Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Já si vážím vlastníků lesů a ctím i myslivce, minimálně jako odpovědné držitele zbraní. Ale tady budu mluvit velmi otevřeně, protože si myslím, že některé věci jsme zkrátka nezvládli. Respektive někteří lidé je nezvládli. Já začnu tak, že budu procházet body doprovodného usnesení, které máte od našeho výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a budu je komentovat. Připadá mi to nejsrozumitelnější z hlediska toho, abychom stačili sledovat důvody, proč to usnesení bylo přijato a jak to vlastně dnes s tou situací vypadá.

1. bod toho usnesení konstatuje, že přístup vlády k řešení příčin současného stavu lesů a kůrovcové kalamity je pomalý a nedostatečně intenzivní. Když se podíváte a zavzpomínáte, tak my jsme se se zástupci ministerstva zemědělství v Senátu na našem výboru pro územní rozvoj, Zbyněk Linhart, pan ctěný senátor, by to věděl lépe, bavili v roce 2017, že je potřeba udělat nějaké legislativní úpravy.

Pro vaši informaci, jak se tady mluvilo o Poslanecké sněmovně, které já se málokdy zastávám, 29. června 2018 – to je více než před rokem a třemi měsíci – přijal usnesení podvýbor pro ochranu přírody a krajiny Poslanecké sněmovny, ve kterém vyzval Vládu ČR k přípravě novely zákony o lesích a prováděcích vyhlášek, které zajistí druhově a věkově pestřejší lesy, přípravě novely zákona o myslivosti a prováděcích vyhlášek, přípravy návrhu nového zákona o Státním podniku Lesy ČR. Následně 10. 7. 2018 usnesení Poslanecké sněmovny, které žádá Ministerstvo zemědělství o provedení legislativních změn, atd. Následně další usnesení výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, následně usnesení našeho výboru pro územní rozvoj, 25. září 2018. Všechno to je před rokem.

Před rokem tady z úst parlamentu, parlamentu, ne od někoho jiného, na řádných zasedáních podvýborů a výborů jsme říkali, že je potřeba vytvořit legislativní podmínky pro to, abychom něco udělali s kůrovcem, případně upravili nějak pravidla pro myslivce. A výsledkem je, že tady dneska sedíme nad novelou, s tím, že všichni nás prosí, abychom ji rychle schválili, protože když ji rychle neschválíme, tak to bude devastující a existenčně ohrožující vlastníky lesů. A tím, že zároveň někdo říká, že je to na myslivce podraz a věc, kterou oni nemůžou nikdy naplnit, proto je to administrativně nesplnitelné.

Takže to je výsledek práce ministerstva zemědělství a této vlády, poté, co je víc než dva roky upozorňována ze strany nejvyššího zákonodárného sboru, že to není v pořádku a že nedělají, co by dělat měli. Takhle to je celé. Ten problém je jinde. A my ho tady teď řešíme a taháme kaštany z ohně za věci, na které jsme dlouhodobě upozorňovali. To nebylo tak, že bychom na to neupozorňovali. A mezitím ještě vláda vesele během šesti let vytahala z Lesů ČR 30 mld. Kč na různé věci, které bylo potřeba udělat, aby bylo více hlasů.

A kdyby dneska Lesy ČR měly ve svých rezervních fondech 30 mld. Kč, tak se možná staraly lépe o své lesy a nelítal by z jejich lesů a jiných vlastníků lesů kůrovec a byli bychom v úplně jiné situaci. Bohužel v té situaci nejsme, protože tady někdo nezvládl svoji roli a nezvládl svoji odpovědnost. Takže jsme v situaci, kdy je přístup – to je velmi slušně řečeno – té vlády pomalý a nedostatečně intenzivní v tom smyslu, že těch peněz je zatraceně málo. A já se k tomu ještě dostanu.

