V roce 1959 na Kubě zvítězila revoluční vojska vedená Fidelem Castrem, Ernestem Che Guevarou a Camilem Cienfuegosem. Revoluce svrhla krvavého diktátora Fulgencia Batistu, který byl podporován USA, za kterým zůstaly desítky tisíc mrtvých. Kuba se začala vymaňovat z nadvlády USA, ty totiž zhruba od roku 1901 zcela ovládly tento karibský ostrov, nejen ekonomicky, ale i politicky. Střídající se prezidenti byli vlastně jen jejich loutkami a Kuba byla kasinem a nevěstincem Spojených států. Revoluční Kuba se však od Spojených států odpoutala, znárodňovala zahraniční majetek, který využila ke zvýšení životní úrovně Kubánců, spustila alfabetizační kampaň, začala budovat kvalitní a dostupný školský a zdravotní systém - profilovala se jako suverénní stát se samostatnou vnitřní i zahraniční politikou.

Vraťme se však alespoň v krátkosti k událostem z poloviny dubna, které měly zvrátit vývoj započatý po vítězství revoluce z ledna roku 1959.

Akce, kterou si připomínáme pod názvem „Invaze v Zátoce sviní“ se ve své době stala jedním z klíčových okamžiků nejen v karibské oblasti a v Latinské Americe, ale hrozila přerůst v ozbrojený konflikt širšího rozsahu. Počátky vzniku konfliktu lze spatřovat v tom, že USA se nedokázaly smířit s vývojem na Kubě a ve smyslu Monroovy doktríny „Amerika Američanům“ si usurpovaly právo kontroly vývoje na ostrově.

Již v průběhu roku 1960 byl z iniciativy Bílého domu ve spolupráci se CIA připraven plán utajené operace, která spočívala ve vojenské přípravě útoku. Výcvikové tábory byly umístěny v Guatemale, Nikaragui a v oblasti Panamského průplavu. Program připravovaný již za prezidenta USA Eisenhovera pokračoval i po nástupu J. F. Kennedyho, ten však preferoval akci, která by nepoukazovala na účast Spojených států. Plán útoku byl tak založen na předpokladu, že se na stranu invazních sil rychle přidá i kubánský lid. CIA proto jako nejvýhodnější místo pro zahájení útoku zvolila Zátoku sviní a celá akce měla působit jako útok „vnitřních nepřátel“ s cílem nastolit exilovou vládu Miroa Cardony, který by okamžitě požádal vládu Spojených států o vojenskou pomoc. Na takovouto alternativu bylo v záloze připraveno u pobřeží Kuby loďstvo a námořní pěchota USA.