Mimochodem to je otázka, kterou nepoložil ani jeden novinář ani na jednom z mnoha briefingů po jednání sněmovny: „Co byste dělali v pondělí, pokud by vláda padla?“

Škoda, protože by mne skutečně zajímalo, co by na to odpověděl pan Bělobrádek, pan Fiala, kolega Bartoš a další. Opravdu bych to ráda slyšela, neboť tam by se dostali do úzkých. Už by nevystačili s pěknými slovy o nutnosti „ochránit funkci premiéra před ním samým“ (myšleno před Andrejem Babišem).

Museli by strašně mlžit a nakonec pokrčit rameny a přiznat: „Nemáme ponětí.“

To je totiž jádro věci. Nezodpovědní kluci vzali kanystr benzínu a sirky, zbuntovali ještě kamaráda Okamuru a pár dalších a vypravili se ke stohu. My jsme jim sirku sfoukli, čili jsme ti špatní, co kazí bezva zábavu. A kolik jsme si ji mohli užít!

Třeba vystoupení prezidenta Zemana, který by přijal demisi vlády a rovnou jmenoval Andreje Babiše znovu premiérem. Nebo koaliční rozhovory Babiš – Okamura – Filip. To bychom se smáli jako blázni. A co teprve hlasování o důvěře nové vlády a 115 v šiku vyrovnaných hlasů! Lepší než Televarieté!

Jenže to není fantazie. To byla a je zcela reálná možnost.

Moc se mi líbí tvrzení ODS a dalších, že pokus sestavit takový kabinet by neuspěl. Prý kvůli liberálům v ANO. Neuvěřitelná naivita. Dělat něco, co může ovlivnit osudy více než deseti milionů lidí, jen na základě ničím nepodloženého předpokladu existence nějakých liberálů, to je hodně nezodpovědné. To je totiž hazardováni, to není politika.

Další výborné tvrzení se objevilo: Nepřipustil by to Brusel. Za prvé je to nesmysl, EU nemá státům co mluvit do jejich vlád, za druhé je srandovní, když protievropská aktivistická ODS spoléhá při ochraně principů právního státu na nenáviděnou Unii.

Nebo jiná verze: Babiš takovou vládou jen hrozí, ale neudělal by ji, protože by se bál o dotace. To už je takový nesmysl, že ani nemá cenu se tím zabývat. Vláda s extrémisty by mu na dotacích nebrala ani korunu. Možná spíš naopak.

A pak ta skvělá představa, že vládu ANO – SPD – KSČM by „lid nedovolil“. To je ještě šílenější. V podstatě je tím řečeno, že politika měla být přenesena z volebních místností na ulici. Co by to udělalo s už tak rozdělenou českou společnosti? Přemýšleli o tom ti pánové alespoň půl minuty, nebo byli tak oslněni vizí velkého požáru?

Opravdu by mne zajímalo, jak by se kolegové Gazdík a třeba Kalousek tvářili, až by na ministerstvo vnitra přišel nominant SPD a na spravedlnost někdo z KSČM. Vlastně vím. Doufali by v historické znemožnění oné vlády. A v to, že v dalších volbách budou odměněni drtivým vítězstvím.

Kvůli tomuto doufání by klidně použili deset milionů lidí na svůj nezodpovědný experiment.

My v sociální demokracii jsme veškeré varianty kolem nedůvěry vládě probrali ze všech úhlu a velmi pečlivě. A vyšlo nám, že to je primitivní hazard. Nemohli jsme se přidat, protože nejsme malí kluci, kteří s radostí riskují. Jsme zodpovědní. Takže jsme pánům z opozice tu sirku sfoukli. Prý to bylo alibistické a zbabělé. Jak myslí. Spíš to bylo dospělé a zodpovědné.