Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

Já se musím přiznat, že se připojuji k argumentaci pana senátora Hraby, rovněž pokud by to neučinil on, tak bych já dal návrh na zamítnutí, k tomu, co říkal on, přidám ještě dvě věci, jednak budu mluvit také o § 4, o kterém mluvil pan kolega Láska, kde původně vládní návrh vlastně končil tím odstavcem 1, kde jsou písmena a) a b), kde je napsáno, že realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet tu úschovu. Což tedy by mě zajímalo, jak někdo bude kontrolovat, jak se pozná, jestli už to nabídl nebo nenabídl, protože to nabízení může vypadat různým způsobem. Proto zřejmě Poslanecká sněmovna udělala to, že tam přidala ten odstavec 2, který se týká toho... Proto je to tak, že tam přidali odstavec 2, který říká, jak to má celé probíhat. Já bych tomu rozuměl, mimochodem pan senátor Čunek ho navrhuje vypustit, zůstane tam nenabízet, bez možnosti prověření toho, jak se to pozná, že to nenabídl, když přijmeme pozměňovací návrh pana senátora Čunka, Poslanecká sněmovna tam dá pozměňovací návrh, když vznikne ta nabídka, přestože kancelář nenabídla, jak se má postupovat. A tady se dostáváme k tomu, co říkal pan senátor Láska, já bych tomu, co říkal, rozuměl, kdyby tam byl jenom ten odstavec 2, že prostě není zakázáno nabízet, ale když nabídne, tak za těch podmínek, které jsou v tom odstavci 2. Tomu bych rozuměl, ale to tak není udělané. Tam nenabízet zůstává, a když tedy on nenabízí, a přesto ten prosí, tak tedy takhle podle toho odstavce 2. Čili jinými slovy se počítá s tím, což si myslím, že není dobře v tom zákoně, když se říká, že se počítá s tím, že ten zákon bude minimálně v § 4 odst. 1 porušován, to znamená, že ty realitní kanceláře budou nabízet, a protože víme, že bude porušován, tak aspoň v tom odstavci 2 musíme napsat, jak má postupovat, když nedošlo k nabídnutí, ale přesto se všechno děje tak, že úschova je nějakým způsobem zprostředkována.

Já to vidím jako špatně napsané, proto to tady takhle vysvětluji, že takhle si nedovedu představit, že by někdo měl psát zákon. Buď nemá nabízet, nebo se to nemá dít, pak se to nemá dít. Kdyby to někdo dělal, tak opravdu se to musí nějak kontrolovat, nebo je to možné, a pak tomu dejme nějaká pravidla, také s tím souhlasím, co říkal pan senátor Láska, protože ta pravidla jsou potřeba, protože dávat si úschovu do provozních prostředků je věc velmi riskantní a vůči tomu klientovi, řekl bych, neférová. Takže to je jedna věc, proč také jsem pro to zamítnutí.

Ta druhá věc se týká § 12, kde už si dovedu představit i soudní spory, ten § 12 se nazývá Informační povinnost. Ten § 12 zjednodušeně řečeno říká, že ten realitní zprostředkovatel na sebe přebírá odpovědnost, v jakém stavu je ta prodávaná nemovitost. Přečtu jen ten konec, to znamená, nebo část. Realitní zprostředkovatel je povinen poskytnout informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, což je ta nemovitost, nebo předmětu užívání nebo používání, teď pozor, které plynou z veřejných seznamů, tomu bych rozuměl, a dále o těch závadách, o nichž realitní zprostředkovatel věděl, tomu bych taky rozuměl, když o té závadě ví, tak má povinnost tomu kupujícímu říct, co to za závady je, a teď pozor, nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. Nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět... Tak. Teď vy koupíte barák, tam praskala nějaká zeď, ono to bylo způsobené tím, že někde byla nějaká skrytá vada, pokud to nerozmlátíte, tak to nevíte, nemůžete to vědět, když to prodáváte. V okamžiku, kdy to někdo koupí, tak on na to za dva roky přijde, že tam byla skrytá vada, která znamená, že musíte dělat rekonstrukci celých sklepních prostor, ten makléř za to zodpovídá podle toho zákona, protože on to měl vědět, protože odborně mu nějaký odborník měl říct, na to ten makléř měl přijít, protože to je odborník, je to stavař, to znamená, on měl vědět, že když tam taková prasklina je, tak to takto může dopadnout apod. Jinými slovy, dostává toho makléře do velmi zvláštního stavu, kdy on může být volán k odpovědnosti a náhradě za stav nemovitosti, protože měl vědět a neinformoval toho kupujícího o tom, že ta nemovitost je v úplně jiném stavu, než jak ten kupující viděl. Takže já zase tohle vidím jako velmi nešťastnou formulaci, která vnáší, řekl bych, nepředvídatelnost toho, co se bude dít, při aplikaci toho zákona, to si myslím, že je zase špatně, skutečně když někdo chce napsat zákon o realitním zprostředkování, ten zákon je potřeba, tak by to měl udělat pořádně.

Děkuji za pozornost.