A teď máme před sebou zákon, kde se říká, schvalte ho a když ho schválíte, tak vlastníci lesů dostanou peníze. A ty peníze dostanou na základě zásad, které my jsme připravili. Takže já pátral po tom, co to tedy je a jak je to připravené, když my to dneska schválíme. Tak je to tak, že 21. října, to je nedávno, to je 7 dní, teprve poslal pan ministr zemědělství dopis krajům, co se bude dít a jak se to bude dít. 21. října, prosím. Následně vznikl návrh zásad, kterým se stanovují podmínky pro poskytování finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2018. Vůbec neřešíme rok 2019, ve kterém vznikají další ztráty a lidi, vlastníci lesů, mají další prostředky, které musí dávat do kácení lesů v těch částech, které jsou postiženy kůrovcem.

To znamená, my se dneska bavíme o tom, jak vyřešit a jak pomoci těm škodám, které vznikly od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2018. Vůbec neřešíme rok 2019. Takhle jsme rychlí. A teď si vezmeme ty zásady. Zásady mají některé úžasné vlastnosti a ten úředník, co je psal, se fakt vyřádil. Já si to nemůžu odpustit. Tzn. věci ještě řekněme rozumné – předpokládá se, že přijímání žádostí vlastníků lesů bude ukončeno 28. února. S tím, že bude započato nejdříve v polovině listopadu, pokud my to dneska propustíme, já se k tomu ještě potom na konci vyjádřím, anebo mnohem později ještě o měsíc, pokud my to vrátíme nazpátek do Poslanecké sněmovny.

Takže 28. února si prosím zapamatujte. Protože byla nějaká obava, které úplně nerozumím, že by žádosti mohly býti podávány dříve, že by mohla být ta pravidla dříve, tak je tam napsáno, že k žádostem přijatým před počátkem lhůty pro příjem žádostí se nepřihlíží. Ono to ale nehrozí, protože žádný software, který byl umožňoval podat žádost, jak později přečtu, zatím není v provozu. Není v provozu.

Jinými slovy, neexistuje tak jednoduchá věc jako to, aby si vlastník lesa dneska mohl sednout a aspoň si udělat návrh žádosti. To ještě dneska nejde. Dneska jsme v Senátu, pan ministr prosí, abychom to schválili, ale neexistuje možnost vlastníka lesa dodneška, aby si otevřel nějakou beta verzi, ve které si normálně žádost vyplní. Nebude ji podávat, ale vyplní si ji. A ona to není sranda, na to potřebujete lidi. Možná si je musíte i najmout, kteří to vyplní za vás. Protože tam je spousta kolonek. Já vám to potom můžu ukázat. To nejde. To je dobrá práce, že si to nejde takhle připravit, aby až bude, já nevím, 11. listopadu, nebo podle Michaela Canova, já nevím, pane senátore, prostřednictvím pana předsedajícího, já nevím, třeba 20. prosince, nebo kolikátého, aby to takhle mohl udělat?

A ono to tam je? Takže to tak neví, protože to nejde, protože to je velký problém. A my tam máme přece ten ISDNK, nebo jak to je, to je ten informační systém, který ty žádosti shromažďuje. A proto to nejde, abychom to měli všechno centrálně a všichni jsme všechno rychle věděli.

Takže druhá poznámka. V těch zásadách žadatel žádost sestavuje ve formulářové aplikaci (modulů), zveřejněné na internetových stránkách ministerstva zemědělství. Čili moje první otázka, pane ministře, byla, proč jste tak pomalí? Moje druhá otázka, pane ministře, je, kdy tedy bude ten formulář aplikace k dispozici? A jestli se počítá s tím, že ta formulářová aplikace, podobně jako když třeba vyplňujeme daňové přiznání, bude fungovat tím způsobem, že si to můžu vyplnit nanečisto, pak si to schovat, zase si to potom za nějakou dobu doplnit a až to budu mít celé, tak to teprve odešlu. Jestli se vůbec počítá s tím, že to takhle bude fungovat. Že to bude moct vyplnit někdo jiný, komu to pošlu a on mi to pošle nazpátek a já to pak pošlu. Normální standardní věci, které už v téhle zemi fungují někde jinde. Tzn. ptám se, jak to je s formulářovou aplikací a kdy bude fungovat? A kdy si ji konečně nanečisto budou moci vlastníci lesů vyplňovat.

