Někdy na konci listopadu a v první polovině prosince, jsem přišel do přímého styku s mnoha pacienty a v duchu jsem si intuitivně posteskl, že nejsme dobře chránění. V prosinci jsme prodělal „virózu“, hodně atypickou se suchým kašlem, i když tentokrát bez teplot. Soudím, že jsem již prodělal novou virózu a patřím tak skrytě k těm, kteří již mají pandemii za sebou. Stejné pocity a obavy o nás zdravotníky, nechráněn před novou virovou nákazou jsem měl i v lednu a únoru, kdy jsem přišel do přímého styku s mnoha dalšími pacienty.  V té době mne snad chránila již vlastní imunita. Jen tak na okraj moje partnerka v prosinci prodělala stejnou virózu se suchým kašlem hned po mě, a co víc ztratila chuť a čich, a tak jsem v kuchyni získal novou roli ochutnávače jídel. Bylo to hodně divné a zvláštní. Vlastně možná, že jsem na tom líp než ostatní. Nemoc jsem totiž prodělal v domnění, že mám jen běžnou „virózu“ a tak jsem se nestrachoval jako dnes již mnozí o život.

Přes všechny smíšené pocity i v době již rozbíhající se koronavirové pandemie jsem se věnoval pečlivě a se stejným úsilím a úctou jako celý život svým pacientům a studentům. 16.3. 2020 jsem se jako občan Litovle dostal do 14-ti denní karantény. Bylo to hodně nepříjemné, ani jako lékaře mne policisté nepustili z oblasti Litovle do nemocnice. Trochu mne to vykolejilo. Ani na chvíli jsem ale nepochyboval, že je to nutné a potřebné pro všechny kolem i pro mne. S ulehčením jsem 30.3. konstatoval, že se mohu pohybovat a striktní karanténa díky odbornému posouzení epidemiologa skončila. Co mne však doslova šokovalo byl vztah ostatní veřejnosti k nám litovelákům a uničovákům, mezi nimiž je 150 zdravotníku pracujících ve FN v Olomouci. První varování přišlo od naší dcerky, když konstatovala, raději nikde moc neříkejte, že jste z Litovle. A měla pravdu. Osobně jsem se setkal a nejenom já s reakcemi jakési diskrétní nedůvěry a s pochybnostmi. V televizních reportážích se objevili první reakce na ukončení karantény v Litovli.  Jednoho občana po 2 hodinách dokonce raději poslali z práce domů. V kontrastu s předchozím jsou i však i takoví, kterým se karanténa natolik zalíbila, že na sociálních sítích nehorázným způsobem její ukončení odsoudili a asi jim vůbec nevadí, že nerozumí epidemiologii.

A tak tedy na závěr sděluji, že občané Litovle, Červenky a Uničova nejsou prašiví. V zájmu nás všech museli s mimořádným pochopením prožít nepříjemné 2 týdny „domácího vězení“. Zaslouží si spíše obdiv, jak to zvládli, než negativní reakce občanů z jiných lokalit. A co já, půjdu si ověřit, zda jsem již koronavirovou nákazu prodělal nebo ne. Nebude o tom rozhodovat můj pocit ale exaktní vyšetření na zvýšenou hladinu protilátek. Než budu znovu vyšetřovat v první linii pacienty bych si moc rád ověřil i skutečnost zda nejsem nosičem viru.

doc. MUDr. Jaroslav Vomáčka Ph.D., MBA
Litovel – Nová Ves