Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vám velmi děkuji, že jste byl ochoten tady s námi zůstat na tak závažný problém. Abych přiblížila, co se stalo.

V neděli 23. května bylo letadlo společnosti Ryanair na letu z Atén do lotyšského Vilniusu odkloněno z trasy a přinuceno přistát v běloruském Minsku. Podle komunikace mezi posádkou letadla a běloruskými řídícími letového provozu, kterou zveřejnil ruský deník RBK, dostala posádka krátce po vstupu do běloruského vzdušného prostoru od řídícího zprávu o tom, že je možné, že je na palubě bomba, která by měla být aktivována nad Vilniusem.

Krátce nato řídící dodává, že z bezpečnostních důvodů doporučuje přistání v Minsku. Posádka letadla se od řídícího snaží získat další informace. Odkud přišla hrozba, kdo jí doporučuje přistát v Minsku a jak závažná je situace. Na základě informací od řídícího vyhlásí posádka nouzi a vyžádá si přistání v Minsku. Po přistání byl zadržen opoziční novinář Raman Pratasevič se svou přítelkyní a z letadla vystoupili ještě další 4 cestující. Dle informací z médií se jednalo o agenty běloruské či ruské tajné služby.

Chování řídících šlo zcela proti bezpečnostním postupům, které by následovaly, pokud by hrozba bombového výbuchu byla reálná. V podobných situacích je rozhodnutí o tom, kde letadlo přistane, výhradně na kapitánovi. Nestandardní byla také forma komunikace, kdy řídící na dotazy posádky nereagoval hned, ale s časovou prodlevou. Dle slov ředitele Řízení letového provozu ČR Jana Klase došlo k porušení a zneužití systému civilního letectví tajnými službami a politickými elitami. Akt označil za nepřijatelný a dodal, že nelze připustit, aby byl systém civilního letectví takovýmto způsobem zneužíván. V důsledku by to mohlo také otřást důvěrou v letectví jako celek, jehož primárním cílem je bezpečně přepravit cestující z bodu A do bodu B.

Odpověď na tuto událost přišla jak ze strany vlád, tak ze strany leteckých společností. Běloruský postup ostře odsoudila Evropská unie, NATO, Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Německo či Polsko. Následně se o omezení letecké dopravy do Běloruska dohodli i lídři států EU a evropské země postupně začaly rušit linky do Běloruska a přelety nad ním a přestaly přijímat běloruská letadla na svých letištích.

K zákazu přeletu běloruského vzdušného prostoru se přidaly ještě Singapur a ukrajinské aerolinky.

Na tuto skutečnost reagovalo Rusko tím, že hned několika evropským aerolinkám odmítlo povolit vstup do svého vzdušného prostoru po trase, která se Bělorusku vyhýbala. Poslanecká sněmovna PČR na své 104. schůzi dne 25. května letošního roku přijala usnesení, ve kterém mj. odsuzuje nucené přistání letadla společnosti Ryanair nesoucí rysy únosu civilního letadla, požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu a vyzývá vládu Běloruské republiky k okamžitému propuštění zadržených.

Ministr zahraničních věcí ČR Jakub Kulhánek odsoudil bezprecedentní postup Běloruska. Předvolal si běloruského velvyslance v Praze a vyzval ho k tomu, aby běloruské úřady propustily všechny zadržené. Dále uvedl, že všechny reakce bude koordinovat na nejvyšší úrovni se svými partnery v Evropské unii.