Pak je tam úžasná věta, to my známe všichni, dvě jsou tam takové. První je: „Trpí-li žádost vadami bránícími rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, vyzve krajský úřad žadatele k odstranění uvedených vad a poskytnu mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neodstraní-li žadatel uvedené vady ve stanovené lhůtě, krajský úřad svým usnesením řízení zastaví.“ To je jedna úžasná věta.

A pak je tam druhá, naprosto smrtící: „Krajský úřad může kdykoliv,“ pozor, „Krajský úřad může kdykoli v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku, k čemuž žadateli poskytne přiměřenou lhůtu.“ Jinými slovy, vy odešlete žádost, a vůbec se nedozvíte, zda ji máte správně. Je to tak, že ten úřad vám, vlastníci lesů, v prosinci přijme žádost a někdy ji začne číst. A pak zjistí, že něco potřebuje, tak vám to pošle a dá vám přiměřenou lhůtu. A pak zjistí, že ještě něco potřebuje, tak vám to zase pošle a zase vám dá přiměřenou lhůtu. A pak už bude 28. února. To přece je naprostý nesmysl.

To je tak, že vy dáte žádost, úřad potvrdí její přijetí, v rámci toho zkontroluje, zda tam všechno je nebo není a pak ji vyhodnocuje. Tohle je... Já nevím, jak to mám říct slušně? To se přece už dávno nedělá, to už máme za sebou. To už jsme z různých jiných formulářů a podmínek a zásad vyřadili. Tady to znovu někdo napsal, protože zřejmě on to chce mít v rukách.

Další úžasná věc. „S ohledem na objem alokovaných prostředků státního rozpočtu může být finanční příspěvek přiznán v poměrně nižší výši, než v jaké je požadován. Výše krácení finančního příspěvku bude v takovém případě stanovena procentuálně podle výše alokovaného rozpočtu.“ Za chvilku budu číst usnesení vlády. To usnesení vlády, když to zjednoduším, z 30. července 2019 říká, že vláda je připravena dát na zmírňování kůrovcové kalamity 2,5 mld. maximálně. Z toho 1,5 mld. v roce 2018 a v roce na škody v roce 2019. Případně se s tím dá hýbat, jsem pochopil, že kdyby se něco nevyčerpalo atd.

Ale kde je ten problém? Celkově je tam 2,5 mld. Kč. Konec, to je odpověď také na řečnickou otázku pana Michaela Canova, pokud se mýlím, předpokládám, že mi pan ministr vysvětlí, že to je jinak. Pokud chcete být spravedliví při poskytování dotací, tak není možné postupovat jinak, než že počkáte do 28. února, zjistíte, jaký je celkový objem požadovaných dotací. Když bude 5 miliard, tak si zjistíte, protože máte 2,5 miliardy, což je polovina z 5 miliard, tak u všech žádostí musíte dát 50 %. Ale to nezjistíte dřív, ne 28. února, než 13. března. Protože 28. února to musí krajské úřady poslat na centrum, centrum to bude vyhodnocovat 13. března – to je v těch zásadách napsáno – a 13. března budou vědět, jaké jsou žádosti v tom objemu 2,5 miliardy... Jestli to je jinak, tak si to rád poslechnu. A když je to jinak, tak jak? A následně to bude potom vyhodnoceno, případně poměrně kráceno.

Tak si to já vysvětluji a tak je to v části 3, písmene f návrhu těch zásad. Takže opět poměrné krácení. A jak to tedy bude? Může někdo čekat příspěvek dříve než 13. března? Jestliže ano, kolik to bude procent? Znamená to, že někdo bude více poměrně krácen a někdo méně poměrně krácen? Nebo jak to bude, pane ministře? Tak nám to řekněte. Je potřeba, aby to lidi podávali rychle, protože když budou poslední, tak se na ně nedostane a poměrné krácené bude stoprocentní? Nebo se bude krátit všem stejně? Jak to tedy bude? Jak to máte vymyšlené? Jak tohle budete dělat?

