Děkuji. Já jenom stručně zareaguji. Určitě ji povedeme, paní předsedkyně, tuto debatu, prostřednictvím pana místopředsedy, protože já si myslím, že má si stát nechat pivovar, který je jeho rodinným stříbrem, ale díky tomu, že tam hospodaří stát, tak je v černých číslech. Já si myslím, že si má nechat hotel Thermal, který se stal kulturním světovým stánkem a hostí každý rok Mezinárodní filmový festival. To všechno si myslím a myslím si, že úplně všechno by si stát měl nechat, protože ty doby, kdy stát byl připraven, byl připraven o kde co, doufám, že jsou za námi. A my budeme velmi pečlivě na to dohlížet. 

A teď prosím k bodu, který chci načíst. Já opakovaně, protože to nevzdám, žádnou schůzi to nevzdám, opakovaně dovolte, abych požádala o zařazení na program schůze sněmovní tisk 158 a sněmovní tisk 184 - a odůvodním je oba naráz - snížení DPH na energie a pohonné hmoty. Můj kolega místopředseda Sněmovny Karel Havlíček hovořil o masivní pomoci Rakouska, která se odehrává v těchto dnech poté, co Rakousko už velice zásadním způsobem snížilo například daně, některé vybrané, tak nyní masivně pomáhá, ta pomoc je skutečně ve výši 700 miliard korun a cílí to plošně napříč společností na skupiny ať už seniorů, rodin s dětmi a dalších, tak já chci připomenout jednu věc, kterou tady nevím, jestli můj kolega Karel Havlíček řekl.

Rakousko má zadlužení 83 % HDP. Česká republika na konci roku 2021 měla 41,9 % HDP i poté, co jsme museli pomáhat v rámci covidu, v rámci zdravotní a ekonomické krize, pořád to bylo méně, než když jsme přebírali od ODS a koalice SPOLU finance v roce 2014, dvojnásobné zadlužení a masivní plošná pomoc a víte, kolik mají inflaci? Inflaci mají 7,1 %. Tak jenom, abychom si to řekli všechno natvrdo. To znamená, že Česká republika, a to je známý fakt, který víme, dle informací EUROSTATu z dubna 2022, nemáme zatím novější data, potýká se s třetí největší inflací z celé Evropské unie. Víme, že teď včera nebo před včerejškem Český statistický úřad zveřejnil aktuální čísla 16,2.

A já si myslím, že není možné to házet jenom na jiné, není možné to házet na válku na Ukrajině, určitě válka na tom nějaký podíl má, to my nezpochybňujeme, ale s následky války na Ukrajině se potýkají i další státy a ty nemají tak vysokou inflaci. Mohla bych to tady teď číst, ale nechci zbytečně prodlužovat toto jednání. Když bych tady teď vybírala ty jednotlivé položky, potraviny - absolutní drama, nárůst cen potravin. Mohu to tady vzít po položkách, to už jsou opravdu částky a jenom základní potraviny, které jsou neufinancovatelné pro určité skupiny a nejsou to už jenom skupiny sociálně potřebných. Bydlení, vodné, stočné, skutečně ty základní potraviny, to je - vezměte si třeba jenom mouku, to zrychlení meziroční je skoro 65 %, mléko 42, vejce 33,8, máslo skoro 52 % a tak dále.

Co nám však ale klesá bezesporu podle čísel Českého statistického úřadu, tak je to reálná mzda, ta nám poklesla o 3,6 % a poklesla u více než 90 % domácností. Tento týden byly pohonné hmoty, konkrétně benzín, nejdražší v historii České republiky. Bohužel, nezlobte se, ale nevšiml si nikdo, že je tady slavný vládní deštník, přitom stačilo místo spotřební daně, té koruny padesát, která přesně, jak se vám z tohoto místa několikrát říkala, se ztratí na té cestě ke konečnému spotřebiteli a taky se ztratila, taky se ztratila, protože to nikdo nepoznal, nepocítil, zeptejte se lidí, určitě také (tankujete?), zeptejte se, oni vám to řeknou. Stačilo místo této spotřební daně snížit DPH.

