Korunu tomu všemu však nasadil europoslanec Jaromír Štetina. Ten prohlásil, že je také pro vydání trestnímu stíhání a to z toho důvodu, aby se předsedkyně Front National mohla obhájit před francouzským soudem. Takové rádoby správné rozhodnutí mne připomíná vystoupení všech českých poslanců Federálního shromáždění České a Slovenské federativní republiky v roce 1992, kdy shromáždění projednávalo žádost policie o moje vydání trestnímu stíhání pro trestný čin hanobení prezidenta (Václava Havla). Tehdy mi hrozily dva roky žaláře a čeští poslanci argumentovali úplně stejně. Musíme ho vydat, protože jinak by se nemohl hájit před soudem a prokázat tak svoji nevinu. Co na tom, že za několik málo let byl tento paragraf zrušen bez náhrady. Nebýt slovenských poslanců tak jsem přičiněním těch českých bručel.

Když je Štětina takovým obhájcem soudních projednávání doufám, že i on bude vydán do Ázerbájdžánu, aby se tam mohl obhájit před soudem. Ázerbájdžán totiž na něj vydal mezinárodní zatykač. Ideální by bylo, kdyby sám Štětina požádal Evropský parlament, aby jej zbavil poslanecké imunity.

A úplně na závěr. Slovy Martina Komárka, současného poslance hnutí ANO, který před lety napsal na titulní stránku Mladé fronty tato slova na moji adresu, „jestli něco provedl, tak ať ho zavřou, jestli ne, tak ať ho zavřou taky, za to, co hlásá“.

Blíží se volby, a tak by si občané měli velmi dobře rozmyslet komu dají svůj has. Nejen podle slibů a koblih, ale také podle toho, kdo s kým chce po volbách spolupracovat. Co bude platné, když občan dá hlas nějakému politikovi cizácké provenience, který má plnou hubu vlastenectví, když již dopředu prohlásil, že půjde do koalice s hnutím ANO.