Pak je tady ta věc, o které tady mluvili, já tomuto pozměňovacímu návrhu rozumím, byť nakonec zaujmu stanovisko možná, vzhledem k tomu, co říkám, docela nelogické, a to je, že ta část 4., bod 9 říká, že musí, když to zjednoduším, žadatel peníze vrátit, pokud nebude dodržovat zákon. Jinými slovy, lesní zákon, jinými slovy, tuhle tu lhůtu, pan ministr říká, my můžeme v opatření obecné povahy tu lhůtu prodloužit ze 2 na těch 5 let. Já se tedy ptám, jestli automaticky při podání žádosti všem těm, kteří mají holiny, bude dáno i prodloužení té lhůty, aby případně mohli zalesňovat i náletem? Nebo jak to budete dělat? Nebo automaticky dostanou na základě žádosti potom rozhodnutí v rámci toho platného opatření obecné povahy, které není plošné, ale je individuální. Jak to tedy budeme dělat? Jak tohle to budete ošetřovat, aby případně mohlo dojít i k tomu, že v některých případech – a skutečně to v některých případech funguje – je ty holiny nejlepší zalesnit tím náletem, který je přirozený a kde jsou ty stromy, které to potom vydrží.

Takže to je můj další dotaz, jak to tedy je s tím dodržováním zákona a jak budou případně postihováni, respektive jak bude zabezpečen nepostih. Nepostih těch vlastníků lesů, kteří ty holiny budou chtít zalesňovat jiným způsobem, než že tam rychle vysází nějaké stromky, které právě šlo nakoupit.

Takže to je další věc, kterou tady k tomu mám.

Pak organizační pokyny jsou součástí zásad. „Krajský úřad vkládá žádosti do informačního systému pro poskytování národních dotací...“ to je on, informační systém pro poskytování dotací, „...průběžně, nejpozději však do 13. března.“ Takže do 13. března vkládá, pak teprve posílá. Takže kdybyste se náhodou ptali, jestli už si to můžou zkoušet, tak nemůžou. V současné době žádná webová aplikace na žádném krajském úřadě není. Jo, jak se všichni na to připravujeme. Žádosti nemůžete poslat, protože software není. Kdybyste ji náhodou poslali, tak ji na krajském úřadě nemůžou zapsat, protože tam také není webová aplikace. A my musíme tady makat rychle, rychle, aby to bylo.

Takže to jenom k těm realizačním pokynům. Pak jsou tady specifické podmínky. Bezvadná věc. Za kubíky v různých obdobích dostanete různé peníze. To, v kterém období jste pokáceli, to kůrovcem napadené dřevo se bude vykazovat pomocí faktur nebo dokladů o tom, kde jste dřevo soustředili, nebo ještě nějakým jedním způsobem.

A pozor na to, když to bude tak, že jste to udělali od 1. 1. do 31. 3. 2018, tak dostanete za kubík 152 Kč. A když to bude tak, že jste to udělali v posledním čtvrtletí roku 2018, tak dostanete za kubík 510 Kč. To je rozdíl, že jo. Anebo dokonce taky můžete dostat 26 Kč, pokud jste to vykáceli hodně brzo, byli jste odpovědní a už jste začali kácet souše a ty věci v posledním čtvrtletí roku 2017.

A teď si představte, že dokonce ministerstvo zemědělství a další odborníci doporučovali lesním hospodářům i vlastníkům lesů, aby ty souše, které jsou takzvaně sterilní, nechali stát. To znamená, oni je vůbec nepokáceli. Stojí jim tam, protože nejsou infekční. Už ten kůrovec z nich nelétá, už nejsou infekční. Takže to dřevo vůbec nepokáceli, tzn., že nemají žádnou fakturu na něj, tak zatím za něj žádné peníze nedostanou. To znamená, že teď by je rychle měli začít kácet. Ale pozor, jak to bude s dotačním titulem pro rok 2019, se neví. Takže je to těžké. Takže ideální bylo ty souše nechat stát, kdo to věděl, do konce 3. čtvrtletí roku 2018 a pak je ve 4. čtvrtletí pokácet a prodat, tak by za to bylo nejvíc peněz – 510.

