Jsou to už skoro tři roky, co jsem napsal, že zákon musí platit i pro squattery. Bohužel se to nepotvrdilo. Místo toho se ukázalo, že v našem státě jsou někteří nad zákon, dovedou-li své činy správně podat. Nebo jak se to vezme – mezitím snad všechny naše soudy vč. Ústavního stihly rozhodnout, že objekt „Kliniky“ je krajně levicovými aktivisty obsazen neoprávněně a že ho mají vyklidit. Zákon tedy zřejmě platí, potíž je však s jeho vymáháním.

Squatteři budovu dál obývají a vytrvale se odmítají podřídit pravomocnému rozhodnutí. Dnes by mělo dojít k vyklizení prostor. Uvidíme, zda na to budou mít úřední orgány nervy nebo zda se zaleknou reakce médií a podpory od levicových politiků.

Kliničtí pacienti uspořádali tiskovou konferenci. Kolektiv mladých soudruhů sdělil Česku, že nesouhlasí s fetišizací vlastnických práv, že prý to je jeden ze základních problémů společnosti. Řešením je demokratizace vlastnictví. Tak na to myslete, až vás zase někdy ve slabé chvilce přepadne radost, že vám něco patří, nebo že jste si z vydělaných peněz něco nového koupili.

Zajímavé ovšem je, že dotyční dokážou velice dobře identifikovat právo na svůj vlastní majetek. Přivlastňují si pouze ten, který patří někomu jinému. Mají to celé podloženo zajímavou ideologií: Máte právo na svůj osobní majetek, předměty denní potřeby a snad dokonce i vlastní auto a možná vám dovolí i dům. Nejsou to přece žádní komunisté. Ovšem pozor! Musíte svůj majetek řádně užívat. Jakmile máte majetku moc nebo je přespříliš buržoazně rozmařilý, tak už to není majetek osobní, ale majetek soukromý a  na ten už právo nemáte. Ten je fuj a patří znárodnit pro blaho celku. Dobře vymyšleno, což?

Souhlasím, že stát ani jeho úřady nejsou moc dobří hospodáři. Celá řada budov v jejich vlastnictví zbytečně zchátrala. Nevyužité objekty by neměly ležet ladem a pustnout. Ovšem řešením nemůže být jejich odejmutí samozvanou partičkou, která na zabraném území bez povolení a zadarmo začne hospodařit. Ačkoliv nejčistší řešení by byla otevřená dražba budov (potažmo jejich nájmů), jsem v zásadě příznivcem komunitních neziskových aktivit a dovedu si představit i variantu, že aktivisté přijdou za majitelem a dohodnout se na výhodném nájemném výměnou za investice do oprav a provozu. Zkrátka přišli k nevyužitému prostoru první, tak proč ne.

Ale nic takového se v tomto případě nestalo. Dohoda s majitelem není, jen zpupnost a velmi svérázné představy o správném uspořádání světa. Dneškem to snad na Žižkově končí.

Alois Sečkár,
místopředseda Svobodných