„Máte právo neříct, kdo to udělal, ale v tom případě za to potrestáme vás, tak si to dobře rozmyslete…“

Stát opět oficiálně zrušil presumpci neviny a zbavil se povinnosti dokazovat pachateli vinu. Takzvaně Ústavní soud se k tomu dokonce explicitně přihlásil a prohlásil to za důvod svého skandálního rozsudku: „Soudci upozornili, že k odpovědnosti provozovatele vozidla se přikročilo i poté, aby se odstranil stav, kdy například kamery s radarem zachytily přestupky, ale dokumentace nebyla tak dokonalá, aby se dalo přesně prokázat, kdo v danou chvíli za volantem seděl.“

Úřady si usnadňují práci a samozřejmě úzkostlivě střeží svoje právo pohodlně vybírat pokuty. Místo, aby je dokumentoval „postaru“ živý policista, který pak podá potřebné svědectví, že dotyčný auto skutečně řídil, spoléhá se na kamery, jež věrohodnou identifikaci nezaručují.

Nejsem úplně příznivec kamer na každém kroku, ale uznávám, že můžou být v určité situaci pomocník – např. objektiv namířený na náměstí odhalí přepadení prodejny a operátor na místo vyšle policejní jednotku dřív, než by ji stihl přivolat některý ze svědků. Fajn, to by šlo. Ale představte si, že by se jen na základě kamerového záznamu aproximačně odsuzovali pachatelé trestných činů. „Sice mu není vidět do obličeje, ale má stejnou bundu jako Vy, takže jste to byl Vy a jdete na 10 let do vězení…“

Výmluva, že to je běžná praxe na Západě, nemůže sama o sobě obstát. Svého času tam byla běžná praxe třeba upalovat čarodějnice. Nakonec se společnost vyvinula tak, že to přestalo být společensky přijatelné. A já doufám, že se to časem stane i s touto automatizovanou mašinérií na pokuty.

Alois Sečkár,
místopředseda Svobodných