Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Než přejdu k tomu, co tady chci říct, co jsem si připravila, no, pane ministře Síkelo... (Ministr je zaneprázdněn hovorem.) Já počkám, až si to řeknete. Možná si to řeknete potom, ne? Tak, pane ministře Síkelo, vy jste se nedíval, jak se jmenuje ta schůze? Ta schůze není o regulované složce - měli bychom se o ní určitě také bavit - ale ona je o cenách energií od roku 2024.

Co se dozvěděli občané, milí občané, zástupci firem, kteří nás sledují, protože mi píší - vám určitě taky - co se dozvěděli z vašich vřelých slov? Nic, vůbec nic. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Putin, Babiš, tamta koncepce, jiná koncepce, tak to mělo být, tak to nemělo být - samozřejmě s arogancí vám natolik vlastní, to už jsme si zvykli - plakátky, show, roznášení. Ale proto tady nejsme. My jsme tady proto... Myslím si, že můj ctěný kolega Karel Havlíček byl naprosto korektní ve svém projevu. On mluvil o konkrétních věcech a očekával od vás odpovědi. Těch jsme se jako vždy nedočkali.

Takže jsem si tak myslela, když jsem vás poslouchala, tak mně šlo hlavou, nevím proč. Můj dvouletý vnuk má hrozně rád pohádku Pat a Mat. Protože ještě nemluví, nevládne slovem, tak místo toho aby řekl, babičko, pusť mi Pata a Mata, tak vždycky zavolá - bába vrrrrr. Tak to mi šlo hlavou, když jsem vás poslouchala. (Potlesk a smích z řad poslanců ANO.)

Teď, co mám na srdci. Vážené dámy, vážení pánové,... (Ministr Síkela odchází ze sálu.) Neutíkejte nám, pane ministře. (Ministr se omlouvá, že má pracovní program.) Aha, no, to je škoda, no. Tolik jsem vám toho chtěla říct ještě - vrrrrr. Tak, vážené dámy, vážení pánové, fenomenální filozof Nassim Taleb publikoval v roce 2011 důležitou knihu s názvem Černá labuť. Vymezil v ní černé labutě coby nečekané události nebo jevy, které se sice vyskytují velice vzácně, ale pokud se již objeví, mají pro ekonomiku a společnost zásadně negativní význam.

Zcela nečekaný, ministrem financí Zbyňkem Stanjurou navíc dlouhodobě veřejně odmítaný, záměr, který má od ledna příštího roku přenést na faktury českých domácností a firem 65 miliard korun za elektrickou energii navíc je zcela nepochybně vejcem, ze kterého se klube velmi temně černá labuť. Černá labuť, která zasáhne všechny čtyři základní póly hospodářské politiky České republiky.

Vypůjčím-li si z ekonomické teorie takzvaný magický čtyřúhelník neboli praktickou pomůcku k hodnocení cílů národního hospodářství, tak hovoříme jak o negativním dopadu na inflaci, na ekonomický růst, na zaměstnanost, ale i na běžný účet platební bilance. Je to černá labuť, která má ambici zdeformovat pomyslný magický čtyřúhelník naší ekonomiky způsobem, který naše novodobé hospodářské dějiny nepamatují.

Nejprve k inflaci. Na možnou inflační černou labuť velmi příhodně upozornila v záznamu z posledního jednání bankovní rady České národní banky viceguvernérka Eva Zamrazilová, když doslova řekla, cituji: "Rozsah zdražení energií není v souladu s očekáváním podniků, a proto vytváří nejen prostor pro další vlnu zdražování, ale přeneseně může zpomalit i tolik očekávané snižování úrokových sazeb."

Prvním a velmi bolestivým nákladem této nepředvídatelné politiky vlády je tedy ztráta ukotvenosti inflačních očekávání. Proč? Protože máme vládu, která je schopna porušovat své veřejné sliby z minuty na minutu jako korouhvička na střeše, jak se na ni foukne odkudsi z ideologické centrály ODS.

Druhý náklad této nepředvídatelné hospodářské politiky a nečekaného zvýšení cen energií je v rovině snížení hospodářského růstu, tedy druhého ze čtyř vrcholů magického čtyřúhelníku. Meziroční pokles hospodářského růstu v důsledku daňového balíčku kvantifikovala v poslední prognóze Česká národní banka na minus 1,4 % HDP. Česká bankovní asociace byla o něco zdrženlivější a negativní dopad odhadla na minus 1 % HDP.

