Děkuji za slovo paní předsedkyně, pane ministře, milé kolegyně, milý kolegové. Tak určitě to, s čím vystoupil můj kolega pan poslanec David Pražák je v pořádku a jsem ráda, že se to podařilo dotáhnout. I já kolegům bývalým děkuju. 

No a teď si budu muset poděkovat i sama sobě trošku, protože nikdo to za mě neudělal, pan ministr, tak tím asi začnu. Já bych chtěla říct, že jsem ráda za velkou část těch věcí, které v tom daňovém minibalíčku nebo balíčku, jak jsme říkávali, je obsaženo. A dovolím si neskromně, skutečně říkám neskromně, nepatří to k mé povaze, ale tady to musím říct, že mám především na té novele zákona o dani z přidané hodnoty výrazný podíl. Pan ministr mně ho určitě ze skromnosti nepřiznal, ale to nevadí, já si ho přiznám sama.

Co se týče projektu paušální daně, tak chci říct, že to byl jeden z klíčových projektů naší vlády. Skutečně, bohužel se trošku potkal v čase s covidem, ale i tak ho považuju za úspěšný a jsem ráda, když mluvím s některými živnostníky, kteří využívají paušální daň, že si ji chválí. Samozřejmě nebylo to nějaké dramatické číslo, myslím, že jsme končili tehdy na nějakých 70, 75 tisících, možná je tam nějaký posun, ale jsem ráda, že, tedy dochází k posunu. Tady po tuto část ano. Stejně tak souhlasím s posunutím toho období odpisování zrychleného, což navazuje vlastně na to, co jsme za covidu udělali a tady společně odhlasovali. To jsou všechno pozitivní kroky. Ani o těch dílčí změnách, o kterých mluvil pan ministr, hovořit nebudu.

Možná si řekneme nějaké technické věci na rozpočtovém výboru, jak jsem zavnímala z připomínek Komory daňových poradců k těm sankcím u kontrolního hlášení, ale skutečně jsou to technické věci; tady mi to připadá zástupné. Stejně tak nemám žádné výhrady k těm dalším věcem, které tady jmenoval těm méně významným z pohledu té novely. Takže budu se zejména zaobírat limitem povinného plátcovství DPH na dva miliony. A nejvíc samozřejmě nové nebo novelizované úpravě paušální daně. Drtivá většina živnostníků a podnikatelů vnímala původní povinnost až tří různých odvodů, teď mluvím to, co bylo před zavedením paušální daně, kdy jsme ji zavedli, jednak administrativně, ale současně i jako časově náročnou. Tady určitě není žádného sporu a snížení administrativní zátěže a zvýšení právní jistoty přineslo potom živnostníkům více času, a to byl ten záměr. Věnujte se tomu, čemu rozumíte, věnujte se práci, která vás živí a nezatěžujte svoji hlavu nebo svůj čas a stres administrativní zátěží. Odpadla poplatníkům tím, že jsme zavedli paušální daň, tak těm, kteří se dali do režimu nebo přihlásili k režimu paušální daně, odpadla jim povinnost podávat daňové přiznání a tím pádem ani hlášení samozřejmě příslušná a tím pádem odpadá i jakýkoliv důvod a smysl případné daňové kontroly.

Zavedení paušální daně taktéž přineslo množství živnostníků výrazné finanční benefity, protože nedívejme se jenom na to, že platil jeden odvod, kde daň z příjmu činila nebo zatím ještě pořád činí sto korun. Ale samozřejmě dalším benefitem bylo to, že minimální sociální odvod, který většina z těchto poplatníků platila v minimální výši, tak byl navýšen o 15 %, což se potom projeví při výpočtu důchodu. No a samozřejmě zůstává tam to minimální zdravotní, což ale neznamenalo, že by nemohli platit více. Ale dalším benefitem bylo to, že jestliže nemuseli vést daňovou evidencí, jestliže nemuseli zpracovávat přiznání a hlášení, no tak nemuseli platit například za účetní služby. Proto také jsme se setkávali mnohdy s tím, až to bylo úsměvné, že se ty informace k nim zejména od těchto služeb nedostávaly. Čímž také ušetřili nemalé prostředky. Jestliže platíte nějaký paušál, tak také tím spoříte. Takže administrativní zátěž to šetřilo a samozřejmě přinášelo i finanční benefity. Protože jak znovu opakuji, v režimu paušální daně se nepodává ani daňové přiznání, ani hlášení, nepřichází kontrola, prostě živnostníci a OSVČ se věnují tomu, co jim jde nejlépe, a to je jejich podnikání.

