Odpověď na první otázku je lehká. Vláda Petra Fialy, kde působí ministři ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, opravdu objektivně nedělá nic pro to, aby občanům České republiky a rovněž firmám snížila zátěž zvýšených energetických nákladů. Ale nejde pouze o občany a firmy, ale o nemocnice, školská zařízení, domovy seniorů atp. Vize sociálního tarifu zní sice v médiích vzletně, ale pokud jediným výsledkem má být drobný řádek na faktuře od dodavatele, ale praktické zmírnění obrovských nákladů zcela nedostačující, pak je něco hodně špatně.

Nedělají členové pětikoaliční vlády nic proto, že nemůžou nebo nechtějí? Vláda Petra Fialy se ohání tím prvním argumentem, tedy že nemůžou, protože to nejde kvůli politice EU. Případně protože to nejde z jiných záhadných důvodů. A když jim dojdou nápady na výmluvy, tak se vymlouvají na předchozí vládu a Rusko. Z toho logicky vyplývá, že členové vlády pětikoalice občanům a firmám s energetickou krizí nepomáhají, protože zkrátka nechtějí.

Každopádně tato skandální nečinnost, která táhne českou ekonomiku k hranici 20% inflace, jak věští pro blízkou budoucnost ČNB, se podobá pokusům od porušováním péče řádného hospodáře, přes zneužití pravomocí (u úředních činitelů jej lze spáchat i nečinností) až téměř po sabotáž. Nečinnost vládních kruhů a osob na ni navázaných už přesahuje vše, co jsme zatím viděli v polistopadovém vývoji ČR. Je tady krize a velká!

Z EU také nějakou zářnou aktivitu nevidíme. Hlavní akcí za letní období bylo schválení postupu, co dělat, když budou omezené dodávky energií (především plynu za zahraničí mimo EU). Ano, hlavní výsledek je, že všichni mají „dobrovolně a solidárně“ snížit spotřebu energií o 15 %, pokud taková energetická krize bude vyhlášena. No, to je tedy vítězství ducha nad hmotou! Kupodivu EU nenalezla žádný další zdroj, nevyjednala dodávky pro země EU ani ceny nezastropovala, to zůstává na jednotlivých členských státech. A kdo to mohl a chtěl udělat, tak to již dávno udělal, např. Španělsko, Portugalsko, Maďarsko a Slovensko. A to přestože se EU honosí tím, že existuje unijní energetická politika, i když především tzv. sdílená, ne tedy výhradní (společná). Žádná společná energetická koncepce EU ale neexistuje, protože každý členský stát má rozdílný energetický mix.