Šrámek (ANO): Zemědělská půda trpí, chybí nám zvířata a zdravý selský rozum

28.09.2015 17:46 | Zprávy

Staří sedláci a zemědělci neměli zdaleka takové vzdělání, jako my dnes, ale od svých předků znali přísloví a poučky, které respektovali.

Šrámek (ANO): Zemědělská půda trpí, chybí nám zvířata a zdravý selský rozum
Foto: ANO
Popisek: Pavel Šrámek

S pokorou jim vlastní ctili například toto: „Když z půdy bereš, musíš jí vracet.“ Nebo: „Na jeden hektar, jedna kráva“. To je de facto totéž. Pěstujeme na poli plodiny, které potřebují organickou hmotu, ale zpět organickou hmotu nevracíme. Už téměř 25 let téměř likvidujeme živočišnou výrobu, nemáme zvířata, a tedy ani kejdu, chlévskou mrvu jako klíčovou organickou hmotu, kterou musíme půdě vrátit. V Rakousku mají na jeden hektar 2x více krav než my, v Německu dokonce 3x tolik, v Holandsku pak ještě více. Vědí, proč to dělají, podporují živočišnou výrobu, vyváží kejdu na pole a půda jim pak zpět dává plody. My v České republice z půdy jen bereme, protože nám zásadním způsobem klesá stav dobytka, prasat apod., co si bereme, ale půdě zpět nevracíme.

Kejda, hnůj, chlévská mrva, organická hmota, lidově řekněme lejno dělá pole úrodným, kyprým, udržuje a tvoří humus, zadržuje vodu, která se do ní vsakuje, třeba díky žížalám, které tvoří cestičky, kde voda zůstává. Víte, že na jeden hektar bývá až 1 tuna žížal? Půda bez organiky vodu nezadrží, při dešti steče jako po cestě hned do potoků a řek a je nenávratně pryč. Nedoplňuje spodní vody, jejichž hladiny klesají a my se všichni divíme proč. Já ne. Stejně tak odchází živiny, dusík, fosfor, draslík a další, nemají na co navázat, a tím půda ztrácí přirozenou úrodnost.

První ránou pro pole byla kolektivizace a s tím spojené rozorání mezí, které kromě drobného zvířectva a ptáků, zadržovaly vodu v krajině a částečně vyrovnávaly šikmá pole. I drobné potoky tvořily meandry a zákruty v krajině, voda se vylévala do okolí. Dnes je často vybetonujeme jako tzv. protipovodňová opatření, aby v případě záplav voda rychle odtekla pryč. Jenže ta voda odtéká rychle i při suchu, když přijde prudký déšť, tak po vyschlém poli bez organiky rychle odteče. Snad poslední ránou pro půdu je nadměrné pěstování širokořádkových plodin jako např. kukuřice, která se seje daleko od sebe a nechrání půdu proti erozím. Při dešti pak voda s sebou vezme i vrchní ornici do potoků a řek a s nadsázkou se dá říci, že „vyvážíme ornici zadarmo do Německa“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rajchl (PRO): Velký bratr Rakušan vás vidí!

12:06 Rajchl (PRO): Velký bratr Rakušan vás vidí!

Reakce na svém veřejném facebookovém profilu na snahu ministra vnitra Víta Rakušana vydat vyhlášku, …