Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

já rozhodně nechci vystoupit s dlouhým projevem. Já myslím, že bych se vešel do faktické poznámky, ale chtěl jsem dodržet jednací řád. Já bych vás chtěl upozornit na svůj pozměňovací návrh 1622, sněmovní dokument, ve kterém navrhuji změnu zákona o státním rozpočtu. Nechci z toho dělat téma opozice versus koalice. Nechci z toho dělat politické téma, protože se to v podstatě týká jiného pilíře moci, týká se to moci soudní a týká se to odměn pracovníků v justici.

My jsme na toto téma vedli s panem ministrem financí debatu při druhém čtení novely rozpočtu 2022, ptali jsme se pana náměstka ministra spravedlnosti na našem ústavně-právním výboru a ve výsledku jsme se dobrali toho, že sice v říjnu byly navýšeny tarify o 10 procent, ale nebylo to kryto rozpočtově. Následně došlo k jednání mezi ministrem spravedlnosti, ministrem financí a zástupci nejvyšších soudů a byly poskytnuty prostředky, podle mých informací, které pokrývají 47 procent těch výdajů, to znamená těch 53 % stejně nakonec ty soudy musí vzít ze svých prostředků, které by byly jinak určeny na osobní odměny.

A takže nakonec platí to, co mě tady ujišťoval pan ministr financí, že se nestane, a totiž, že ti podprůměrní si pomůžou a ti nadprůměrní budou mít na odměnách o pět procent míň a průměrní zůstanou na svém. Vláda deklarovala na jednáních s vrcholnými představiteli justice a Ministerstva spravedlnosti, že v následujících třech letech dorovná průměrné platy zaměstnanců soudů na úroveň průměru platů zaměstnanců ve veřejné správě.

Rozdíl mezi uvedenými hodnotami je v současné době přibližně sedm tisíc korun na zaměstnance měsíčně. Pokud by tedy vláda chtěla uvedenému příslibu dostát nějak rovnoměrně, měla by každý rok zvyšovat platy zaměstnanců soudu o přibližně 6,5 procenta. Při jednáních s představiteli justice vláda opomenula zahrnout do plánu na dorovnání platů administrativní pracovníky státních zastupitelství.