Dodnes si pamatuji, jak silně na mě zapůsobil první novoroční projev prezidenta Václava Havla, “Naše země nevzkvétá”. Byl nejen plný chmurného, nicméně realistického obrazu o stavu naší země po dlouhých letech bolševické vlády, ale byl hlavně plný naděje a vize budoucnosti. Vize země, ve které lidé nechodí s ohnutou páteří. Země, kde se dobře a svobodně žije, na kterou jsou její občané právem hrdi a ze které nechtějí utíkat, ale chtějí v ní žít, pracovat a vychovávat svoje děti. Byla to vize země, ve které jsem chtěla žít i já.

Naprosto stejný pocit mám po projevu předsedy ODS a lídra koalice Spolu21 Peta Fialy. I přes nelichotivé vysvědčení 8 let vlády hnutí ANO a socialistů, které se opravdu neposlouchá dobře, mě uchvátil svojí energičností, svým nadhledem, svou pragmatičností a hlavně svým ústředním poselstvím - poselstvím naděje lepší budoucnosti!

Budoucnosti, ve které stát slouží občanům a nikoliv občané státu. Ve které se lidé netopí v nekonečné bažině byrokracie, ale svobodně žijí a podnikají. Ve které nežijeme na dluh, který za nás zaplatí budoucí generace. Ve které funguje moderní školství, schopné připravit naše děti na život ve 21. století. Ve které naše krajina neslouží jako dojná kráva dotačním agrobaronům, ale jako dědictví, o než s láskou pečujeme a které jednou zvelebené předáme svým dětem. Přesně takovou budoucnost chci pro svou zemi. Budoucnost svobodné, demokratické České republiky, ve které se ctí pravidla, která se ke svým občanům chová s úctou a na kterou jsou její občané náležitě hrdí. A pro tuhle vizi udělám, co bude v mých silách.

Teď jde totiž skutečně o všechno. Jde o lepší budoucnost pro nás a naše děti. Jde o budoucnost naší země. Změna je možná. SPOLU to dokážeme.