„Jako člověk, který téma do Bruselu přinesl a systematickou prací jej z nechtěného dotáhl až do zákonné úpravy, spokojená nejsem. Přijatý zákon totiž obsahuje řadu právních kliček, přímo šitých na míru velkým výrobcům, kteří z dvojí kvality mají velký byznys.“ 

„Není to úplný zákaz dvojí kvality bez výjimek, jak jsem navrhovala. Naopak, každé podezření na dvojí kvalitu musí složitě posuzovat dozorový orgán, sbírat důkazy, vyjádření výrobců... To v praxi nemůže fungovat. Ještě horší je, že zákon připouští odůvodněné a objektivní faktory, díky kterým výrobci mohou potraviny a další zboží i nadále přizpůsobovat místním chutím, cenovým preferencím a kdo ví čemu ještě, protože si prolobbovali, že tyto faktory nebudou v textu všechny vyjmenovány. Takže dovoleno je prakticky cokoliv.“

Olga Sehnalová se snažila spolu s dalšími europoslanci z nových členských států EU dohodu na poslední chvíli zvrátit a zákaz dvojí kvality, který se jí už jednou v Evropském parlamentu podařilo prosadit, vrátit do hry. Europoslanci převážně ze západních zemí ale v rozhodující chvíli byli proti:

„Proti dvojí kvalitě hlasitě vystupovaly některé členské státy EU v čele s Německem a Rakouskem. V rozhodující moment se přidali i europoslanci z těchto zemí, které jsem přitom v rámci rozpravy upozorňovala, jak důležité téma to pro naše občany je a ať se k nám nechovají jako ke spotřebitelům druhé kategorie. Za návrh se ale postavila i paní komisařka Jourová, takže jsme zůstali v menšině.“
Pro Olgu Sehnalovou boj za kvalitnější potraviny pro české spotřebitele ale nekončí:

„Evropská směrnice nedopadla podle mých představ, ale pořád jsou to jednotlivé členské státy, které z ní udělají zákon, který bude v jednotlivých zemích platit. Za vyjednáváním stálo ministerstvo průmyslu a obchodu, které pro české spotřebitele nehnulo prstem. Obrátím se proto na ministra zemědělství, který mi v boji proti dvojí kvalitě pomáhal, abychom v České republice zákonem požadovali od zahraničních výrobců, aby potraviny dvojí kvality odlišně značily. Ať je značeno stejně jenom to, co je opravdu stejné. A ať mají spotřebitelé na první pohled jasno, co kupují. To se Evropské komisi nebude líbit, takže se se dvojí kvalita na půdu  evropských institucí znovu brzo dostane. Mezitím chci nasbírat důkazy o tom, že se zdaleka nejedná jen o potraviny. “