V každém případě hovoříme o sumě 77 až 107 miliard korun, o které se podle renomovaných makroekonomických pracovišť sníží bohatství naší země v každém jednom dalším roce. Je to samozřejmě naprosto logické, protože zdražení energií je učebnicovým protirůstovým faktorem a to jak na straně poptávky, protože snižuje výdaje na konečnou spotřebu, tak na straně nabídky, protože zdražuje základní výrobní faktory.

Než přejdu k oficiálním číslům jednotlivých profesních svazů a asociací, jejichž studium by mělo být denním chlebem ekonomických expertů vlády a ministrů financí a průmyslu, dovolím si připomenout šokující vyjádření ministra Zbyňka Stanjury z této Sněmovny při prvním čtení rozpočtu.

Sdělil tehdy - cituji: "Že podle názoru jeho a kolegů z Ministerstva financí nemá rušení tohoto typu dotací relevantní vliv na HDP. Nemá vliv na HDP". A nyní prosím pěkně fakta z tvrdé reality světa, kde se o své ekonomické přežití musíte rvát každý den, a kde k tomu nestačí jen přikyvovat svému ideologicky zabedněnému šéfovi a jeho nekompetentním politickým poradcům, trafikantům na kdejaký ekonomický nesmysl, který by rádi nakukali národu.

13. listopadu - Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Zvýšení regulované složky cen energií a zrušení podpory na její platbu od státu negativně ovlivní české stavebnictví a bude likvidační pro český průmysl. Podle svazu se skokové navýšení výdajů na energie promítne do cen stavebních materiálů. Zároveň také může ovlivnit konkurenceschopnost českého stavebnictví a snížit dostupnost bydlení. Jednou z podmínek ekonomické prosperity státu je i zdravé stavebnictví, kterému stát nešlape na krk. Prozíravější členské státy EU ví, že v dnešní situaci je podpora průmyslu klíčová.

12. listopadu - Potravinářská komora České republiky. Od začátku příštího roku nelze počítat s poklesem cen potravin, když mají růst ceny energií. Snížení daně z přidané hodnoty o 3 % se proto nemůže projevit.

7. listopadu - Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky. Zrušení státního příspěvku na energie a jejich skokové zdražení sníží konkurenceschopnost českých sklářských a keramických podniků na světovém trhu. Tento nárůst nákladů regulovaných složek vzdaluje české firmy od evropského trhu a z rozhodnutí vlády je znevýhodňuje jak v domácí, tak i v evropské soutěži. Sklářský a keramický průmysl v Česku je přitom proexportně orientovaný, do Evropské unie jde 70 % produkce českého skla, keramiky a porcelánu. Některé z firem vyvážejí i 95 % své produkce do celého světa, upozorňují skláři.

6. listopadu - Ocelářská unie. Skokový růst regulovaných složek ceny energií může fatálně ohrozit konkurenceschopnost tuzemského ocelářství, hrozí růst nákladů firem o desítky až stovky milionů korun za rok. Respektive k navýšení částky hrazené firmami oproti loňsku o 200 až 250 %. Pro modelovou firmu s roční spotřebou 70 gigawattů elektřiny by to proti roku 2022 znamenalo navýšení nákladů o 51 milionů korun. Pro velkou hutní firmu by roční náklady vzrostly o více než půl miliardy korun, uvedla Ocelářská unie.

2. listopadu - Sdružení dopravních podniků České republiky. Připravované zvýšení regulovaných cen energií prodraží provoz městské hromadné dopravy v Česku o desítky milionů korun ročně. Zdražení se projeví zejména v tramvajové a trolejbusové dopravě a dále zatíží rozpočty obcí a měst, varují dopravci.

31. října - Hospodářská komora. Na předběžných modelových příkladech odhadujeme, že náklady na energie se u některých firem zpracovatelského průmyslu oproti letošnímu roku zdvoj až ztrojnásobí. Tak výrazný růst regulovaných složek cen energií nejen že podkope křehký restart tuzemské ekonomiky, ale z dlouhodobého hlediska ohrozí současné pozice českých podniků vůči firmám v ostatních zemích Evropské unie, kde ceny energií budou nižší. Česko má navíc v porovnání s jinými zeměmi EU rozvinutější průmyslovou základnu a zároveň i vyšší energetickou náročnost, která je zhruba dvakrát vyšší na jednotku HDP, než je průměr EU. Každé zvýšení cen energií proto na české firmy dopadá výrazně hůře, než na firmy v jiných zemích, vzkázala jasně vládě Hospodářská komora.

31. října - Svaz průmyslu a dopravy. Vláda musí udělat kroky pro omezení takto skokového nárůstu cen energií. Pro konkurenceschopnost průmyslové ekonomiky, jako je Česko, je to velká rána. Svaz průmyslu a dopravy odhaduje, že náklady na elektrickou energii u části provozu vzrostou až na trojnásobek.

