Vážený pane předsedo, vážení primátoři a starostové,

je pro mne velkou ctí, že mohu oslovit Sněm měst a obcí poprvé ve své funkci. Jako bývalý člen zastupitelstva a místostarosta Kroměříže se s Vámi při různých příležitostech setkávám během roku, naposledy při slavnostním udělování vlajek a znaků nebo při vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku.

V letošním roce si připomínáme 170 let od prvního pokusu na našem území v Rakousku Uhersku přijmout ústavu. Součástí příprav, které probíhaly na Kroměřížském sněmu několik měsíců v letech 1848/49, byla i reforma, kde se měl Český zemský sněm dočkat také vyjádření vůle k vyššímu stupni samosprávy. Zejména tím, že vedle nevolených představitelů šlechty v něm měla zasedat již nadpoloviční většina volených zástupců.

Jak to dopadlo, víme. Sněm se nikdy nesešel, a tak se muselo postupnými kroky čekat na to, až ostrý vídeňský režim povolí. V roce 1861 se pak poprvé do sněmu volilo i do kurií měst, průmyslových míst a venkovských obcí.

Od roku 1989 tak postupně získáváte sebevědomým přístupem ztracené pozice z minulosti a ve Vaší roli se již nelišíte od měst v sousedním Německu, v Rakousku nebo v jižním Polsku. Při mých návštěvách kolegů předsedů parlamentů vidím, že každý je hrdý na svoje město či obec, region, nadále se i ve vysoké státní funkci cítí více či méně i jeho zástupcem, podobně jako já zůstanu hrdým Kroměřížanem.

Těší mne, že města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku patří k silným pilířům naší státnosti a že jednotlivě i sdružené ve Vašem Svazu dokáží formulovat i pozice k politice na celostátní úrovni a v některých oblastech i v politice evropské.

Právě v evropské politice je potřebné se již nyní připravit na zásadní změny: odchodem Velké Británie se zmenší rozpočet EU, statisticky vyskočíme nahoru směrem k průměru EU, naším slušným a stabilním růstem HDP se pomalu přiblížíme pozici čistých plátců, naše další regiony se přidají k Praze a nebudou moci čerpat prostředky ze strukturálních fondů na všechny projekty.

Zároveň budeme čelit pokusům pod různými zdůvodněními omezit strukturální fondy pro země střední a východní Evropy. Vidíme to při spojování koheze s migrací nebo s dalšími a dalšími požadavky na nové ekologické standardy, které prostupují evropskou legislativu nebo podmiňují stále komplikovanějším způsobem spolufinancování našich projektů a jejich administrativu. Z Bruselu mnohdy nedohlédnou, jak a v čem se s administrativou potýkáte.

Města a obce potřebují od naší Poslanecké sněmovny řadu reformních kroků, mnohé z nich jsme již zahájili – jde o zjednodušení legislativy pro výstavbu infrastruktury, bytovou výstavbu a její financování a dopravní a energetickou infrastrukturu.

Velkou pozornost chceme věnovat evropské legislativě a inteligentnějším implementacím. Tzv. odzbrojovací směrnice ukazuje, že se s ní některé členské státy vypořádaly v národních parlamentech kvalifikovaněji. Mnohé členské státy dokáží legislativu v procesu jejího vzniku ovlivnit ve prospěch svých zájmů lépe, i zde zkusíme být lepší a práci ve Sněmovně nastavíme tak, abychom mohli vládu v jejím úsilí lépe podpořit a získat pro naše zájmy stejně smýšlející politiky v jiných členských státech. Vaše zkušenosti s konkrétními důsledky evropské legislativy bychom měli umět lépe využívat.

Myslím si, že role měst a obcí je někdy na naší centrální a na evropské úrovni podceňována a určitě stojí za úvahu, jak a v čem konkrétně vztah mezi státní správou a samosprávou zlepšit.

Přeji Vám úspěšná jednání mimořádného sněmu, vážím si Vaší práce pro obce, města a naše občany a těším se na další spolupráci s Poslaneckou sněmovnou.