„Nerozumím tomu, proti komu by měli řidiči autobusů stávkovat, když navýšení jejich mezd nařídila vláda. Kraje nijak nemohou zasahovat do vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tedy řidiči a dopravci. Kraje mají uzavřené smlouvy se zaměstnavateli, tedy s dopravci,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. Předseda Senátu Milan Štěch zdůraznil, že zaměstnanci i odbory mají právo stávkovat. Zároveň však připomněl potřebu zajistit odpovídající úroveň a profesní způsobilost řidičů. I proto je třeba jejich práci adekvátně ohodnotit. „Obecně jsem příznivcem toho, aby lidé dostávali za svou práci víc peněz. Řešení v tomto případě ale musí zajistit dohoda mezi dopravci a jejich zaměstnanci. Nemám informace o tom, že by dopravci kvůli navyšování mezd řidičů krachovali,“ uvedl Štěch.

Všechny kraje zvýšení mezd řidičů řeší a jednají také s dopravci. Předsedkyně Vildumetzová poukázala na to, že vládní kabinet sice prostřednictvím nařízení určil, že se mzdy mají zvýšit, ale neřekl, jak to mají kraje udělat a z čeho to financovat. Vláda nepřistoupila ani na kompromisní řešení navrhované kraji, a to posílit finance na opravy krajských komunikací, čímž by se krajům kompenzovaly náklady vzniklé navýšením mezd řidičů. Místo požadovaných čtyř miliard mají kraje dostat na danou oblast miliardy tři. „Po tuhé zimě jsou požadavky jednotlivých krajů na opravy silnic mnohem vyšší, jen v Karlovarském kraji bychom na opravy všech poničených komunikací potřebovali čtyři miliardy korun, podle délky silnic však dostaneme 112 milionů. Je nutné si uvědomit, že krajské silnice vedou přes města a obce a právě od nich máme řadu podnětů na opravy,“ popsala situaci Vildumetzová.

Obdobné situace se hejtmani obávají také v souvislosti s platy zaměstnanců v kultuře, které chce vláda navýšit o 9 %, ale zatím neřekla, kde mají kraje na toto navýšení mezd sehnat peníze. Kraje vypočetly, že na ně budou potřebovat zhruba miliardu navíc. Obdobná situace je u mezd pracovníků v sociální oblasti, které se mají zvýšit o 5 %, což by znamenalo cca 640 milionů korun navíc z krajských rozpočtů. „Senát chápe požadavky samospráv, a to nejen proto, že právě mezi senátory je mnoho úspěšných bývalých i současných starostů, hejtmanů a zastupitelů. Díváme se na zákony z pohledu praxe, kterou senátoři bezpochyby ve svých oblastech mají, a proto i nadále chceme samosprávám být partnery a hledat vždy taková řešení, která našim regionům a jejich občanům budou přinášet prospěch,“ řekl předseda Senátu hejtmanům. Zároveň podpořil požadavek hejtmanů, aby byl při přípravě zákonů více slyšet společný hlas regionů a Asociace krajů se tak stala oficiálním připomínkovým místem.

Štěch se také dohodnul s hejtmany na pravidelných společných setkáních a na tom, že Asociace krajů bude Senát průběžně informovat o své činnosti.

Shoda panuje i v názoru na posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu: předseda Senátu i hejtmani chtějí, aby nejprve byly odstraněny duplicity nebo multiplicity kontrol, kdy se stává, že různé orgány kontrolují samosprávy v téže oblasti s různými výsledky, často nesprávnými. To zvyšuje administrativu, kdy pak kraje a obce mají méně času na zajišťování služeb občanům. Obecně se samosprávy kontrolám nebrání, mohou totiž mít i preventivní charakter.