Takhle to asi vezmu, jak to je. Takže takhle to vypadá a takhle to je. Tam se dostávám potom k dalším věcem. To je jedna věc, kterou chci říct. A druhá věc, která s tím souvisí, pokud náhodou jste malý vlastník lesa a chodíte tam v sobotu, neděli, abyste to udělali tak, že byste to kůrovcové dřevo vyčistili, teď jste z toho měli stromy, teď jste si to dokonce nechali na vlastní náklady pořezat na fošny a ty jste pěkně někde vyštosovali. A nechali jste si na to delší čas, takže vlastně nemáte žádnou fakturu, protože jste si to dělali sami atd. Tak za to, že jste se chovali takhle zodpovědně, jako malí vlastníci lesa nedostanete vůbec nic. Protože nemáte žádný doklad na to, že jste likvidovali kůrovcové dřevo. Nemůžete ho mít, protože jste to dělali sami v sobotu a neděli a následně jste to potom nějakým způsobem dál zpracovali.

Já říkám i trošku absurdní příklady, ale úplně nejsou absurdní. Já znám takovéhle lidi, kteří v lese pracují každou sobotu, neděli, tahle se o to své dřevo starají a takhle se starají o svůj majetek. Takže já uznávám argument, že v těchto případech, u těchto malých vlastníků lesů to většinou není existenční problém. Protože oni to mají jako svůj nějaký další džob. To znamená, je to takhle. Není to existenční, ale je to nespravedlivé. Za to, že se starám o svůj majetek a dělám to co možná nejefektivněji, tzn. chci si nechat dřevo nařezané na fošny dvacet let někde ještě zrát, tak nedostanu nic od státu. Zatímco ten, kdo to nechal na poslední chvíli, tak ten bude sanovaný atd.

Připadá mi to nelogické. Mělo by to být tak, že malovlastníkům, respektive vlastníkům menších ploch se bude také přistupovat stejně, tam bude nějaká možnost. Jestli to má dělat odborný lesní hospodář, nebo někdo jiný, já nevím. Já tady nejsem od toho, abych tyhle věci vymýšlel. To jsou připomínky, které se týkají těch úžasných zásad. Nevím, jestli je nebo není možné ještě změnit. Já bych se za určitou debyrokratizaci přimlouval, protože si myslím, že až to všichni uvidí, tak zjistí, že kromě toho, že je potřeba umět dobře pracovat s motorovou pilou, je ještě také potřeba dobře umět držet tužku, mít ji pěkně ostrou, zapnout počítač, poslat počítač, zformátovat na žádost, poslat žádost, potvrdit přijetí žádosti. Případně stále sledovat, zda někdo nechce něco doplnit, následně odpovědět a doplňovat atd. Dovedu si to živě představit, jak lesník s motorovou pilou s radostí večer svléká rukavice a jde k tomu počítači.

Teď něco pozitivního. To je 3. bod toho usnesení. 3. bod usnesení je, že existuje usnesení vlády z 30. července 2019, které říká 2,5 miliardy a víc nic. A říká ministrovi zemědělství, že může vyhodnotit průběh první fáze navrhované podpory. Tzn. že by měly být nějaké další fáze navrhované podpory. A v případě potřeby požádat v 1. čtvrtletí roku 2020 – v 1. čtvrtletí 2020! – o potřebné výdaje do celkové výše podpory podle bodu I, což je těch 2,5 miliardy.

