Vážený pane předsedající, vážený odcházející pane premiére, vážení ministři, kolegyně, kolegové,

tady bylo už hrozně moc řečeno od představitelů vlády. A hodně toho řekl i kolega Wagenknecht. Já jenom k tomu mám pár poznámek. Jestli chceme změnit tuhle republiku v rámci energetické krize, tak musíme každý začít u sebe. Koukám teď na kolegu Sobotku, on je z Vrchlabí, já jsem z Krušných hor a dneska ráno jsme náhodou mluvili o tom, že zkoušíme 17 °C. Vyzkoušejte si to, stojí to za to. Zkuste to udělat s rodinou. Většinou ženy to nedávají, ale jde to přežít. Ne těch 18, ale dokonce i 17. A dá se v tom žít. Zkuste to. Velmi doporučuji.

Je třeba taky omluvit současnou vládu, že se dostala do situace kovidové, postkovidové a do toho energetické krize. Bohužel předchozí vlády nepřipravily tuto zemi na zajištění energetické budoucnosti. A to v tom, co tady říkal i pan premiér, krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém hledisku. Takže to nejde jenom za touto současnou vládou. Jde to hlavně za těmi vládami, které tady byly doposud. Není to také jenom o Putinovi. A pan premiér to teď řekl.

Je to také o tom, že vlastně ty ceny energií, a zejména plynu, už začaly stoupat na podzim. Proto jsme, jakmile vznikla nová vláda, tak jsme ještě dali panu ministru Síkelovi trochu oddechnout, ale udělali jsme schůzku, která proběhla 11. ledna na půdě ministerstva, kde jsem byl s zástupci sklokeramické platformy a kde jsme o problémech s narůstající cenou plynu mluvili. Bylo to možná trochu předčasné, ale z pohledu těch lidí, kteří jsou v tom průmyslu, oni koukají, na rozdíl od nás politiků, mnohdy o hodně víc dopředu, protože oni mají pod sebou stovky zaměstnanců. A o ty jim hlavně jde. Jakmile nebudeme vyrábět, tak nebudou daně. A nebude ani vláda, ani ministerstva, v podstatě nebudeme.

Páteří celého toho systému je přece průmysl. A je to průmysl s přidanou hodnotou. Proto o tom mluvím, o té sklokeramické platformě. Není to montovna, kdy z jedné části Evropy přivezete nějaký materiál, smontujete ho v zóně průmyslové v Chebu nebo částečně ho smontujete a zase to odvezete do jiné části Evropy, kde se potom možná vytvoří konečný produkt. Ta přidaná hodnota je u sklářů. Je u výrobců porcelánu. Keramiky všeobecně. Tam je naše budoucnost a měla by být.

Musím se zeptat tady přítomných ministrů, protože o tom nemám dostatek informací, ale podle mého tady máme Energetický regulační úřad. Já bych předpokládal, že tento úřad, jakmile pozná náznaky, že se něco děje neobvyklého na trhu s energiemi, tak začne fungovat. Podle toho vnějšího pohledu, který asi máme my všichni, tak se mi zdá, že Energetický regulační úřad nezafungoval. A pokud zafungoval, tak nijak výrazně. A já bych chtěl poprosit zástupce vlády, aby ho zaktivoval. Aby oni byli těmi, kteří budou přinášet řešení. Aby Rada pro energetiku při vládě chodila s těmi řešeními.

Pan premiér, co jsem se dozvěděl, tak se obklopil poslední dobou schopnými lidmi z oblasti energetiky. A já předpokládám, že by mohl vzniknout takový větší, tak jak známe ekonomický nerv, tak aby byl ten nerv na trhu s energiemi a působil tam. Co se týče jednání ministrů energetiky na evropské úrovni, mám dojem, že já i kolegové jsme byli zděšeni, když jsme tady měli svolaný podvýbor pro energetiku a dopravu, kde tedy tam nepřišli žádní náměstci mimo náměstka pro místní rozvoj, pana Semoráda. A byli tam vedoucí odborů.