Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Volební zákon a omezení volebních výdajů je moje oblíbené téma, protože jsem tady kdysi, když jsem k tomu vystupoval, vykládal o kvadratuře kruhu a dalších problémech, které se lidstvo snažilo řešit a poté zjistilo, že to nejde.

Já teď k tomu navážu ještě jednu věc, která je podle mě také hodně důležitá, a to je, jak nahlížíme na poctivé a nepoctivé. Obecně to je tak, že ten, kdo je poctivý, tak vždycky, když se přijme nějaký zákon, tak se ho snaží dodržovat. A čím více přijímáme zákonů, tím víc toho musí dodržovat, tím více musí vyplňovat papírů a tím méně času má na poctivou práci. A ten nepoctivý, když vidí ten zákon a další zákon a další zákon, tak vždycky hledá nějakou díru, respektive nějakou možnost, jak to obejít. A pokud ji nalezne, tak protože je nepoctivý, tak ji použije.

Takže výsledkem může být, jako se např. stalo v jiném případě, kdy jsme byli vyzýváni k tomu, abychom řekli dopředu, že budeme souhlasit s nějakými jedenácti zákony, které budou předloženy ve sněmovně a potom v Senátu, že ti nepoctiví to s lehkým srdcem podepsali. Protože co by nepodepsali cokoliv, co jim může přinést nějaké body. Protože všichni je budou chválit, jak jsou poctiví a chtějí prosazovat ty dobré zákony. A ti poctiví to nepodepsali, protože přece řekli: „My nemůžeme podepsat něco, co jsme nikdy neviděli, co nevíme, jak vypadá."

Já to tady říkám proto, že mám trošku pocit, že zejména z důvodů toho, jakým způsobem byl zákon připravován a jak je nekvalitní, se tady dostáváme do podobné situace. Já potom o tom konkrétně budu za chvilku hovořit.