Jednotlivé subjekty se tedy věnují činnosti, ve které mají komparativní výhodu, a to zvyšuje potom produkci, to má potom dopad na produkci celého národního hospodářství. Na tomhle se pravděpodobně shodneme tady napříč politickým spektrem. A já jsem ostatně ráda, že pokračuje Ministerstvo financí i pod vedením současného ministra v našem projektu. To znamená, že alespoň v tomto bodě převládl pragmatismus a není tady akutní potřeba rušit tento režim jenom proto, že šlo o projekt naší vlády. Tak to je pozitivní zpráva.

Samotný režim paušální daně tak, jak jsme ho navrhli, je taktéž výhodný pro stát, protože snižuje administrativní náročnost celého systému a systém samotný zpřehledňuje. Tedy stát nemusí nic kontrolovat a nemusí vydávat peníze za byrokratický aparát. Samozřejmě, že se nebavíme o většině poplatníků, pořád ta skupina je minoritní, ale dá se na ní stavět a dá se prostě pokračovat, tato novela by měla být tedy první, další vlaštovkou a na tom se, počítali jsme my, aspoň naše vláda, že (v) tom budeme pokračovat.

Naše vláda od začátku směřovala k limitu dva miliony korun pro povinné plátcovství DPH, ale nebylo to možné, a proto jsem opakovaně to tady odmítala jako ministryně financí návrhy ze strany ODS kvůli platné evropské směrnici o DPH. Dlouhodobě na půdě, na platformě ECOFINu jsme společně s dalšími ministry financí a dalšími členskými státy prosazovali novelu, která umožní členským zemím na základě vlastního uvážení rozhodnout o zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství právě až na dva miliony.

Podařilo se, tato úprava byla schválena, nicméně měla být účinná až k 1. lednu 2025. Ještě před koncem naší vlády jsem proto požádala Evropskou komisi o výjimku, abychom na tento termín u nás v České republice čekat nemuseli, a na samotné zvýšení limitu pro registraci potom jsme chtěli navázat i to samotné zvýšení limitu paušální daně.

Jsem ráda, že Ministerstvo financí dotáhlo tuto věc a podařilo se to a povinné plátcovství, proto tady projednáváme novelu zákona o DPH, protože - máme ji tady na stole -už nebrání nic tomu, ani evropské předpisy, aby se k tomu z toho dlouhodobého hlediska přistoupilo. A dává to logiku, protože my jsme to svazovali a jsem ráda, že to pokračuje, svazovali s povinným plátcovstvím DPH proto, protože pokud jste povinný plátce DPH, tak už máte další povinné administrativní úkoly vyplývající ze zákona o DPH, to znamená, že nedává smysl, aby bylo povinné plátcovství milion a paušální daň například dva, protože tam už jsou další administrativní úkoly. Takže má to smysl, že to zůstalo jako spojené nádoby.

Dočetla jsem se v důvodové zprávě a myslím, že v RIA, že tato novela má rovněž dopady na veřejné finance ve výšce - Ministerstvo financí odhaduje asi jedenáct miliard, pokud se nemýlím, což je mimochodem pro zajímavost suma, o kterou hodláte připravit veřejné rozpočty zrušením EET, tam je to dokonce o trošku více. Takže když se podíváme v úpravu v oblasti daně z přidané hodnoty, tak maximální výpadek na výnosu DPH by měl být asi deset miliard, tedy na úrovni státního rozpočtu 6,4 miliardy, na úrovni obcí 2,6 miliardy a zbylá miliarda na úrovni krajů. Takto jsem to vyčetla z podkladů Ministerstva financí.

