Máme zastupitelskou demokracii, a proto by politici měli být schopni a také ochotni zastupovat své spoluobčany. Týká se to nejen komunálních, ale i krajských a zejména celostátních politiků. A každý občan – volič chápe, že toto delegování rozhodovacích pravomocí by mělo přispět k lepší budoucnosti a k postupnému růstu životní úrovně.

Toto zastupování, aby bylo efektivní a účinné, má své podmínky. Tou první je, že každá politická strana ví, jak k politickým cílům dojít. Prostě, že má kvalitní a zejména reálný politický program. Druhou podmínkou je, aby si jednotlivé politické strany vybraly a veřejnosti předložily své morálně, odborně i profesně nejkvalitnější členy, kteří budou hájit nejen program, ale i zájmy těch, které zastupují. A obecně platí, že podmínkou pro prosazení své politiky je být u moci, protože v opozičních lavicích se toho moc neprosadí. A jelikož máme komplikované a ne vždy dobré volební zákony, pak se voliči nemohou divit, že vznikají roztodivné a mnohdy politicky protisměrné mocenské koalice.

V současné době se velmi často skloňují pojmy jako demokracie, svoboda, spravedlnost a pravda. Přitom jednotliví politici si za nimi představují různé skutečnosti. Namísto demokracie dnes máme spíše řízenou demokracii, kdy nám dnešní mocní určují , co je pravda a co lež. Tím se snaží ovlivňovat výběr těch, kteří podle nich mají právo zastupovat občany. Jakoby si ani neuvědomovali, jaké nebezpečí hrozí právě demokracii, kterou neustále vzývají. Zejména tehdy, když je hloupost povýšena nad moudrost a kdy ideologie začne ovládat racionální politiku.

Nejde však pouze o zavádění nových prvků autoritářství či nespravedlnosti. Jde i o hloupnutí celého systému státu a o degradaci společnosti jako celku. Většina občanů, kteří si ještě uchovali selský rozum a mají svých pět pohromadě, povětšinou mlčí, protože mocní ovládají nejen státní orgány, ale mají krytá záda pseudoliberálními médii, politickými neziskovkami i veřejnoprávní televizí a rozhlasem. A pokud se přece jen odhodlají vystoupit, pak jsou veřejně dehonestováni a nálepkováni. To se projevuje tím, že realita života je pak úplně jiná než manipulovaný obraz v médiích.

Nějak se nám vytratila politika, která má být službou veřejnosti. Přitom všichni chápeme, že z pohledu bezpečnosti, ekonomické výkonnosti i z pohledu výrazného poklesu životní úrovně většiny obyvatelstva se nacházíme spíše na palubě Titaniku než na výletní lodi v Karibiku. A to platí nejen o České republice, ale platí to i o dalších členských zemí Evropské unie. Zaprodanost a typický dvojí metr v závislosti na váhové kategorii protivníka, se stal synonymem dnešní mocenské politiky.

To, kdo stále tvrdí, že jednají správně a v souladu se zákony jsou často vybaveni politickou otrlostí, absencí morálky a empatie. Jako by si nechtěli připustit, že pokud chceme hovořit o kvalitní demokracii, pak je nutno připustit volnou soutěž myšlenek, vizí a politických programů. Vždyť je-li moc obdařena moudrostí, pak je tolerantní, ctí lidskou práci a váží si názorů všech lidí. Občan každého civilizovaného státu chce důstojnou existenci, chce se zbavit strachu a svobodně dýchat. Jak v životě, tak v podnikání. Opravdu nechce být neustále strašen a žít ve strachu z orgánů, které si platí a volí.