Dodnes mě mrzí – a dnes zejména – že jsem musel stáhnout již podaný podnět na Ústavní soud na protiústavnost snížení valorizace důchodů, neboť se mi přes veškeré úsilí nepodařilo shromáždit potřebný počet (ze zákona) 17 podpisů senátorů. Kdyby se to podařilo, neřešil by dnes Ústavní soud spor koalice versus opozice, ale jen a jen právní - zejména ústavní - stránku věci.

Klíčová část sporu spočívala v následujícím znění zákona č. 155/1995 Sb.§ 67 (16):
„Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis: „…jde-li o zvýšení důchodů v mimořádném termínu, stanoví se zvýšení důchodů do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.“

Vláda tvrdí, že těch 50 dnů mohla využít a využila na změnu zákona.

Já tvrdím:

1. Že prováděcí právní předpis může a musí jen naplnit znění zákona a tudíž mohl a musel sloužit jen ke konkrétnímu výpočtu dle zákona. Změna již naplněného zákona je protiústavní a je nepřípustnou retroaktivitou (sic!).
2. Stav legislativní nouze byl použit jen a pouze proto, aby se těch 50 dní stihlo, neboť 50 dní na řádný legislativní proces nikdy nestačí, a tudíž byl stav legislativní nouze použit čistě účelově, což Ústava neumožňuje (sic!).

Více najdete ZDE.
Mé tehdejší vyjádření na plénu Senátu ZDE.