Dopady zvýšení limitu pro paušální režim celkem na veřejné rozpočty se očekávají ve výši asi -0,6 miliardy, přičemž -0,5 je na úrovni státního rozpočtu a -0,1 na úrovni obcí. Standardně bych očekávala ohnivou diskusi ohledně finančních dopadů této novely. Ovšem on je připraven takový - dovolte mi výraz lidový - kočkopes, že se toto téma z veřejného prostoru zcela vytratilo.

V programovém prohlášení vlády v části věnované veřejným financím - této vlády - jsem pod bodem nazvaným Podpora zaměstnanců a podnikání našla, že pětikoalice zvýší limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty na dva miliony korun s tím, že na stejnou hranici se posune možnost využití režimu paušální daně. Takže to je - ano, potud ano - čekala bych tedy, že se pan ministr tedy jaksi pro tento svůj zásadní bod najde trošku ve svém nabitém programu - věřím, že nabitý je, to nechci zlehčovat - prostě více prostoru a bude ty věci více vysvětlovat.

Já věřím, že se toho dočkáme, že bude ta technická debata na rozpočtovém výboru. Já navrhnu, pokusím se tam pozvat třeba i zástupce Komory daňových poradců, pokud s tím rozpočtový výbor bude souhlasit určitě, bývalo to zvykem i v minulém volebním období, přečetla jsem si celou řadu jejich připomínek a samotné programové prohlášení vlády neobsahuje ani náznak informace, že se budou vytvářet nějaká pásma, skupiny nebo že se bude provádět kombinace příjmů a výdajů, nákladů. Bohužel ten celý systém tedy byl námi původně formulovaný jako uživatelsky jednoduchý a vhodný pro tu část živnostníků, která má o daních jen omezené informace, logicky, se rozhodlo ministerstvo pod vedením pana ministra Stanjury zkomplikovat.

Takže záměrem - použiji si výraz, který použil jeden daňový poradce, takže není můj, já si ho teď půjčuji - vytvořil se takový komplikovaný systém typu jaderné elektrárny, v uvozovkách, ve kterém se živnostníci bez letité zkušenosti v oblasti daní zcela jistě ztratí. Pokládám to za obrovskou škodu a současně za zásadní chybu pana ministra a ministerstva, protože předpokládám, že postupovalo podle politického zadání, které dostalo.

Toto zkomplikování bych si dovolila demonstrovat nejlépe na pasáži z oficiální tiskové zprávy Ministerstva financí. Cituji. V prvním pásmu jsou OSVČ s příjmy do jednoho milionu korun ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 1,5 milionu korun ročně, pokud alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu OSVČ s příjmy do dvou milionů, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit 80% výdajový paušál.

Ve druhém pásmu jsou OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do dvou milionů korun, pokud k alespoň 70 % z nich lze uplatnit 80 či 60% výdajový paušál. Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do dvou milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti. Pochopili jste to všichni? Rozumíte tomu, vážení poslanci? Tak pan ministr v tom asi už leží delší dobu, jinak nevěřím tomu, že to někdo pochopil, kdo to slyší tady poprvé. Já se v tom tedy jako člověk, který v daních se pohybuje celý život, docela jste... už ne, já už jsem si to samozřejmě rozmalovala, ale věřím vám, že největší atraktivita a přidaná hodnota paušální daně spočívala právě v tom, že daňaři nejsou třeba, ani účetní, že systém je jednoduchý, přehledný a lidé to zvládnou sami.

Přečtěte tento text někomu, kdo se zaobírá zemědělstvím, lesníkovi, řemeslníkovi a uvidíte, jak se v takovém textu snadno ztratí. A to je nechci podceňovat, v žádném případě. Samotná atraktivita systému paušální daně spočívá právě ve faktu, že zemědělec, lesník nebo řemeslník nemusí hodiny sedět nad účetnictvím nebo nad daňovou evidencí, ať mluvím přesně. Zemědělec má dělat na poli, protože to umí, lesník má pracovat v lese, protože to umí zase on, a řemeslník se má držet svého kopyta a netrávit hodiny nad zjišťováním, do kterého pásma, pod pásmo či skupiny patří a či se to náhodou včera nezměnilo.