Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, vidíme se poprvé, tak mi dovolte, abych vám popřála hodně zdraví a také trochu toho štěstí, ale to je asi tak to jediné, co teď pozitivního ode mě uslyšíte.

Dovolte, abych požádala o zařazení bodu na jednání schůze, a to jako bod číslo jedna dnešního jednacího dne. Pokud mi nebude vyhověno, tak jako bod číslo jedna zítřejšího jednacího dne. A pokud ani poté mi nebude vyhověno, tak jako bod po třetích čteních v jednací den v pátek. Ten bod se jmenuje Rozpočtový chaos ministra financí Zbyňka Stanjury. A dovolte, abych ho odůvodnila.

Zmatek nad zmatek. Tak by se dalo popsat počínání této vládní pětikoalice. Vláda ještě v minulém roce, je to pár týdnů, představila a předložila novelu zákona o státním rozpočtu, který si tady schválila pětikoalice a kdy jako první vláda v historii České republiky předložila rozpočet, jehož výdaje překročily bezprecedentní hranici 2 bilionů korun. Hospodaření státního rozpočtu ke konci roku skončilo v deficitu 360,4 miliardy korun a to i přesto, že vládě spadly do klína příjmy vyšší než 137 miliard korun. A výmluvy, že za to může konflikt na Ukrajině, jsou také liché, protože koneckonců jak doložil ministr financí Zbyněk Stanjura na konferenci k pokladnímu plnění za rok 2022, tak prezentoval, že pouze 0,9 % celkových výdajů bylo spojeno s válkou na Ukrajině. Takže vláda Petra Fialy zadlužila český stát za dvanáct měsíců o neuvěřitelných 429 miliard korun.

Toto číslo překonalo i rok 2020, kdy byla téměř uzavřena celá česká ekonomika a kdy propad ekonomiky byl historicky nejvyšší v novodobé historii, minus 5,5 % HDP. Vláda nedodržela ani slib plánovaných investic, které byly nižší o 21,6 miliardy korun, než bylo plánováno, a to si tou novelou mohla ještě upravit a také snižovala v listopadu, než novelu dala ke konečnému schválení. Ale to jenom krátce ke konci roku 2022.

Teď už se budu věnovat rozpočtu na rok 2023. Vládní pětikoalice prezentovala státní rozpočet na rok 2023 s baťovským schodkem, který se jen tak tak vešel pod 300 miliard korun. Ale za jakou cenu. O tom, že tam chybí víc než 30 miliard, které jsou přesunuty do nerovnováhy bilance státních účelových fondů, primárně pak SFDI, jsem už mluvila v rámci projednávání tohoto rozpočtu.

Proti těmto účetním trikům se staví také Národní rozpočtová rada, pro ministra Stanjuru to však zřejmě není žádný problém, takže schodek rázem není 295, ale už teď v tuto chvíli, když to tam připočtu, tak je 325. Ale tím nekončím. Dalších 50 miliard korun, které jsou obsaženy v Modernizačním fondu, není podloženo odpovídající národní legislativou, rovněž chybí potřebná notifikace ze strany Evropské komise a Evropské investiční banky. Opakuji to tu už poněkolikáté. Tento krok doteď, do této chvíle ministr financí nikterak nevysvětlil. A to už jsme na ohromných 375 miliardách, ale já tím nekončím, ale pokračuji dále. Bohužel.

Dle Národní rozpočtové rady chybí v rozpočtu zhruba 20 miliard na další, v tuto chvíli již zcela jistou, povinnou valorizaci důchodů, mimořádnou v důsledku inflace. Na to ministr Stanjura reagoval na tiskové konferenci k pokladnímu plnění, čili začátkem letošního ledna, že k tomu nemá žádné sofistikované vysvětlení, že když ta situace nastane, tak se vyřeší a že to jedno procento celkových výdajů a že si s těmi 20 miliardami lehce poradí. No, neporadí, říkám jako bývalá ministryně financí.

Takže nakonec to vypadá na opravdový schodek ve výši 395 miliard, což je zhruba o 100 miliard více, než vláda prezentuje. Takže je tedy zřejmé, že vláda mlží, lže veřejnosti a snaží se schovávat za kreativní účetnictví, marketing a PR. Navíc - a teď přijde ta největší pecka - navíc se tento zvláštní přístup k rozpočtové politice projevuje také při výpočtech ministrů Stanjury a Síkely. (Otáčí se.) Všichni odešli, rozumím. Všichni si pamatujeme ten chaos, který tu vznikl v období přijímání daně z neočekávaných zisků a následně odvodů z cenových stropů, těch dvou daní, kde se toto duo, duo Stanjura - Síkela, nedokázalo ve svých propočtech shodnout.

Obdobně to máme i u náhrad, u kompenzací za tyto cenové stropy vyplývající z novely energetického zákona. Já vám řeknu několik čísel. Když se tady projednával energetický zákon, tak tam bylo ve výpočtu, že to bude stát zhruba 130 miliard. Ministr Stanjura pro Hospodářské noviny uvedl, že náklady kompenzací by se měly pohybovat na úrovni 100 až 130 miliard. Proto dal do rozpočtu 100. Když je to 100 až 130, tak tam dal 100, to je logické, že tam má 100, protože těch 30, určitě si s tím rozpočet nějak poradí. Poradí si určitě, s desítkami miliard.

Ale tím nekončíme. Vláda totiž minulý týden schvalovala kompenzační nařízení vlády, kde se počítá s výší celkových nákladů na úhradu kompenzací ve výši 200 miliard. Takže máme třetí číslo - 100, 130, 200. A to vám ještě vylepším. Energetický regulační úřad, určitě orgán nejpovolanější, publikoval sumu o 42 miliard korun vyšší. Navíc MPO, jak uvedl, má propočty Energetického regulačního úřadu k dispozici. Takže 100, 130, 200, 242. Takže já se ptám, kolik ten schodek tedy nakonec bude? Kdy skončí tady ten amatérský, absolutně nekompetentní a já si troufnu říct trestuhodný, trestuhodný rozpočtový chaos nekompetentního ministra financí?

Toto přece není normální. My se nebavíme o 2,5 miliardách na digitální dani, které jsem tady poslouchala pět let, že se měla v příjmech a zákon byl teprve po prvním čtení schválený vládou. 2,5 miliardy, s tím si skutečně rozpočet poradí. I v covidové krizi. Ale s desítkami, stovkami miliard, se kterými kejklí ministr financí, a vy pro to jako pětikoalice zvedáte ruku, pro tyto rozpočty zvedáte ruku, trestuhodné rozpočty, tak s tím si opravdu neporadí.

Žádám o zařazení tohoto bodu ve dnech, jaké jsem uvedla. A prosím, aby ministr financí se dostavil na projednání tohoto bodu a podal vysvětlení. On musí skládat tak jako jiní členové vlády, jako celá vláda své účty této Poslanecké sněmovně. Děkuji.