Já jsem zde při prvním čtení měl svůj na mě poměrně dlouhý projev a myslím si, že ty myšlenky měnit nebudu. To, co jsem řekl, za tím si stojím. Ale - a teď je to veliké ale, proč tady hovořím ve čtení druhém. Na jednu stranu vítám, že paní ministryně se ujala této nevděčné úlohy a je pravda, že 15 možná 16 let se nikdo tímto zákonem nezabýval, to je pravda, takže to je v naprostém pořádku, ale když jsem se zúčastnil 7. února jednání u tzv. kulatého stolu nebo dejme tomu porady všech zúčastněných, to znamená, kdo se zabývá pohřebnictvím, kdo se zabývá legislativou a kdo schvaluje zákony, tak jsem zjistil docela nepříjemnou věc, že tento zákon nebyl dostatečně projednán na odborné úrovni, i když v rámci tohoto jednání nedošlo vůbec k žádnému konfliktu, všichni se chovali velmi slušně, věcně, připomínky pochopitelně měli a vše proběhlo, tak jak mělo být.

Mně se nelíbilo, že vůbec do zákona nebyly vzaty připomínky měst a obcí, a těch se to samozřejmě bytostně týká, protože kolik máme pohřbů, které jsou za tzv. státní peníze? Ještě jsem si to ověřoval a skutečně předkladatel tyto připomínky v úvahu nebral. To se mně nelíbilo. Nechci samozřejmě vystupovat velmi agresivně, protože se domnívám, že i opozice se má chovat konstruktivně, což tedy se snažím při každém projednávání všeho, co v tomto sále řešíme, ale já samozřejmě kromě toho, co zde říkal kolega Šenfeld, prostřednictvím pana místopředsedy, tak samozřejmě musím s ním souhlasit, ač nerad, protože se domnívám, že ten zákon měl být připraven a hlavně tedy projednán lépe.

V rámci podrobné rozpravy samozřejmě předložím ještě jednu věc, která se týká zásadně trestního zákoníku, kdy se jedná o hanobení pozůstatků, takže tomu se budu věnovat až při podrobné debatě.