A 2. listopadu - Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje především obchodní řetězce se základními denními potřebami. Plánované zvýšení regulované části cen energií doslova zničí deklarovanou snahu vlády snižovat ceny a krotit inflaci a bude také znamenat výrazné zdražení energií pro domácnosti i firmy, zejména v energeticky náročných částech průmyslu. Tak zní jasná zpráva z maloobchodu a cestovního ruchu Fialově vládě.

To je, dámy a pánové, jen malá esence ze stanovisek kapitánů českého průmyslu, která, předpokládám, nikoho z vás nenechá na pochybách, že Stanjurova úvaha o neutrálním dopadu tohoto tupého škrtu na naši ekonomiku, je nehorázný nonsens. Naopak. Hovoříme o výrazném snížení hospodářského růstu a tedy i nežádoucí deformaci druhého z vrcholů magického čtyřúhelníků naší ekonomiky.

Vrchol třetí - platební bilance. Česká ekonomika je mimořádně proexportně orientovaný trh. Export je páteří českého hospodářství. A jako červená nit se táhne všemi nářky našich průmyslníků obava ze ztráty konkurenceschopnosti na světových trzích. Jako kamínek do mozaiky tohoto příběhu zapadá rozhodnutí automobilky Volkswagen zastavit projektové plánované investice do stavby obří továrny na baterii v Líních u Plzně, a to po roce a půl příprav, když měla zaměstnávat kolem 4 000 pracovníků.

A tím se dostává k vrcholu čtvrtému - nezaměstnanosti. Jestliže Liberty Ostrava, která kromě 6 000 kmenových zaměstnanců, dává práci dalším 15 000 pracovníků přidružených firem, je v závažných problémech již dnes, můžeme si být téměř jisti, že s politikou současné vlády bude příští rok v problémech ještě závažnějších. A jestliže sklářské a keramické firmy, které zaměstnávají desítky tisíc lidí, často v regionech strukturálně nejpostiženějších, jsou závislé na exportu a zdražení energií jim znemožní mezinárodní konkurenci, zakládáme první regionální požáry, které se během pár měsíců mohou proměnit v pořádný oheň, který naší ekonomiku připraví o jednu z jejich cenných makroekonomických deviz, tedy rekordně nízkou nezaměstnanost.

Jak vidíte, ušetřen škodlivým dopadům daňového balíčku číslo 2, nezůstane ani jeden z pilířů naší ekonomiky. A přesto od vlády neslyšíme, jak hodlá hrozícímu rozvratu našeho hospodářství předejít. Ministři tweetují, schovávají se za úředníky, pořádají bizarní tiskové konference, prohlašují, bijí se v prsa, slibují, nezřídka nepokrytě lžou. A to mi vlastně připomíná tolik očekávanou tiskovou konferenci předsedy Energetického regulačního úřadu pana Trávníčka, který dostal od ministra Síkely za úkol uklidnit veřejnost, že k žádnému zdražení energií vlastně nedojde. No, asi není překvapením, že termín této tiskové konference, avizované přitom již více než před týdnem, stále není, pokud se nepletu tedy, oznámen. A já si myslím, že by na tu tiskovou konferenci místo pana předsedy Trávníčka a mluvčího Keborta měli jít pánové Stanjura a Síkela. A mohli by sebou vzít i ty experty z Ministerstva financí, podle kterých zdražení regulované složky o 70 % nebude mít reálný hospodářský dopad.

A ta tisková konference by možná mohla být v Ostravě, třeba u Liberty, nebo u Třineckých železáren, nebo v severních Čechách, co třeba ve sklářském Jablonecku? Protože, dámy a pánové, jak by se ukázalo, jestli vláda skutečně má nebo nemá věcné argumenty, data a čísla, které by vyvracely obavy, se kterými tady urputně už déle než měsíc voní celý český a moravský průmysl a export. A to je také důvod, proč žádáme o dnešní mimořádnou schůzi.

Slyšeli jsme od vlády a nakonec před chvílí od pana ministra Síkely mnoho siláckých prohlášení, ujišťování a slibů, ale nedostali jsme žádná naprosto věrohodná čísla, která by jim dávala za pravdu. Obavy se množí, čas se krátí, argumenty chybí. Podpořte proto, prosím, návrh na svolání mimořádné schůze k nárůstu cen energií od 1. ledna 2024. V zájmu našeho průmyslu, v zájmu naší ekonomiky. V zájmu transparentnosti a informovanosti všech. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)