Dámy a pánové,

já samozřejmě k tomuhle zákonu, který se opakovaně na programu naší Sněmovny vyskytuje, tradičně vystupuji a dával jsem vždycky pozměňovací návrhy ve snaze jednak zlepšit situaci měst a obcí, jednak samozřejmě pomoci v boji se suchem. To jsem vždycky dělával.

Já bych možná tady nejprve ale zmínil pár číselných údajů, abychom věděli, co vlastně je předmětem našeho uvažování. Když se podíváme na statistiku ČHMÚ, tak je tam uveden údaj, že celkový úhrn srážek v loňském roce na území České republiky byl 634 milimetrů na metr čtvereční. Jednoduchým vynásobením zjistíme, že se tedy vlastně jedná o 50 miliard metrů krychlových vody. To je objem vody, se kterým tady u nás tedy máme co do činění, protože víme dobře, že přítok ze zdrojů mimo území naší republiky je zanedbatelný. Pan kolega Válek tady citoval kronikáře Kosmase. Já jsem tady už kdysi dávno jednou citoval epigram Karla Havlíčka Borovského, který říká: Nechlubte se, vlastenci, není to věc řádná, že neteče odjinud do Čech voda žádná. Tak to opravdu je. Podíváme-li se na ty grafy, tak ten odtok je zhruba v řádu 10 miliard kubíků, přítok je v řádu zhruba necelých 500 milionů. Takže pracujeme s 50 miliardami metrů krychlových vody, se kterými musíme jaksi zajistit tady veškeré naše hospodaření.

Je třeba dodat, že z těchto 50 miliard zhruba 40 miliard metrů krychlových vody odchází evapotranspirací, tedy výparem, případně pohybem vody ve vegetaci, v rostlinách. Čili tady těch 10 miliard, s kterými nakládáme... No, když si řekneme, jakým způsobem jsme schopni akumulovat vodu, tak umělá akumulace vod, umělé nádrže vytvořené u nás v historii jsou schopny zachytit zhruba necelých 5 miliard metrů krychlových vody, čili desetinu z toho disponibilního objemu. Z toho významné nádrže, tedy ty přehradní velké nádrže, mimo jiné třeba na vltavské kaskádě a další přehrady, zadrží zhruba, bych tak řekl 40 %. Víc, vlastně musím přidat, takřka tři čtvrtiny, ne 40, to jsem se zmýlil. Tak asi 70 % vody zadrží velké nádrže, zhruba kolem tak 25 % zadrží střední rybníky do 50 hektarů a zbytek potom malé rybníky, případně ty velké rybníky, zase na té druhé straně. Takže pracujeme s pěti miliardami metrů krychlových vody, které zadržíme. To to je ta voda disponibilní, která když bude velké sucho, po ní můžeme sáhnout a z ní můžeme tu vodu jaksi odebírat.

Mluvíme tady o zadržování vody v krajině jako o velkém nástroji v boji se suchem. Já s tím souhlasím. Je to nástroj, který můžeme použít v poměrně krátké časové době. Prostě postavit přehradní nádrž je otázka poměrně složitého povolovacího řízení. Kdybychom si ale zase číselně to přepočítali, tak ten objem zadržované vody kdybychom rozprostřeli na celou plochu České republiky, bylo by tam na každém metru čtverečním 62 milimetrů, čili bychom chodili zhruba v 62 milimetrech vody. Otázka je, do jaké míry tedy to zadržování vody v krajině je skutečně reálně efektivním nástrojem. Neříkám, že bychom na to měli rezignovat, v žádném případě. Určitě každý zemědělec, každý vodohospodář, který tu možnost má, tak by měl ta drobná opatření v krajině dělat. Mluvil tady pan kolega Bendl odbahňování rybníků. Mezi 10 a 20 procenty objemu rybníků je zabahněno, to znamená, ten jejich objem, tak jak byly vybudovány, není k dispozici. Bývalo takovým jaksi uváděným číslem, že na odbahnění jednoho hektaru rybníka je potřeba milion korun. To bylo do té doby, nežli my sami jsme si vlastními zákony velmi ztížili možnost nakládání s tím vyvezeným bahnem. Kolega Bendl to tady velmi podrobně zmiňoval. Musím se přiznat, že vidím také velký problém v tom, že to bahno z rybníků teď není možné používat, tak jak to bylo po dlouhá desetiletí, staletí jako hnojivo na pole, ale bohužel je to považováno za nebezpečný odpad. Příčina toho samozřejmě je ve zpřísněných podmínkách a ve zpřesnění metod, tak jak měříme škodlivé látky. Prostě s tím bahnem najednou není co počít a jeho likvidace vyžaduje významné finanční prostředky.

Takže musíme stále obracet svojí pozornost k budování nádrží. Já jsem rád, že pan ministr zemědělství představil program k budování nádrží. Častokrát je tato cesta kritizovaná, je spojovaná s nějakou betonářskou lobby. Já tedy si myslím, že to tak není. Prostě měli bychom myslet na zadní kolečka, až skutečně to sucho bude kritické, tak každá ta nádrž bude určitě potřebná.

My jsme chránili v roce 1953 277 profilů pro možné nádrže, v roce 1988 to bylo už jenom 210, v roce 2005 potom to bylo 186 a v současné době pracujeme zhruba kolem tak 60 až 80 míst, 65 profilů, kde by bylo možné postavit nádrž, a které jsou tím oním způsobem chráněné. Pan ministr mluvil asi zhruba o 30 možných místech, kde by se nádrž dala postavit. Dámy a pánové, to je věc, která samozřejmě podle mě není populární, já jsem si vědom toho, že nesklidí nějak velkou chválu, ale chci tady se vyjádřit ve prospěch toho záměru na budování nádrží.