Ve vítězství Ukrajiny nad Ruskem podle průzkumu STEM/MARK věří pouze 13 % občanů ČR. Evropský průměr je 10 %.

Přibližně třetina Čechů si myslí, že konflikt skončí kompromisem. Jako hrozbu vnímá ukrajinské uprchlíky 35 % občanů ČR. 42 % dotázaných soudí, že by Evropa měla vytvářet nátlak na Ukrajinu, aby přistoupila na vyjednávání o mírové dohodě s Ruskem.

Ukrajina má nyní obrovské problémy a někteří evropští politici hovoří o vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. To by znamenalo třetí světovou válku, jaderný konflikt a zánik světa. My podporujeme jednání o míru.

Přesto Fialova vládní pětikoalice za souhlasu hnutí ANO pumpuje na dluh na Ukrajinu další miliardy z našich peněz. SPD jsou jedinou stranou v Parlamentu, která hlasuje proti posílání zbraní a našich peněz na Ukrajinu. 

TRIKOLORA a SPD jsou jako jediní proti vstupu Ukrajiny do EU i NATO. Nechceme také, aby evropské země byly zataženy do konfliktu proti Rusku.

Podle uvedeného průzkumu je 38 procent Čechů toho názoru, že by Evropa měla dál podporovat Ukrajinu v úsilí o získání celého okupovaného území zpět. Naopak 42 procent dotázaných soudí, že by Evropa měla vytvářet nátlak na Ukrajinu, aby přistoupila na vyjednávání o mírové dohodě s Ruskem. Informovalo o tom Echo24.

Jako hrozbu vnímá ukrajinské uprchlíky 35 % Čechů, jako příležitost naopak 31 % lidí. Na Slovensku zastává 30 % veřejnosti názor, že uprchlíci jsou hrozba, čtvrtina je vidí jako příležitost.

„Ve srovnání 14 zkoumaných zemí patří Česko i Slovensko mezi státy, v nichž vnímá ukrajinské uprchlíky jako hrozbu nadprůměrný podíl obyvatel. Mezinárodní srovnání rovněž ukazuje, že negativní vnímání uprchlíků z Ukrajiny je významně vyšší ve východní části Evropy,“ sdělili statistici.

Pokud by USA omezily svou pomoc Ukrajině, podle 26 % Čechů by naopak měla Evropa zvýšit podporu v maximální možné míře. Opačný názor má 37 % dotázaných. Na Slovensku by pro následování USA a omezení pomoci Ukrajině bylo 46 % lidí. Vyšší podíl už byl pouze v Maďarsku, a to 54 %.

Průzkum STEM/MARK v Česku a na Slovensku se uskutečnil od 22. do 24. února a v každé zemi se ho zúčastnilo 510 lidí. Výzkum ECFR (European Council on Foreign Relations) se uskutečnil v lednu v Rakousku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku a Švédsku.