Účastníci se většinově shodli na nutnosti snižování výdajů státního rozpočtu jako prostředku pro stabilizaci a udržení jeho rovnováhy. Skupina expertů a politiků debatovala o tom, jakým způsobem lze snížit náklady a zároveň zajistit kvalitní služby pro občany.

Na diskusi zazněl podstatný fakt, a sice že příjmy státu setrvale rostou, ale rostly pomaleji než výdaje. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček vyzdvihl nutnost zastavení zadlužování a zkrocení inflace.

„Tempo růstu našeho dluhu zrychluje a dostává nás z kdysi jedné z nejméně zadlužených zemí EU k těm podprůměrným. Jestli se nám poslední roky konstantně zvyšovaly příjmy, ale zároveň stouply výdaje jen do kapitoly MPSV o téměř 300 miliard, není na místě se jakkoliv bavit o zvyšování daní. Je nutné nastartovat odtučňovací dietu a zastavit tempo růstu dotací, které je šílené a dá se označit za transformaci tržní ekonomiky v dotační socialismus. Právě omezení nebo zrušení dotací pokládám za aktuální nutnost pro zastavení dalšího zadlužování,“ dodává Skopeček.

Milan Bednář, ekonom z VŠE, nabádal k plošným škrtům: „Selektivní škrty nahrávají zájmovým skupinám a dalším distorzím systému mnohem více. Plošný škrt ve výši 9 % by znamenal pro státní pokladnu 200 miliard úspor.“ Bednář dále varoval před růstem daní z titulu toho, že ekonomika funguje pod svým potenciálem a růst daní by prohloubil recesi.

„Souhlasím, že ke konsolidaci budou nutné rozsáhlé rozpočtové škrty, které jsou v současné situaci nevyhnutelné. Přesto zřejmě nebudou v mnoha případech populární, protože se budou muset mimo jiné týkat velkých výdajových položek státu, kam patří penzijní, zdravotní a vzdělávací systém,“ dodává Pavel Peterka, hlavní ekonom skupiny Roklen.