Jinými slovy, tady je to dobré v tom, jak to říkal i pan ministr, že kdyby se náhodou nepodařilo vyčerpat 1,5 miliardy pro rok 2017 atd., v té 1. fázi, tak ještě potom, jestli by se nepodařilo vyčerpat ty peníze, které jsou vyčleněné, v roce 2018, v roce 2019 pro lesáky, tak je možné je použít i v roce 2020. Teď jsem to řekl správně, omlouvám se. To bude možné. Tzn. když se nevyčerpá v roce 2019 1,5 miliardy, tak se dá část převést do roku 2020 do výše 2,5 miliardy. My v tom usnesení navrhujeme, aby to nebylo tak, že vláda stanovuje limit 2,5 miliardy. My v tom usnesení navrhujeme, aby vláda to usnesení revokovala tak, že pan ministr si řekne o tolik, kolik potřebuje. Protože jinak to dojde k tomu, že to celé se nedá vyplácet, nevíme, kolik je ten poměr atd.

Tzn. ta část usnesení II, 2. říká, proboha, revokujte, vládo, usnesení, zrušte limit 2,5 miliardy a umožněte ministrovi zemědělství na základě došlých žádostí požádat o tolik peněz, kolik potřebuje, aby všichni mohli dostat 100 %. Je mi rozumět? To je ten důvod, proč tam je to druhé usnesení. Nic jiného tam není. Tzn. je to pomoc a podpora ministra zemědělství a ministerstva zemědělství v tom, aby vláda věděla, že Senát si přeje, aby všichni, co jim vznikla škoda způsobená kůrovcem a všichni, co zvládli tu žádost, aby dostali 100 %. A ne, aby se poměrně krátilo.

Pak je tam ta třetí věc, která se týká harmonogramu. Pane ministře, vždycky by vláda a ministerstvo mělo fungovat předvídatelně. Předvídatelnost znamená, že by lidi, kteří vlastní lesy a dneska kácí kůrovcem napadené stromy měli vědět, jestli když to dělají v roce 2019, jestli také dostanou nějakou podporu nebo ne. A jak bude vysoká. Počítá se s tím, nebo nepočítá? Počítá s tím vláda, nebo nepočítá? S kolika počítá penězi? S 5 miliardami, 10 miliardami, 20 miliardami? Kolik do toho dá? Jak to budete dělat? Co oni mají dělat? Mají nechat stát souše? Nebo je mají pokácet? Co ty lidi chudáci mají dělat? Na tom je založená jejich existence. A oni vůbec nevědí, co bude dál. My tady máme zásady do 31. 12. 2018. A co bude dál mně zatím, i když jsem se několikrát ptal, nikdo neřekl.

Já si myslím, že byste tady měl říct, co bude dál. Co se stane s těmi, kteří tam ještě kůrovce nemají a potom někdy budou mít, on tady pan Štěch není, tak třeba potom s nimi bude... A jestli také dostanou peníze, nebo nedostanou? Nebo se s tím počítá? Nebo existuje nějaký koncept, o kterém my nevíme, který je zatím tajný, a jak to bude. Takže to znamená, to je ta další věc, jak to bude s dalšími výzvami, respektive s dalšími fázemi a kolik peněz se bude vyplácet. Jestli to bude zase ta nějakým způsobem vypočítaná škoda, nebo bude nějaký jiný přístup. Že se třeba řekne, tyhle části jsou kůrovcem napadené, my to z toho satelitu vidíme, tak těm lidem, kteří vlastní lesy v těch napadených územích, dáme peníze. A ani vlastně nebudeme počítat, jestli se to kácí nebo ne. Protože ono to vlastně nemá nějakou moc velkou logiku. K čemu vám budou ta data? Ale budou aspoň zaměstnáni někteří úředníci.

Pak je tady ta poslední věc, nebo ne poslední, z té 1. části usnesení, já jsem tu 2. část zapomněl přečíst. A to je, že samozřejmě s tím vzniknou nějaké zvýšené úřednické náklady. Co se týká vlastníků, tak ti si to musí nějak udělat. To jsem řekl, že se z nich stanou tak trochu úředníci. Vlastníci lesů si budou muset někoho najmout. A pak jsou tu krajské úřady, které to budou muset nějak vyřizovat. Odhad je, že by mohlo přijít 30 000 žádostí. V Kraji Vysočina jsme si to odhadovali, že by muselo přijít minimálně 30 000 žádostí, jak říkal Michael Canov, zdržení není žádný problém, tak to docela problém je. Když si spočítáte, kolik na to máte úředníků, když se podíváte na to, co oni musí zkontrolovat a když se podíváte na to, kolik vychází žádostí na jeden pracovní den, tak najednou zjistíte, že to není možné zvládnout s těmi lidmi, kteří tam jsou. Vůbec.

