Představte si, že pokaždé, když se vám rozsvítí telefon, vás polije studený pot a zkroutí se vám žaludek. Nenávistná slova. Urážky. Nadávky. Výhrůžky. Falešné intimní snímky. Když se k tomu přidají sdílení a lajky, trolling, fraping, catfishing a upskirting – ano, každá forma ubližování má své vlastní označení –, dostanou vás tyrani přesně tam, kde vás chtějí mít. Jsou ve vašem telefonu, ve vaší kapse i ve vaší hlavě. Ani v reálném světě není úniku, protože ten je se světem online dokonale propojen. A právě to je situace, kterou dennodenně zažívají tisíce dětí po celém světě.

Toto brutální tyranizování nazýváme kyberšikanou. To je ale chyba. Není to šikana, je to forma násilí, kterou v dnešní době zažívá zhruba polovina mladých lidí v EU. Studie Swansea University odhalila, že u mladých obětí kyberšikany je „více než dvojnásobná pravděpodobnost sebepoškozování a sebevražedného chování“. U mladých lidí, u kterých očekávám, že budou spíše plní optimismu a štěstí, vede kyberšikana k sebepoškozování a v nejhorším případě si berou i životy. Ani Česká republika není výjimkou. Sebevraždu právě kvůli kyberšikaně u nás spáchá více jak 10 dětí ročně.