Středočeští kandidáti za TOP 09, kteří tyto problémy řeší v komunální politice, chtějí své zkušenosti nabídnout i ve Sněmovně.

Dříve vidina domku se zahrádkou – a v současnosti i prudký růst cen nemovitostí v metropoli – jsou hlavními důvody přesunu Pražanů do Středočeského kraje. Nejvíce je zasaženo okolí hlavního města, třeba 13 kilometrů vzdálených Roztok. Jejich starosta Jan Jakob se po svém zvolení zaměřil na to, co ve své pravomoci řešit mohl. Město má kvalitní dopravní spojení díky spolupráci s pražskou integrovanou dopravou ROPID, připravuje se nové záchytné parkoviště.

S něčím ale nelze hnout jen z úrovně města, ba ani kraje, říká Jan Jakob. „Praha leží v srdci středních Čech a její rozhodnutí mají na nás bezprostřední vliv. Když zakázala vjezd kamionů na své území, ty vyrazí na středočeské silnice, které na tuto zátěž nejsou připraveny. Kraj je vydán napospas důsledkům sousedova rozhodnutí. Přitom neexistuje koordinovaný plán, kudy se mají kamiony Praze vyhnout, aniž by zdemolovaly obecní silnice,“ vysvětluje Jan Jakob. Problémy tak podle něj přerůstají z regionální na národní úroveň.

„Než jeden kraj svým rozhodnutím dramaticky změní situaci v kraji druhém, musí spolu usednout k jednacímu stolu. Chci se zasadit o jejich větší provázanost,” nastiňuje Jan Jakob, jak chce zúročit své zkušenosti starosty ve Sněmovně, do níž kandiduje z druhého místa krajské volební listiny.

Za odstrašující příklad města, které nezvládalo vlastní rozvoj, je označována Jesenice. Když se sem přestěhoval lékař a manažer nemocnice Petr Tiso, jeho představa klidného bydlení vzala za své. „Nepromyšlený rozvoj vedl k problémům v dopravě a malé občanské vybavenosti. Když jsem byl zvolen do vedení města, zklidnili jsme divoký růst, otevřeli mateřské školky, rozšířili základní školu. Přibyla zeleň, hřiště, cyklostezky. Noclehárnu proměňujeme v příjemné městečko,“ říká Petr Tiso, od loňska také krajský zastupitel. Podle něj však ne všude existuje vůle či schopnost řešit tyto problémy. „Jasnější pravidla územního plánování, koordinovaná z celostátní úrovně, by ulehčila situaci mnoha starostům,” dodává Petr Tiso, který se ve volbách do Sněmovny uchází o hlasy voličů z posledního místa středočeské kandidátky.

Příbram, byť neleží v bezprostřední blízkosti Prahy, bojuje o zachování statutu kulturního města. “Příbram byla na přelomu devatenáctého a dvacátého století označována jako podbrdské Athény,” říká místostarosta Václav Švenda, který za tři roky ve své funkci uspořádal s kolegy řadu akcí. „Podporujeme rozvoj Hudebního festivalu Antonína Dvořáka a jsme jedno z mála měst srovnatelné velikosti, které má vlastní profesionální divadelní soubor,” vypráví Švenda o svých projektech. „Přesto, jako z ostatních středočeských měst, obyvatelé utíkají za zábavou do Prahy a lokální kultura vadne. Její oživení by přitom ulevilo i dopravě a životnímu prostředí. Chci prosazovat, aby ministerstvo kultury více myslelo na její podporu mimo Prahu, rozpočtově i marketingově,” nastiňuje své téma Václav Švenda jako kandidát do Poslanecké sněmovny na třetím místě středočeské volební listiny.