A přitom, když jsem se podívala, čekám, až co vláda schválí, abych byla spravedlivá, když jsem se podívala na první návrh rozpočtu na rok 2023, který předkládá Ministerstvo financí a poslalo ho na vládu, (takže?) předpokládám, že o tom debatovalo, byť je to tedy nejvíc očesaný rozpočet, jaký jsem kdy viděla, který jenom obsahuje příjmy, výdaje a souhrnné částky jednotlivých kapitol, a podívala jsem se na výhled na léta 2024 a 2025, k tomu připočetla už schválený rozpočet 2022, a to nevím ještě, jak bude vypadat novela na rok 2022, tak jsme na 1 200 000 000. A co z toho mají občané? Co z toho mají firmy? Nemají z toho nic.

Takže to bude ještě velká a dlouhá debata a myslím si, že občané to vidí, když vidíte to ve všech různých průzkumech, ale já teď nemluvím o těch volebních modelech, protože já jsem je nepřeceňovala, ať jsme byli kdekoliv, nebudu ani nyní, mluvím o těch průzkumech, kde občané se vlastně propadají do chudoby, kde se domnívají, že vláda neřeší problematiku této inflace a těchto problémů, o těch mluvím a ty máme, každý týden se na nás valí z médií, ať se podíváte, kam podíváte. Vlastnické bydlení se pro mnoho lidí stalo nedosažitelným snem. Zeptejte se mladých lidí. Teď nás čeká zřejmě zase zvýšení úrokových sazeb, uvažuje se snad, že se to může posunout až k 8 %, uvidíme, nechci předjímat, ale to je prostě v kombinaci se všemi těmito problémy, s inflací absolutně, absolutně nedosažitelné.

A samozřejmě se prodražuje i nájemní bydlení. To není jenom tak, že když si nemůžete pořídit bydlením, tak půjdete do nájmu. Prostě i ten nájem musíte zaplatit a je to jedna z nejvyšších položek, které vlastně ta domácnost má.

Rekordní růst cen ohrožuje nejen příjmově nejslabší vrstvy obyvatelstva, ale jak už jsem řekla, je zasažena tak zvaná střední vrstva. Ten fenomén růstu cenové hladiny sledujeme nejen v České republice, ale i v okolních státech, je to globální fenomén. Většina inflace je dovezené. Takže my nemůžeme vinit vládu ani tu předcházející, ani tu současnou, z inflace. My nenazýváme tuto inflaci 16,2 procenta Fialovou drahotou. Na rozdíl od té inflace, která byla na konci roku 2021 něco přes pět procent a vy jste to nazývali Babišovou drahotou. Takže to nedělejme, buďme spravedliví, ale my se zlobíme na vládu, že s tím nic nedělá. Že se schová za deštník a tvrdí, že tady je nějaký deštník, který je značně děravý, ale lidé ho necítí. Necítí tuto reálnou pomoc.

My jsme navrhovali a navrhujeme už několik měsíců snížení DPH; celá řada zemí k tomu přistoupila, celá řada zemí to udělala. Samozřejmě ruku v ruce se zastropováním. Logicky, teď slyším, že to udělali v Polsku a ceny tam vzrostly. No tak logicky, když vzrostly ceny na burze, no tak musí skočit ceny všude. Ale pokud je to sraženo DPH, tak ta cena je nižší, pořád nižší než v těch zemích, které to nemají. Stejně tak samozřejmě tyto ceny, energií, pohonných hmot se nám propisují do všech ostatních cen. Proč nám rostou tak moc potraviny? Určitě naši experti na zemědělství by vyjmenovali další faktory, jako jsou ceny krmiv, ceny různých chemikálií a dalších věcí, ale základem jsou energie a pohonné hmoty. Každý potřebuje energie a každý musí jezdit. A to se samozřejmě potom promítne do všeho a i různé země na to také různě reagují. Jenom pro zajímavost, já tady teď mluvím o DPH na energie a na pohonné hmoty, ale DPH na potraviny u nás je jedno z nejvyšších vůbec v okolních státech. Takže i tady by byl prostor, aspoň těch základních zastropovat a snížit. Ale teď se bavím o snížení DPH na energii a na pohonné hmoty.