Říkám, Kraj Vysočina, 3000 žádostí bude minimálně, mají to zpracovat od 28. 2. do 13. 3., čili mají na to 10 pracovních dní. Měli by udělat 300 žádostí denně. Pokud to budou dělat průběžně, tak to bude nějakých 20 žádostí denně, nebo kolik. Jestli to budou moct dělat průběžně, protože nevíme, jestli to ty lidi budou posílat průběžně. Moc jsme pro to, aby to ty lidi mohli posílat průběžně, neudělali. Kdybychom chtěli, aby to lidi mohli posílat průběžně, tak už dávno měl existovat formulář nanečisto, který to vyplní, kde to lidem umožní udělat, kde se to ty lidi naučí atd. Bránit se tím, že není možné přijímat žádosti, dokud není schválená účinnost, to je hezké. Ale to neznamená, že nemůže existovat nějaký beta formulář nebo formulář, kde si to lidi vyzkouší, kde si to celé připraví. A tak to někteří činí i v případě podávání daňových přiznání. A to se už opakuje. Takže to jsou kraje.

Úplně na závěr taková třešnička na dortu mého vystoupení. Dvě věci. První je, že to usnesení má ještě 3. část, kterou jsem nepřečetl. A to je, pokud to přijmeme, tak bychom požádali vládu, aby dělala to, co slíbila v programovém prohlášení. Vláda má programové prohlášení a v tom cituji „se zavazuje posílit ochranu lesů, především jehličnatých, a zasadit se o ekologicky vhodná řešení nedostatečné druhové a věkové diverzifikace a kalamitních stavů v lesích.“ Tzn., tohle usnesení vláda má, to je součást jejího programového prohlášení, tak by bylo dobré, kdyby si ho sem tam přečetla a případně se i podle něj chovala. Já vím, že papír snese všechno, ale je to problém.

A to závěrečné, teď použiji slov pana ministra, když u nás byl na výboru. A to je pravda.

Je to náš společný problém, a tak bychom k němu měli přistupovat. Pokud dneska potřebujeme co nejrychleji dosáhnout toho, aby vlastníci lesů mohli čerpat peníze, tak bychom to neměli zdržovat.

Pokud dneska víme, že novela zákona o myslivosti není dobře napsaná, tak zároveň víme, že je tam dvouletá legisvakanční lhůta. Je tam dvouletý odklad platnosti. To znamená, že myslivce to postihne až za dva roky, pokud s tím nic neuděláme. Jestli je to náš společný problém, a my řekneme, nejsme schopni do dvou let s tím nic udělat, s tím blbě napsaným mysliveckým zákonem, tak to není náš společný problém... Pak to je jinak. Pak říkáme, že si sami nevěříme a že nejsme schopni do dvou let něco vylepšit tak, aby to bylo rozumné a normální.

Na druhé straně, stavy zvěře jsou strašné. A dneska neumožňují, na Vysočině, např. normálně bez oplocenek vysázet mladé stromky, protože je po nich...

Můj návrh je. Přijměme to, že je to společný problém, a že je to společný problém, tak schvalme zákon v té podobě, myslím že ten kartáč byl docela dostatečný, v té podobě, jak jsme to dostali. Následně věřme tomu, že je to náš společný problém.

Když tak můžeme udělat senátní návrh zákona. Já se k tomu klidně hlásím. Že ty věci, které se týkají jak pěti let místo dvou let, nebo toho, co musí, nebo nemusí udělat myslivci. Prostě připravme to co možná nejdřív, normálně to předschvalme, jak je to správně. Neochuzujme ale vlastníky o dalších... 25 dní je tedy hodně optimistický odhad, to opravdu Chrastava je optimistické území. Tam já vždycky budu jezdit, když budu na dně.

Děkuji za pozornost.