Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové senátorky a senátoři.

Dovolte, abych ještě jednou podpořil usnesení Senátu, které jsme dnes prezentovali, a v souvislosti s tím zároveň okomentoval několik okruhů a prostřednictvím předsedajícího položil několik dotazů panu ministrovi.

První komentář se týká správné interpretace čísel, vy už jste se k němu částečně vyjádřil. Já to nicméně znovu okomentuji a zmíním, protože si myslím, že to není dobře. Narážím tím samozřejmě na vaše tvrzení, že pouze třetina lidí ze všech zemřelých zemřela na covid. Myslím, že ta debata, zda na covid, nebo s covidem, není úplně seriózní. Každá seriózní analýza vyvrací to, že by pouze jedna třetina všech lidí zemřela na covid. Ono to totiž v některých lidech vyvolává dojem, že ten zbytek zemřel buď na uzavřené nemocnice, neposkytování péče atd. Já vím, že vy jste to takhle nemyslel, ale myslím, že je důležitý způsob, jakým se vyjadřujeme. Připomínám, že za rok 2020 zemřelo o 14 % procent lidí víc než v roce 2019, přičemž nadbytek všech těch úmrtí koreluje s jednotlivými vlnami epidemie v Česku. Myslím si, že relativizování čísel není důstojné vůči pozůstalým, ani vůči lidem, kteří se podílí na boji s epidemií. Ten zvolený příklad autonehod byl podle mě velmi nešťastný. Znovu vás nepodezřívám z toho, že byste se snažil hodit to na autonehody, ale znovu je důležité, jakým způsobem se vyjadřujeme navenek.

Není pravda, že vykazování péče je nahodilé a nepřesné, jak zaznělo. ÚZIS má na svých stránkách podle mě velmi přesnou metodiku toho, jak se mají vykazovat úmrtí s covidem.