windfall tax. Pamatuje si, říkala jsem před chvílí 85, ano. Ale tady už se dočtete, tady v tomto zákoně, že to bude o 40 méně, protože subjekty budou mít možnost požádat o stanovení záloh jinak, ano, to je ale aktivní nástroj podle daňového řádu, v závislosti na výši, vývoji odvodu z nadměrných příjmů v roce 2023, čili tohoto odvodu, a negativní dopad a inkaso z windfall tax se odhaduje ve výši 40 miliard. Takže to jsme na 45. Je to tedy víc, je to teď asi 45 a 80, tak to je 125, ale v rozpočtu máme 100. Dobře, já chápu, že je těžká doba. Ale tady hážeme desítky miliard tam, desítky zpátky. Ale to jsou příjmy státního rozpočtu. Ten státní rozpočet musí být sestavován podle zákona. Hlasuje pro něho tato Poslanecká sněmovna, my tedy jako hnutí ANO ne, ale zbytek většiny vládní pětikoalice. A tady si malujeme desítky miliard tam, desítky zpátky. A pozor, my se bavíme o rozdílech v řádech dnů. Ty rozdíly v těch částkách jsou v řádech dnů. Takže to není tak, že by se nejdřív, že by tam byly nějaké týdny, měsíce, kdy by se to vyvinulo nějakým způsobem jinak. V řádech dnů. A to jsem do dneška ještě, a to nebudu sem teď tahat, protože řešíme tento odvod, ale to jsem do dneška nedostala já ani můj ctěný kolega Richard Brabec odpověď na těch 50 miliard z valorizačního(?) fondu. Ale to sem teď nebudu plést, to třeba se dočkáme ve třetím čtení zákona o státním rozpočtu. Pořád se držíme těch 100 miliard, nebo možná teď 125. V rozpočtu je 100, ale teď to vychází tedy 125, ale úplně jinak.