Jde o pravomoc úředníků vstoupit do našich obydlí za účelem kontroly toho, čím topíme.

Vím dobře, že podle předkladatelů a zastánců prolomení domovní svobody se jedná o zcela zanedbatelnou změnu. Já bych ji však rozhodně nebagatelizoval. Tak, jako v mnoha jiných případech zavádění nových represivních nástrojů současnou vládní koalicí, mám i zde pocit, že vláda chce jít, lidově řečeno, „na vrabce s kanónem“.

Stát si bohužel stále více zvyká na to, že svůj nezdar ve vymáhání jím stanovených pravidel, svou nedůslednost a neschopnost odhalit viníky či podvodníky, prokázat jim jejich vinu a potrestat je, nahrazuje stále novými pravidly, restrikcemi, zásahy do svobody a kontrolami. Namísto toho, aby ale tyto nové instrumenty dopadly pouze na ty, kteří porušují pravidla hry, plošně zasahují všechny občany. A je zcela jedno, zda se jedná o elektronickou evidenci tržeb, prolomení bankovního tajemství, lustrování původu majetku nebo právě prolomení domovní svobody, o kterém se jen v letošním roce hlasovalo již podruhé.

Ve všech těchto případech nelze vyloučit, že zbytečné státní šikaně a zásahům do soukromí a svobody budou vystaveni slušní a poctiví lidé, kteří nic neprovedli. A zároveň žádný z těchto nástrojů stejně nedokáže zajistit to, aby k porušování zákona nedocházelo.

Domovní svobodu či právo na ochranu obydlí považuji za jedno z nejdůležitějších základních lidských práv, které nám naše demokratické zřízení dává. Soukromí je nedotknutelné a stát by jej měl narušovat jen tehdy, pokud jsou v bezprostředním ohrožení lidské životy či zdraví.
V jiných případech, aby nedocházelo ke zneužívání situací, kdy je možné do obydlí proniknout, by se tak mělo dít výhradně se svolením soudu či státního zástupce. To je dle mého názoru zcela standardní a neporušitelný mechanismus.

Novela zákona o ochraně ovzduší však přichází se změnou, která by měla umožnit prolomení domovní svobody nikoliv policii, jak tomu bylo doposud, ale úředníkům, a to bez jakéhokoliv soudního svolení. To považuji za zcela nepřípustné. Jedná se o zcela bezprecedentní posílení byrokracie o pravomoc, na kterou doposud neměla nárok, která by měla zůstat mimo kompetenci úředníků a která, ať chceme, či nechceme, je velmi snadno zneužitelná.

Umím si velmi živě představit řadu případů, kdy tato změna povede ke zbytečné šikaně nevinných lidí, kteří budou jen třeba v nenávisti svých sousedů. Ano, jsem jednoznačně přesvědčen o tom, že nová možnost poštvat na lidi žijící v okolí úřední kontrolu povede k tomu, že zdatní udavači, závistivci a informátoři budou této nové možnosti hojně využívat. Stejně tak si dále umím představit, že všímaví a horliví úředníci mnohdy nebudou respektovat rámec zákona, který by jim měl umožnit výhradně kontrolu kamen či kotle nebo paliva. Nelze vyloučit ani to, že s informacemi a poznatky, které o bydlišti dotyčného získají, nenaloží i jiným způsobem, třeba jen pro to, aby poškodili pověst dotyčného, protože ho znají a nemají ho v oblibě. Lidská vynalézavost a schopnost zneužívat podobné pravomoci je dle mého názoru nekonečná a soukromí je soukromím právě od toho, aby zůstalo skryté a bylo odhalováno jen pro co nejméně nevítaných hostů.

Nejsem vůbec přesvědčen o tom, že je v zájmu naší společnosti povyšovat ochranu před dnes již spíše ojedinělými excesivními případy spalování škodlivých látek nad naši svobodu a nad ochranu soukromí. Zároveň se domnívám, že lze i díky moderním technologiím hledat zcela jiné způsoby, jak dosáhnout toho, aby těm, kteří poškozují životní prostředí, bylo jejich nezákonné jednání prokázáno a aby byli potrestáni.

Za předloženou normou bohužel nemohu vidět nic jiného, než snahu úředníků zjednodušit si život, a to bez ohledu na klíčové principy naší společnosti. Zároveň ji považuji za nebezpečné nakročení k tomu, abychom napříště hlasovali o umožnění vstupu úředníkům do domácnosti za účelem kontroly správného třídění odpadů, za účelem kontroly dodržování hygienických návyků, za účelem kontrol, zda se příliš nedíváme na televizi nebo zda naše lednice obsahují náležitý podíl zdravých potravin.

Ano, zní to absurdně, ale případů, kdy se chce stát vkrádat do našeho soukromí, je dnes již víc než dost, a já jsem přesvědčen, že každému dalšímu je třeba všemi silami zabránit. Proto je mi opravdu s velkým podivem, že senátoři dali tomuto návrhu zelenou.