Studie think-tanku Wilfried Martens Centre for European Studies z roku 2016 zmiňuje, že těžba břidlicového plynu v EU by představovala pro Rusko citelnou ránu kvůli jeho finanční závislosti na vývozu plynu do EU. Ruská vláda proto investovala 82 milionů eur do nevládních organizací, jejichž úkolem bylo přesvědčovat vlády v zemích EU, aby upustily od záměru těžit břidlicový plyn.
Ovlivňováním veřejného mínění a evropské politiky proti těžbě fosilních paliv tzv. frakováním (velmi neekologický způsob těžby) chtělo Rusko dosáhnout toho, aby jeho producenti ropy a zemního plynu nemuseli čelit větší konkurenci, mohli si i nadále účtovat vyšší ceny a měli tak i nadále zajištěné větší zisky.
Cílem Ruska tedy bylo udržet Evropu ještě více závislou na ruských fosilních palivech, přičemž některé ekologické organizace zde sloužily jako užiteční idioti. Když k tomu přičteme ještě nerozumnou politiku mnoha evropských představitelů, kteří přímo spoléhali na ruský plyn z Nord Streamu, měla Evropa zaděláno na veliký problém, který Evropa pocítila loni záhy po ruském napadení Ukrajiny.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV