Vážená paní ministryně, pane předsedající, kolegyně, kolegové.

Musím se přidat k tomu, co řekl můj předřečník, doplnit to pár poznámkami. Vzpomínám si, jak jsem jednou debatoval s Václavem Klausem, který je léta znám tím názorem, že nelze dělat ochranu přírody nařízením shora, že by se mělo vychovávat, že vůbec ochrana přírody je jenom taková nadstavba, že si ji může dovolit stát, až když je dostatečně ekonomicky silný, že když nejsme dostatečně ekonomicky silní, tak bychom se neměli zabývat takovými hloupostmi, jako je ochrana přírody a životního prostředí.

Chvilku jsem s ním debatoval, říkal jsem: Když třeba se státy dohodnou na kvótách na odlov sardinek v Baltském moři, to je také nařízení, regulace shora. Protože když to nařízení nepřijmou, když to nebudou dodržovat, to moře prostě vylovíme. Moratorium na lov velryb je také nařízení shora, je to zákaz. Ty státy k němu přistupují. Souhlasí s tím, že přijímají zákaz lovu velryb. A když to nebude, tak prostě ty velryby vyhynou. Ono se zase tak moc nestane, protože vyhynuly tisíce jiných zvířat. Odpůrci často argumentují tím, když ale zakážeme lov velryb, přijdou ti lidé o práci. Když ho nezakážeme, přijdou o ni taky, protože ty velryby prostě zmizí, pak ti lidé stejně přijdou o tu práci, akorát už tady nebudou ty velryby.

Tak jsem mu říkal, že, vlastně jsem argumentoval tím, že když nebudeme regulovat ochranu přírody, že o mnoho druhů přijdeme. Na to se mě zeptal: Můžete mi říct nějaký druh, který člověk vyhubil? V té chvíli jsem trošku ztratil vůbec schopnost mluvit. Pak jsem řekl 10, 15, 20 takových těch nejznámějších druhů, jako dronte mauricijský, který byl vyhuben jen pár let po tom, co byl objeven, a mořská kráva, holub stěhovavý, kterých v Americe létaly miliony, najednou je člověk zničil během několika desítek let. Na to mi pan profesor řekl: Mezitím desítky dalších druhů vznikly. Takhle to je, když ekonom mluví o ochraně přírody, protože si přečte, že v deltě řeky Mekong byly objeveny nové druhy, on má za to, že zrovna vznikly.