Vláda loni také zvýšila odvody drobným živnostníkům. Ti velcí by se přece mohli naštvat a odejít! Jediným řešením má být šikana těch, kdo poctivě pracují a dělají vše správně. Pětikoalice odmítá, aby se na řešení krize podílely nadnárodní firmy, banky nebo digitální korporace.

Jako sociální demokraté odmítáme představu, že Česká republika má být navždy zemí, kde se pracující lidé skládají na bohatství bank a investičních spekulantů. Není fér, aby veškerou zátěž nesli pracující, kteří živí své rodiny.

Kdo se jich ve sněmovně zastal a postavil vládě? Nikdo!

Před Svátkem práce se vedení Sociální demokracie tradičně schází s vedením odborů k diskusi o problémech naší země a možných řešení. Svátek práce je společným svátkem všech, kdo si váží pracujících. To máme s odbory společné. A společný máme i názor na současnou politiku vlády.

Společně jsme odmítli kroky k omezení práv zaměstnanců i návrhy, které ohrožují jistoty současných i budoucích důchodců. A také jsme se shodli na možném řešení. Českomoravská konfederace odborových svazů prezentovala návrhy změn v pracovním právu i ve financování důchodového systému. Potěšilo mě, že naše návrhy se z velké části shodují s postoji Sociální demokracie.

Kritizovat umí každý, ale každá vážně míněná kritika musí přinášet i možné řešení. Opozice, která jen boří a žádný návrh nemá, je k ničemu. A totéž platí i pro odbory a další organizace. Pokud se na tom shodneme, sledujme jejich práci a ptejme se politiků, které si platíme ze svých dost vysokých daní: Co za naše peníze děláte?

Jedni vládě souhlasně přikyvují, druzí vrtí hlavou. A dál už jen desítky hodin blábolení a prázdných řečí. Proč to nikomu nevadí? Opravdu takovým politikům není trapné brát výplatu bez odvedené práce? Tohle nikdy nepochopím. Být zbytečnou součástí dvousethlavého stáda, které jen kývá nebo vrtí hlavou, musí být strašný pocit! Žádná radnice by takhle nemohla fungovat. To by je lidi hnali!

Když se dostanou do funkce, už nejsou pouze zbyteční. Jsou arogantní, škodí a občas jsou i nebezpeční. Tak například ministr školství Mikuláš Bek ještě na konci roku 2023 ujišťoval, že ve školách žádné masivní propouštění nebude a nepropustí sedmnáct tisíc pozic kuchařek, školníků nebo uklízeček. Ukázalo se, že lhal.

Když v březnu přišel ministr práce Marian Jurečka s nekompletním návrhem seznamu tzv. náročných profesí s nárokem na předčasný důchod, doplnil, že nepřipustí žádnou burzu nápadů, aniž by proběhla skutečná diskuse.

Ministra zdravotnictví Vlastimil Válek reagoval na nedostatek léků podobně jako kdysi komunisté slibující, že maso bude vbrzku. Králem asociálů ale zůstává ministr financí Zbyněk Stanjura, který navýšení důchodů označil za hospodářskou škodu pro stát.

Co s tím chceme dělat?

Zvýšení minimální mzdy na 25 tisíc korun od 1. ledna 2025 spolu s přiměřený růstem zaručených mezd vytvoří tlak na zvyšování všech platů a sníží výdaje státu na vyplácených podporách. Kdo pracuje, má dostávat důstojný plat. Stát nemůže dotovat soukromé zaměstnavatele. Automatický systém zvyšování mezd proto nemůžeme odkládat až do roku 2029.

Důchodová reforma musí počítat s minimálním důchodem ve výši 30 procent průměrné mzdy a průměrný důchod by měl dosáhnout 50 procent. To dnes znamená 13 a 22 tisíc korun. Abychom toho dosáhli, počítáme s daňovou reformou, která sníží zdanění práce. Potřebný daňový výnos zajistíme cílenými majetkovými daněmi – bankovní, sektorovou a digitální daní. A především znemožníme vyvádění nezdaněných výnosů mimo Českou republiku. Můžeme tak získat přes 400 miliard korun.

Když to jde na Západě, proč ne u nás?

Není to jednoduché. Chce to odvahu. Doba pohodlných a zbabělých politiků musí skončit. Nemůžeme si jejich zkázonosné působení dovolit. Keců bylo dost, je čas na práci. Nás marasmus nevyřeší jeden protest, ani jedny volby. Ale začít musíme. Proto podporujeme protesty odborů svolané do Prahy na 21. května. A prosím vás o podporu Sociální demokracie ve volbách 7. a 8. června.

Michal Šmarda

Zdroj.